[vzít si] svobodnou nemůže, protože je již napůl otrokem. Má zahálet? Vždyť svět nebyl stvořen jinak než pro plození a množení, neboť je řečeno: „Nestvořil ji jako pustinu, utvořil ji, aby byla obydlena“ (Iz 45,18)! Nýbrž kvůli nápravě světa nutí jeho pána, aby ho učinil svobodným, a [otrok] napíše úpis na polovinu své ceny. A Bejt Hilel se vrátili [k tomu], aby učili podle slov Bejt Šamaj.
בת חורין אי אפשר שכבר חציו עבד יבטל והלא לא נברא העולם אלא לפריה ורביה שנאמר (ישעיהו מה, יח) לא תוהו בראה לשבת יצרה אלא מפני תיקון העולם כופין את רבו ועושה אותו בן חורין וכותב שטר על חצי דמיו וחזרו ב"ה להורות כדברי ב"ש:
A mudrci odvozují „jí“ od „jí“ od ženy: jako žena [nemůže být rozvedena] napůl, tak ani otrok napůl. Ale [při propuštění] penězi všichni [souhlasí], že nabyl, [jak se vykládá]: vykoupená, a nevykoupená [tj. napůl vykoupená].
ורבנן גמרי לה לה מאשה מה אשה חציה לא אף עבד נמי חציו לא אבל בכסף דברי הכל קנה פדויה ואינה פדויה
Ne. Všichni [zastávají], že slovní analogie má přednost, a zde je to jiné, protože ji lze vyvrátit: Jak [lze srovnávat] se ženou, která nevychází [z manželství] penězi? Co řekneš o otroku, který vychází penězi?
לא דכולי עלמא גזירה שוה עדיפא ושאני הכא דאיכא למיפרך מה לאשה שכן אינה יוצאה בכסף תאמר בעבד שיוצא בכסף
A Rav Josef řekl: Spor je [o propuštění] penězi, neboť Rabi zastává: „A nebyla vůbec vykoupena“ – vykoupená, a nevykoupená; a mudrci zastávají, že Tóra mluvila jazykem lidí. Ale [o propuštění] listinou všichni [souhlasí], že nenabyl.
ורב יוסף אמר מחלוקת בכסף דרבי סבר והפדה לא נפדתה פדויה ואינה פדויה ורבנן סברי דברה תורה כלשון בני אדם אבל בשטר דברי הכל לא קנה
Pojď a slyš: „A vykoupena“ – mohl bych [myslet], že zcela? Písmo učí: „nebyla vykoupena“. Jestliže „nebyla vykoupena“, mohl bych [myslet], že vůbec? Písmo učí: „a vykoupena“. Jak tedy? Vykoupená, a nevykoupená – penězi a penězi rovnou hodnotou.
ת"ש והפדה יכול לכל ת"ל לא נפדתה אי לא נפדתה יכול לכל ת"ל והפדה הא כיצד פדויה ואינה פדויה בכסף ובשוה כסף
A mám jen [vykoupení] penězi; listinou, odkud? Písmo učí: „A nebyla vůbec vykoupena, ani jí nebyla dána svoboda“, a jinde říká: „A napíše jí rozlukový list“ (Dt 24,1). Jako jinde listinou, tak i zde listinou.
ואין לי אלא בכסף בשטר מנין ת"ל והפדה לא נפדתה או חופשה לא נתן לה ולהלן הוא אומר (דברים כד, א) וכתב לה ספר כריתות מה להלן בשטר אף כאן בשטר
Mám jen polovinu penězi, nebo celou listinou; polovinu listinou, odkud? Písmo učí: „A nebyla vůbec vykoupena, ani jí nebyla dána svoboda“ – srovnává listinu s penězi: jako peníze celou nebo polovinu, tak i listina celou nebo polovinu.
אין לי אלא חציו בכסף או כולו בשטר חציו בשטר מנין ת"ל והפדה לא נפדתה או חופשה לא נתן לה מקיש שטר לכסף מה כסף בין כולו בין חציו אף שטר נמי בין כולו בין חציו
Ale [co] naše mišna, která učí: „Kdo je napůl otrokem a napůl svobodným“? Dobře podle Raby: vykládá ji [o propuštění] penězi, a [je to názor] všech. Ale podle Rav Josefa – řekněme, že je to [podle]Rabiho, a ne [podle] mudrců? Ravina řekl:
אלא מתניתין דקתני מי שחציו עבד וחציו בן חורין בשלמא לרבה מוקים לה בכסף ודברי הכל אלא לרב יוסף לימא רבי היא ולא רבנן אמר רבינא
Originál: Gittin 41b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.