A podle Raby, který říká „protože nejsou obeznámeni s ‚pro její jméno‘“, by měli být zapotřebí dva [svědkové], jako je tomu u všech svědectví v Tóře! – Jeden svědek je věrohodný ve věcech zákazů.
ולרבה דאמר לפי שאין בקיאין לשמה ליבעי תרי מידי דהוה אכל עדיות שבתורה עד אחד נאמן באיסורין
Lze říci, že jeden svědek je věrohodný ve věcech zákazů například u kousku [masa], o němž je pochybnost, zda jde o zakázaný lůj, nebo o [povolený] tuk, kde zákaz nebyl předem pevně stanoven.
אימור דאמרינן עד אחד נאמן באיסורין כגון חתיכה ספק של חלב ספק של שומן דלא איתחזק איסורא
Ale zde, kde byl předem pevně stanoven zákaz vdané ženy, jde o záležitost pohlavních vztahů, a záležitost pohlavních vztahů [nelze prokázat] méně než dvěma [svědky]!
אבל הכא דאיתחזק איסורא דאשת איש הוי דבר שבערוה ואין דבר שבערוה פחות משנים
Většina [lidí] je obeznámena, a dokonce i podle rabiho Meira, který bere v potaz menšinu, jsou písaři soudců zpravidla dobře vyučeni; a jsou to jen mudrci, kdo [prohlášení] vyžadovali, a zde
רוב בקיאין הן ואפילו לר"מ דחייש למיעוטא סתם ספרי דדייני מיגמר גמירי ורבנן הוא דאצרוך והכא
Originál: Gittin 2b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.