Gitin 52b גיטין

neboť [prodavači] přijdou a řeknou jim: Vaše pšenice shořela na půdě.

Dali-li sirotkům peníze za plody a zdražily – nechť postavení obyčejného člověka není přísnější než [postavení] zasvěceného majetku. Zlevnily – mysleli z toho [vyvodit], že platí [výrok] Rava Chanilaje bar Idiho.

Rav Šiša, syn Rava Idiho, jim řekl: To je k jejich škodě, neboť někdy potřebují peníze a nebude nikoho, kdo by jim [je] dal, dokud jim nedají plody.

Rav Aši řekl: Já a Rav Kahana jsme podepsali listinu matky Zeiry, sirotka, která prodávala pozemek na daň z hlavy bez veřejného ohlášení, neboť Nehardejští říkají: Na daň z hlavy, na výživu a na pohřeb prodáváme bez veřejného ohlášení.

Amram Barvíř byl poručníkem sirotků. Přišli příbuzní před Rava Nachmana a řekli mu: Obléká se a halí z [majetku] sirotků. Řekl jim: [Dělá to], aby jeho slova měla váhu.

– Jí a pije z jejich [majetku], ač není zámožný! – Řekni, že našel nějaký nález. – Ale on [jejich majetek] promrhává! Řekl jim: Přiveďte mi svědky, že promrhává, a odvolám ho. Neboť Rav Huna, náš druh, řekl ve jménu Rava: Poručníka, který promrhává, odvoláváme. Bylo totiž řečeno: Poručník, který promrhává – Rav Huna řekl [ve jménu] Rava: Odvoláváme ho. V domě rabi Šily říkají: Neodvoláváme ho. A halacha je: Odvoláváme ho.

„Poručník, kterého ustanovil otec sirotků, má přísahat“: Jaký je důvod? Kdyby z toho neměl prospěch, nebyl by poručníkem; a kvůli přísaze se [toho] nezdrží.

„Ustanovil-li ho soud, nemá přísahat“: Prokazuje soudu pouhou laskavost, a kdybys na něho uvalil přísahu, zdržel by se [toho].

„Aba Šaul říká: Je tomu naopak“: Jaký je důvod? Ustanovil-li ho soud, má přísahat – kvůli tomu prospěchu, že se o něm šíří pověst, že je to důvěryhodný člověk, neboť se na něj soud spoléhá; kvůli přísaze se [toho] nezdrží.

Ustanovil-li ho otec sirotků, nemá přísahat – prokazují si navzájem pouhou laskavost, a kdybys na něho uvalil přísahu, zdržel by se [toho]. Rav Chanan bar Ami řekl ve jménu Šmuela: Halacha je podle Aby Šaula.

Bylo učeno: Rabi Eliezer ben Jaakov říká: Ten i onen přísahá. A halacha je podle jeho slov.

Rav Tachlifa ze Západu učil před rabi Abahuem: Poručník, kterého ustanovil otec sirotků, přísahá, protože je placeným [opatrovníkem]. Řekl mu: Přinesl jsi snad kav a odměřil jsi mu [mzdu]? Nýbrž řekni: protože je jako placený.

MIŠNA: Kdo [cizí věc] znečistí, smísí [s terumou] nebo [cizí víno] vylije jako úlitbu [modle], neúmyslně, je osvobozen; úmyslně, je povinen [nahradit].

GEMARA: Bylo řečeno: „Kdo vylije úlitbu“ – Rav řekl: [Ten, kdo] skutečně vylije úlitbu; a Šmuel řekl: [Ten, kdo] přimísí [modlářské víno do jeho vína].

Ten, kdo říká „přimísí“ – proč neřekl „vylije úlitbu“? Řekne ti: Kdo vylije úlitbu, propadá těžšímu [trestu, než je náhrada].

A druhý [řekne: Je povinen] podle rabi Jirmeji, neboť rabi Jirmeja řekl: Již od chvíle, kdy [víno] zvedl, je nabyl, a smrti nepropadá až do chvíle vylití.

A ten, kdo říká „vylije úlitbu“ – proč neřekl „přimísí“? Řekne ti: „přimísí“