Gitin 27b גיטין

plyne, že pokud to muž potvrzuje, vrátí jej ženě, a to i po dlouhé době. A vysvětlil [to]: Tady [jde o] místo, kde jsou karavany běžné; tam o místo, kde karavany běžné nejsou.

Někteří říkají: [Nevrací se] jen tehdy, když je známo [že jsou tam dva takoví] – a to je [názor] Raby. A někteří říkají: I když to není známo, nemá se vracet – a liší se to od [názoru] Raby.

Že Raba neřekl [vysvětlení] jako rabi Zera, je v pořádku: Mišna je pro něj silnější [zdroj] k námitce. Ale proč rabi Zera neřekl [vysvětlení] jako Raba?

Řekne ti: Copak se učí: „Řekl-li ‚Dejte‘, dávají se, i po dlouhé době“? Možná: „Řekl-li ‚Dejte‘, dávají se“ – jak jsme přijali – okamžitě.

Rabi Jirmeja řekl: [Jde o případ,] kdy svědkové říkají: „Nikdy jsme nepodepsali jiný než jediný rozvodový list Josefa ben Šimona.“

Je-li tomu tak, proč to říkat? – Mohl bys říci: Obávejme se, že se snad shodou okolností shodovalo jméno se jménem a svědkové se svědky. Proto nás to učí.

Rav Aši řekl: [Jde o případ,] kdy [posel] říká: „Je v něm otvor vedle toho a toho písmene,“ což je zřetelné znamení. A jen [otvor] vedle toho a toho písmene, což je zřetelné znamení; ale prostý otvor ne.

Je pro něj nejisté, zda znamení [platí] z Tóry, nebo z ustanovení rabínů.

Rabovi bar bar Chanovi se ztratil rozvodový list v domě studia. Řekl: Mám-li na něm znamení, mám na něm [i] rozpoznání zrakem. Vrátili mu jej. Řekl: Nevím, zda mi jej vrátili kvůli znamení, protože mají za to, že znamení [platí] z Tóry, nebo kvůli rozpoznání zrakem. A to [platí] jen u učence, ale u obyčejného člověka ne.

„A ne-li, je neplatný.“ – Rabanan učili: Co je „ne okamžitě“? Rabi Natan říká: Když uplynulo tolik [času], aby projela karavana a utábořila se. Rabi Šimon ben Elazar říká: Tolik, aby člověk stál a viděl, že tam nikdo neprošel. A někteří říkají: Že se tam nikdo nezdržel. Rabi říká: Tolik, kolik je třeba k napsání rozvodového listu. Rabi Jicchak říká: K jeho přečtení. Jiní říkají: K jeho napsání a přečtení.

A i když uplynul [čas], ale má znamení, svědčí se o něm, například když říkají: „Je v něm otvor vedle toho a toho písmene“; ale nesvědčí se o znameních těla [posla], například když říkají: „[Byl] vysoký“ nebo „zavalitý“.

Našel-li jej přivázaný k měšci, k peněžence či k prstenu,