Kdo vrací druhému dluh v sedmém roce, [věřitel] mu musí říci: „Promíjím [jej].“ A řekne-li mu [dlužník]: „Přesto [jej vezmi]“, smí jej od něho přijmout, neboť je řečeno: „A toto je řád [davar, též: slovo] promíjení“ (Dt 15,2).
המחזיר חוב לחבירו בשביעית צריך שיאמר לו משמט אני ואם אמר לו אע"פ כן יקבל הימנו שנאמר (דברים טו, ב) וזה דבר השמטה
Raba řekl: A ať se na něj [věřitel] zavěsí, dokud [dlužník] tak neřekne. Abaje mu namítl: Když mu [dlužník] dává, ať mu neříká „dávám ti to jako svůj dluh“, nýbrž ať mu říká „jsou moje a dávám ti je darem“! Řekl mu: Ať se na něj zavěsí, dokud neřekne i toto.
אמר רבה ותלי לי' עד דאמר הכי איתיביה אביי כשהוא נותן לו אל יאמר לו בחובי אני נותן לך אלא יאמר לו שלי הן ובמתנה אני נותן לך אמר ליה תלי ליה נמי עד דאמר הכי
Aba bar Marta, což je Aba bar Minjomi, dlužil Rabovi peníze. Přinesl mu je v sedmém roce. [Raba] mu řekl: Promíjím. [Aba] je vzal a odešel. Přišel Abaje a našel ho zarmouceného. Řekl mu: Proč je pán zarmoucen? Řekl mu: Tak a tak se to stalo.
אבא בר מרתא דהוא אבא בר מניומי הוה מסיק ביה רבה זוזי אייתינהו ניהליה בשביעית אמר ליה משמט אני שקלינהו ואזל אתא אביי אשכחיה דהוה עציב אמר ליה אמאי עציב מר אמר ליה הכי הוה מעשה
Šel k němu [Abovi] a řekl mu: Přinesl jsi pánovi peníze? Řekl mu: Ano. Řekl mu: A co ti řekl? Řekl mu: Promíjím. Řekl mu: A řekl jsi mu „přesto“? Řekl mu: Ne. Řekl mu: Kdybys mu byl řekl „přesto“, byl by je od tebe vzal. Nyní je mu tedy přines a řekni mu „přesto“. Šel, přinesl mu je a řekl mu: Přesto. Vzal je od něho. Řekl: Ten učenec neměl rozum hned od začátku.
אזל לגביה אמר ליה אמטת ליה זוזי למר אמר ליה אין אמר ליה ומאי אמר לך אמר ליה משמט אני אמר ליה ואמרת ליה אף על פי כן אמר ליה לא אמר ליה ואי אמרת ליה אף על פי כן הוה שקלינהו מינך השתא מיהת אמטינהו ניהליה ואימא ליה אע"פ כן אזל אמטינהו ניהליה ואמר ליה אף על פי כן שקלינהו מיניה אמר לא הוה ביה דעתא בהאי צורבא מרבנן מעיקרא
Rav Jehuda řekl, že Rav Nachman řekl: Člověku se věří, když řekne: „Měl jsem prozbul, a ztratil se mi.“ Z jakého důvodu? Protože mudrci zavedli prozbul, [člověk] neopustí dovolené, aby jedl zakázané.
אמר רב יהודה אמר רב נחמן נאמן אדם לומר פרוסבול היה בידי ואבד ממני מאי טעמא כיון דתקינו רבנן פרוסבול לא שביק היתירא ואכיל איסורא
MIŠNA: Otrok, který byl zajat a vykoupili ho: byl-li [vykoupen] jako otrok, bude zotročen; byl-li jako svobodný, nebude zotročen. Raban Šimon ben Gamliel říká: Tak i onak bude zotročen.
מתני׳ עבד שנשבה ופדאוהו אם לשום עבד ישתעבד אם לשום בן חורין לא ישתעבד רשב"ג אומר בין כך ובין כך ישתעבד:
GEMARA: O čem mluvíme? Řekneš-li, že před vzdáním se naděje [původního pána], [proč by byl, vykoupen] jako svobodný, nezotročen? Ale [řekneš-li], že po vzdání se naděje, [proč by byl, vykoupen] jako otrok, zotročen?
גמ׳ במאי עסקינן אילימא לפני יאוש לשום בן חורין אמאי לא ישתעבד אלא לאחר יאוש לשום עבד אמאי ישתעבד
Abaje řekl: Vskutku [jde o případ] před vzdáním se naděje; a [vykoupen-li] jako otrok, bude zotročen svému prvnímu pánovi; jako svobodný, nebude zotročen ani svému prvnímu pánovi, ani svému druhému pánovi. Svému druhému pánovi ne, protože ho vykoupil jako svobodného; ani svému prvnímu pánovi ne, protože by se snad [lidé] zdráhali a nevykupovali [otroky].
אמר אביי לעולם לפני יאוש ולשום עבד ישתעבד לרבו ראשון לשום בן חורין לא ישתעבד לא לרבו ראשון ולא לרבו שני לרבו שני לא דהא לשום בן חורין פרקיה לרבו ראשון נמי לא דילמא ממנעי ולא פרקי
Rava řekl: Vskutku [jde o případ] po vzdání se naděje; a [vykoupen-li] jako otrok, bude zotročen svému druhému pánovi; jako svobodný, nebude zotročen ani svému prvnímu pánovi, ani svému druhému pánovi. Svému druhému pánovi ne, protože ho vykoupil jako svobodného; ani svému prvnímu pánovi ne, protože to bylo po vzdání se naděje.
רבא אמר לעולם לאחר יאוש ולשום עבד ישתעבד לרבו שני לשום בן חורין לא ישתעבד לא לרבו ראשון ולא לרבו שני לרבו שני לא דהא לשום בן חורין פרקיה לרבו ראשון נמי לא דהא לאחר יאוש הוה
„Raban Šimon ben Gamliel říká: Tak i onak bude zotročen“ – podle Chizkijy. Neboť Chizkija řekl: Proč řekli „tak i onak bude zotročen“? Aby nechodil každý a nevydával se nájezdníkům, a tak se nevymanil z ruky svého pána.
רבן שמעון בן גמליאל אומר בין כך ובין כך ישתעבד כדחזקיה דאמר חזקיה מפני מה אמרו בין כך ובין כך ישתעבד שלא יהא כל אחד ואחד הולך ומפיל עצמו לגייסות ומפקיע עצמו מיד רבו
Namítají: Raban Šimon ben Gamliel jim řekl: Jako je přikázáním vykupovat svobodné, tak je přikázáním vykupovat otroky. Dobře podle Abajeho, který říká [že jde o případ] před vzdáním se naděje; proto říká „jako“.
מיתיבי אמר להן רשב"ג כשם שמצוה לפדות את בני חורין כך מצוה לפדות את העבדים בשלמא לאביי דאמר לפני יאוש היינו דקאמר כשם
Rava ti řekne: Raban Šimon ben Gamliel nevěděl, co mudrci míní, a takto jim říká: Míníte-li [případ] před vzdáním se naděje, [platí] to „jako“; míníte-li [případ] po vzdání se naděje, [platí důvod] Chizkijy.
אמר לך רבא רשב"ג לא הוי ידע מאי קאמרי רבנן והכי קאמר להו אי לפני יאוש קאמריתו היינו כשם אי לאחר יאוש קאמריתו כדחזקיה
A podle Ravy, který říká [že jde o případ] po vzdání se naděje a [otrok připadne] druhému pánovi: od koho jej druhý pán nabývá? Od únosce. Nabývá ho snad sám únosce?
ולרבא דאמר לאחר יאוש ולרבו שני רבו שני ממאן קני ליה משבאי שבאי גופיה מי קני ליה
Ano, nabývá ho pro výtěžek jeho práce, neboť Reš Lakiš řekl: Odkud [víme], že modloslužebník nabývá modloslužebníka pro výtěžek jeho práce? Neboť je řečeno: „A také ze synů přistěhovalců, kteří u vás pobývají jako cizinci, od nich budete kupovat“ (Lv 25,45) – vy kupujete od nich,
אין קני ליה למעשה ידיו דאמר ריש לקיש מנין לעובד כוכבים שקנה את העובד כוכבים למעשה ידיו שנאמר (ויקרא כה, מה) וגם מבני התושבים הגרים עמכם מהם תקנו אתם קונים מהם
Originál: Gittin 37b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.