Gitin 20b גיטין

– vždyť vyžadujeme psaní, a to tu není! – Jako zlaté denáry a zároveň ne jako zlaté denáry: jako zlaté denáry v tom, že je vystouplé; ne jako zlaté denáry v tom, že tam [je ražba] zevnitř, kdežto zde zvenčí.

Rava se zeptal Rava Nachmana: Napsal-li jí rozvodový list na zlatou destičku a řekl jí: „Přijmi svůj rozvodový list a přijmi svou ketubu“ – jak to je? Odpověděl mu: Přijala svůj rozvodový list a přijala svou ketubu.

Namítl mu: [Řekl-li:] „Přijmi svůj rozvodový list a zbytek ať je na tvou ketubu,“ přijala svůj rozvodový list a zbytek je na její ketubu.

Důvodem je, že je tu zbytek; kdyby tu zbytek nebyl, ne.

Totéž platí, i když tu zbytek není; a toto nás učí: I když tu zbytek je – řekl-li jí to, ano; neřekl-li, ne.

Jaký je důvod? Je to [jen] volný okraj svitku.

Rabanan učili: [Řekl-li:] „Toto je tvůj rozvodový list a papír je můj,“ není rozvedena. „…pod podmínkou, že mi papír vrátíš,“ je rozvedena.

Rav Papa se tázal: [Řekl-li, že je jeho to, co je] mezi řádky a mezi slovy – jak to je? Zůstává to nerozhodnuto.

Ať to vyvodí z toho, že Milosrdný řekl „list“ (Dt 24,3) – jeden, a ne dva či tři listy! – Není to potřebné leda pro případ, kdy je [papír] spojen dohromady.

Rami bar Chama se tázal: Měli jsme za to, že otrok je jeho, rozvodový list je napsán na jeho ruce a on [otrok] vychází z jejího držení – jak to je?

Říkáme, že jí ho převedl do vlastnictví, nebo snad k ní vešel sám od sebe?

Rava řekl: Ať to vyvodí z toho, že je to písmo, které lze padělat! – Ale pro Ravu je pak obtížná Mišna: „na ruku otroka“!

Pro Ravu Mišna obtížná není: [jde o případ] se svědky předání, a je to [názor] rabiho Elazara. Avšak pro Ramiho bar Chamu je obtížná!

Ani pro Ramiho bar Chamu obtížná není: [jde o] tetování. Když jsi na to přišel – ani pro Ravu nebude Mišna obtížná: [jde o] tetování.

Jak to tedy dopadlo? Pojď a slyš, neboť Reš Lakiš řekl: Pro volně se pohybující dobytek neplatí předpoklad vlastnictví z držby.

Rami bar Chama se tázal: Měli jsme za to, že destička je její, rozvodový list je na ní napsán a ona [destička] vychází z jeho držení – jak to je? Říkáme, že mu ji převedla do vlastnictví, nebo snad žena neumí převádět vlastnictví?

Abaje řekl: Pojď a slyš: I on vydal svědectví o malé vesnici, která byla u Jeruzaléma; byl v ní jeden stařec, který půjčoval všem obyvatelům vesnice, psal [dlužní úpisy] vlastní rukou a jiní je podepisovali. Případ přišel před mudrce a ti jej uznali za platný. Proč? Vždyť vyžadujeme „kupní listinu“ (Jr 32,11), a to tu není!

Není to snad proto, že říkáme: [Papír] jim převedl do vlastnictví?

Rava řekl: Jaká je to námitka? Možná