Talmud česky

Gitin 41b גיטין

Babylonský talmud · Našim – Ženy · list 41b · 18 segmentů

1
[vzít si] svobodnou nemůže, protože je již napůl otrokem. Má zahálet? Vždyť svět nebyl stvořen jinak než pro plození a množení, neboť je řečeno: „Nestvořil ji jako pustinu, utvořil ji, aby byla obydlena“ (Iz 45,18)! Nýbrž kvůli nápravě světa nutí jeho pána, aby ho učinil svobodným, a [otrok] napíše úpis na polovinu své ceny. A Bejt Hilel se vrátili [k tomu], aby učili podle slov Bejt Šamaj.
בת חורין אי אפשר שכבר חציו עבד יבטל והלא לא נברא העולם אלא לפריה ורביה שנאמר (ישעיהו מה, יח) לא תוהו בראה לשבת יצרה אלא מפני תיקון העולם כופין את רבו ועושה אותו בן חורין וכותב שטר על חצי דמיו וחזרו ב"ה להורות כדברי ב"ש:
2
GEMARA: Učili naši mistři: Kdo propustí polovinu svého otroka – Rabi říká: Nabyl [svobodu pro tu polovinu]; a mudrci říkají: Nenabyl.
גמ׳ ת"ר המשחרר חצי עבדו רבי אומר קנה וחכ"א לא קנה
3
Raba řekl: Spor je [o propuštění] listinou, neboť Rabi zastává [výklad verše]: „A nebyla vůbec vykoupena, ani jí nebyla dána svoboda“ (Lv 19,20) –
אמר רבה מחלוקת בשטר דרבי סבר (ויקרא יט, כ) והפדה לא נפדתה או חופשה לא נתן לה
4
srovnává listinu s penězi: jako peníze [mohou vykoupit] celou nebo polovinu, tak i listina celou nebo polovinu.
מקיש שטר לכסף מה כסף בין כולו בין חציו אף שטר נמי בין כולו בין חציו
5
A mudrci odvozují „jí“ od „jí“ od ženy: jako žena [nemůže být rozvedena] napůl, tak ani otrok napůl. Ale [při propuštění] penězi všichni [souhlasí], že nabyl, [jak se vykládá]: vykoupená, a nevykoupená [tj. napůl vykoupená].
ורבנן גמרי לה לה מאשה מה אשה חציה לא אף עבד נמי חציו לא אבל בכסף דברי הכל קנה פדויה ואינה פדויה
6
Řekněme, že se přou v tomto: jeden zastává, že srovnání [hekeš] má přednost, a druhý zastává, že slovní analogie [gezera šava] má přednost?
לימא בהא קמיפלגי דמר סבר הקישא עדיפא ומר סבר גז"ש עדיפא
7
Ne. Všichni [zastávají], že slovní analogie má přednost, a zde je to jiné, protože ji lze vyvrátit: Jak [lze srovnávat] se ženou, která nevychází [z manželství] penězi? Co řekneš o otroku, který vychází penězi?
לא דכולי עלמא גזירה שוה עדיפא ושאני הכא דאיכא למיפרך מה לאשה שכן אינה יוצאה בכסף תאמר בעבד שיוצא בכסף
8
A Rav Josef řekl: Spor je [o propuštění] penězi, neboť Rabi zastává: „A nebyla vůbec vykoupena“ – vykoupená, a nevykoupená; a mudrci zastávají, že Tóra mluvila jazykem lidí. Ale [o propuštění] listinou všichni [souhlasí], že nenabyl.
ורב יוסף אמר מחלוקת בכסף דרבי סבר והפדה לא נפדתה פדויה ואינה פדויה ורבנן סברי דברה תורה כלשון בני אדם אבל בשטר דברי הכל לא קנה
9
Namítají: Kdo propustí polovinu svého otroka listinou – Rabi říká: Nabyl; a mudrci říkají: Nenabyl. Vyvrácení Rav Josefa! Vyvrácení.
מיתיבי המשחרר חצי עבדו בשטר רבי אומר קנה וחכ"א לא קנה תיובתא דרב יוסף תיובתא
10
Řekněme: O listinu se přou, ale o peníze se nepřou. Řekněme, že je to vyvrácení Rav Josefa ve dvou [bodech]?
(נימא) בשטר הוא דפליגי אבל בכסף לא פליגי לימא תיהוי תיובתא דרב יוסף בתרתי
11
Rav Josef ti řekne: Přou se o listinu, a totéž [platí] o penězích; a že se přou o listinu, [je to proto], aby ti oznámili sílu [stanoviska] Rabiho.
אמר לך רב יוסף פליגי בשטר וה"ה בכסף והא דקא מיפלגי בשטר להודיעך כחו דרבי
12
Ať se přou o peníze, aby ti oznámili sílu [stanoviska] mudrců! Síla [stanoviska] dovolujícího je mu přednější.
וליפלגי בכסף ולהודיעך כחן דרבנן כח דהיתירא עדיף ליה
13
Pojď a slyš: „A vykoupena“ – mohl bych [myslet], že zcela? Písmo učí: „nebyla vykoupena“. Jestliže „nebyla vykoupena“, mohl bych [myslet], že vůbec? Písmo učí: „a vykoupena“. Jak tedy? Vykoupená, a nevykoupená – penězi a penězi rovnou hodnotou.
ת"ש והפדה יכול לכל ת"ל לא נפדתה אי לא נפדתה יכול לכל ת"ל והפדה הא כיצד פדויה ואינה פדויה בכסף ובשוה כסף
14
A mám jen [vykoupení] penězi; listinou, odkud? Písmo učí: „A nebyla vůbec vykoupena, ani jí nebyla dána svoboda“, a jinde říká: „A napíše jí rozlukový list“ (Dt 24,1). Jako jinde listinou, tak i zde listinou.
ואין לי אלא בכסף בשטר מנין ת"ל והפדה לא נפדתה או חופשה לא נתן לה ולהלן הוא אומר (דברים כד, א) וכתב לה ספר כריתות מה להלן בשטר אף כאן בשטר
15
Mám jen polovinu penězi, nebo celou listinou; polovinu listinou, odkud? Písmo učí: „A nebyla vůbec vykoupena, ani jí nebyla dána svoboda“ – srovnává listinu s penězi: jako peníze celou nebo polovinu, tak i listina celou nebo polovinu.
אין לי אלא חציו בכסף או כולו בשטר חציו בשטר מנין ת"ל והפדה לא נפדתה או חופשה לא נתן לה מקיש שטר לכסף מה כסף בין כולו בין חציו אף שטר נמי בין כולו בין חציו
16
Dobře podle Rav Josefa – poté, co byl vyvrácen, je tato [baraita] podle Rabiho. Ale podle Raby je začátek [názorem] všech, a závěr [názorem] Rabiho?
בשלמא לרב יוסף בתר דאיתותב הא מני רבי היא אלא לרבה רישא דברי הכל וסיפא רבי
17
Raba ti řekne: Ano, začátek je [názorem] všech, a závěr [názorem] Rabiho. Rav Aši řekl: Je to [celé podle] Rabiho.
אמר לך רבה אין רישא דברי הכל וסיפא רבי רב אשי אמר רבי היא
18
Ale [co] naše mišna, která učí: „Kdo je napůl otrokem a napůl svobodným“? Dobře podle Raby: vykládá ji [o propuštění] penězi, a [je to názor] všech. Ale podle Rav Josefa – řekněme, že je to [podle] Rabiho, a ne [podle] mudrců? Ravina řekl:
אלא מתניתין דקתני מי שחציו עבד וחציו בן חורין בשלמא לרבה מוקים לה בכסף ודברי הכל אלא לרב יוסף לימא רבי היא ולא רבנן אמר רבינא

Originál: Gittin 41b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.

Nahlásit chybu nebo navrhnout opravu

Tlačítko otevře váš e-mailový program s předvyplněnou zprávou na adresu [email protected]. Když se nic neotevře, zkopírujte text a pošlete ho ručně.

Otevřít v e-mailu