Gitin 44b גיטין

A i kdybys řekl, že [když někdo] načasoval svou práci na polosvátek a zemřel, po něm jeho syna nepokutovali – [je to] proto, že [žádný] zákaz nespáchal. Zde jak? Mudrci pokutovali jeho samého, a ten tu není? Nebo snad mudrci pokutovali jeho majetek, a ten tu je?

Řekl mu: Učili jsme to: Pole, které bylo v sedmém roce zbaveno trní, smí být oseto po sedmém roce. Bylo-li zúrodněno nebo pohnojeno [dobytkem], nesmí být oseto po sedmém roce.

A rabi Josi bar rabi Chanina řekl: Máme za to [z tradice]: Zúrodnil ho a zemřel – jeho syn ho [smí] osít. Z toho plyne: mudrci pokutovali jeho samého; jeho syna mudrci nepokutovali.

Abaje řekl: Máme za to: Znečistil čisté [pokrmy] druhého a zemřel – mudrci jeho syna po něm nepokutovali. Jaký je důvod? Škoda, která není viditelná, se nenazývá škodou, a je to pokuta mudrců; mudrci pokutovali jeho samého, jeho syna mudrci nepokutují.

„Nebo do ciziny“: Učili naši mistři: Kdo prodá svého otroka do ciziny, [otrok] vychází na svobodu a potřebuje propouštěcí list od svého druhého pána. Raban Šimon ben Gamliel říká: Někdy vychází, a někdy nevychází. Jak? [Pokud] řekl: „Toho a toho svého otroka jsem prodal tomu a tomu Antiochejci“, nevychází; „Antiochejci, který [bydlí] v Antiochii“, vychází.

Ale vždyť se učí: „Prodal jsem ho Antiochejci“, vychází; „Antiochejci, který pobývá v Lodu“, nevychází!

Není to obtíž: ten [případ], kdy má [kupec] dům v zemi Izraele; ten [případ], kdy má [jen] přístřeší v zemi Izraele.

Rabi Jirmeja se otázal: Babylóňan, který si vzal ženu v zemi Izraele, a ona mu přinesla otroky a otrokyně, a jeho úmyslem je vrátit se – jak to je?

Je to otázka podle toho, kdo říká, že právo je na její straně; je to otázka podle toho, kdo říká, že právo je na jeho straně.

Je to otázka podle toho, kdo říká, že právo je na její straně: protože je právo na její straně, jsou jako její [a nesmí je vyvézt]? Nebo snad, protože jsou mu zavázáni co do užitku, jsou jako jeho?

A je to otázka podle toho, kdo říká, že právo je na jeho straně: protože je právo na jeho straně, jsou jako jeho? Nebo snad, protože je nenabývá co do těla, jsou jako její? Zůstává to nerozhodnuto.

Rabi Abahu řekl: Rabi Jochanan mi učil: Otrok, který odešel za svým pánem do Sýrie, a jeho pán ho tam prodal, vychází na svobodu. Ale vždyť rabi Chija učil: Pozbyl svého práva!

Není to obtíž: zde [kde pozbyl práva], když je úmyslem jeho pána vrátit se; zde [kde vychází], když úmyslem jeho pána není vrátit se.

Ale vždyť se učí: „Otrok vychází za svým pánem do Sýrie“ – „vychází“, [tj.] nemůže jinak, než že vyjde? Vždyť jsme učili: „A nelze všechny [z domu] vyvést [ze země Izraele]“!

Nýbrž [řekni]: Odešel-li otrok za svým pánem do Sýrie a jeho pán ho tam prodal – je-li úmyslem jeho pána vrátit se, nutí ho [aby ho propustil]; není-li úmyslem jeho pána vrátit se, nenutí ho.

Rav Anan řekl: Slyšel jsem od mar Šmuela dvě [věci]: jedna je tato, a druhá ta, o které bylo řečeno: Kdo prodá své pole v samém roce jubilea – Rav řekl: Je prodáno a [hned] vychází [zpět]; a Šmuel řekl: Není prodáno vůbec.

V jedné [z těch dvou věcí] se prodej ruší a v jedné se prodej neruší, a nevím, ve které z nich.

Rav Josef řekl: Podívejme se my: protože se učí v baraitě: „Kdo prodá svého otroka do ciziny, vychází na svobodu a potřebuje propouštěcí list od svého druhého pána“, vyvoď z toho, že ho jeho druhý pán nabyl a prodej se neruší. A když Šmuel řekl tam [o jubileu] „není prodáno“, [znamená to, že] se peníze vracejí.