Eruvin 96a עירובין

A chceš-li, řekni: Všichni [souhlasí, že] ke splnění úmysl potřeba není, a zde se neshodují v tom, [zda je potřeba úmysl] k přestoupení zákazu ‚nepřidáš‘: první tanaita je toho názoru, že k přestoupení zákazu ‚nepřidáš‘ úmysl potřeba není, a Raban Gamliel je toho názoru, že k přestoupení zákazu ‚nepřidáš‘ úmysl potřeba je.

A chceš-li, řekni: Pokud zastáváme, že Šabat je časem tefilin, všichni [souhlasí, že] ani k přestoupení není potřeba úmysl, ani ke splnění není potřeba úmysl;

a zde se neshodují o přestoupení mimo jeho čas: první tanaita je toho názoru, že úmysl potřeba není, a Raban Gamliel je toho názoru, že k přestoupení mimo jeho čas je potřeba úmysl.

Je-li tomu tak, pak podle rabiho Meira ani jeden pár!

A dále – kdo spí v suce osmého dne, má dostat bičování? Nýbrž je jasné, jak jsme vysvětlili zpočátku.

A o kom jsi slyšel, že [říká], že Šabat je časem tefilin? O rabi Akivovi, neboť se učí: „Budeš zachovávat toto ustanovení v jeho čas, ode dnů ke dnům“ (Ex 13,10) – ‚dnů‘, ale ne nocí; ‚ode dnů‘, ale ne všech dnů – s vyloučením Šabatů a svátků. To jsou slova rabiho Josiho Galilejského.

Rabi Akiva říká: Toto ustanovení bylo řečeno jen o [obětování] pesachu.

Ale to, co jsme se učili: Pesach a obřízka jsou kladná přikázání – máme říci, že to není podle rabiho Akivy? Neboť podle rabiho Akivy, protože to vztahuje na pesach, je tam i zákaz, podle [výroku] rabiho Avina jménem rabiho Ilaje; neboť rabi Avin řekl jménem rabiho Ilaje: Všude, kde je řečeno ‚střez se‘, ‚aby ne‘ a ‚nikoli‘, jde vždy o zákaz.

I kdybys řekl, že je to podle rabiho Akivy: ‚střez se‘ u zákazu je zákazem, ‚střez se‘ u kladného přikázání je kladným přikázáním.

A je snad rabi Akiva toho názoru, že Šabat je časem tefilin? Vždyť se učí: Rabi Akiva říká: Mohl bych myslet, že si člověk smí položit tefilin o Šabatech a svátcích; proto Písmo říká: „A bude ti to znamením na tvé ruce“ (Ex 13,9) – [ve dnech,] které potřebují znamení; vyjímají se tyto, které jsou samy znamením.

Nýbrž je to tento tanaita, neboť se učí: Kdo bdí v noci – chce-li, sundá [tefilin], chce-li, ponechá je. To jsou slova rabiho Natana. Jonatan Hakituni říká: V noci se tefilin nekladou. Z toho, že podle prvního tanaity je noc časem tefilin, je i Šabat časem tefilin.

Možná je toho názoru, že noc je časem tefilin, [ale] Šabat není časem tefilin; vždyť jsme slyšeli od rabiho Akivy, který říká, že noc je časem tefilin, [ale] Šabat není časem tefilin.

Nýbrž je to tento tanaita, neboť se učí: Michal, dcera Kušiho, si kladla tefilin, a mudrci jí v tom nebránili; a žena Jonova chodila na poutní svátek, a mudrci jí v tom nebránili. Z toho, že jí mudrci nebránili, [plyne,] že jsou toho názoru, že je to kladné přikázání, které není vázáno na čas.

A možná zastává [názor]