Gitin 56a גיטין

Řekl mu: Ne. Řekl mu: Zaplatím ti cenu poloviny tvé hostiny. Řekl mu: Ne. Řekl mu: Zaplatím ti cenu celé tvé hostiny. Řekl mu: Ne. Chytil ho za ruku, postavil ho a vyvedl ven.

[Bar Kamca] si řekl: Protože tu seděli rabanan a nezabránili mu, plyne z toho, že jsou s tím srozuměni. Půjdu a pomluvím je v domě krále. Šel a řekl císaři: Židé se proti tobě vzbouřili. Řekl mu: Kdo to říká? Řekl mu: Pošli jim oběť a uvidíš, zda ji obětují.

Šel [císař] a poslal po něm tučné tele. Když šel, způsobil mu vadu na pysku, a někteří říkají na oční blance, na místě, kde to pro nás je vada, ale pro ně to vada není.

Rabanan zamýšleli je obětovat kvůli míru s vládou. Rabi Zecharja ben Avkulas jim řekl: Budou říkat, že zvířata s vadou se obětují na oltáři. Zamýšleli ho [Bar Kamcu] zabít, aby nešel a neřekl [to]. Rabi Zecharja jim řekl: Budou říkat, že kdo způsobí vadu posvěcenému [zvířeti], bude zabit.

Rabi Jochanan řekl: Zdrženlivost rabi Zecharji ben Avkula zničila náš dům, spálila náš chrám a vyhnala nás z naší země.

Poslal na ně císaře Nerona. Když přicházel, vystřelil šíp na východ – přiletěl a padl v Jeruzalémě; na západ – přiletěl a padl v Jeruzalémě; do [všech] čtyř stran nebes – přiletěl a padl v Jeruzalémě.

Řekl dítěti: Řekni mi svůj verš. Řeklo mu: „Vložím svou pomstu na Edóm rukou svého lidu Izraele…“ (Ez 25,14). Řekl: Svatý, budiž požehnán, chce zničit svůj dům a chce si otřít ruce o toho muže [o mne]. Utekl, odešel a stal se proselytou; a vzešel z něho rabi Meir.

Poslal na ně císaře Vespasiána. Přišel a obléhal [Jeruzalém] tři roky. Byli v něm tři boháči: Nakdimon ben Gurjon, Ben Kalba Savua a Ben Cicit ha-Keset. Nakdimon ben Gurjon – protože kvůli němu prorazilo slunce; Ben Kalba Savua – protože každý, kdo vstoupil do jeho domu hladový jako pes, odcházel sytý; Ben Cicit ha-Keset – protože jeho třásně se vlekly po poduškách; někteří říkají, že jeho křeslo stálo mezi [křesly] velmožů Říma.

Jeden jim řekl: Já je zásobím pšenicí a ječmenem; a jeden jim řekl: vínem, solí a olejem; a jeden jim řekl: dřevem. A rabanan chválili [nabídku] dřeva, neboť Rav Chisda předával všechny klíče svému sluhovi kromě [klíče] od dřeva, neboť Rav Chisda řekl: Sýpka pšenice potřebuje šedesát sýpek dřeva. Měli [dost], aby [město] živili dvacet jedna let.

Byli mezi nimi jacísi násilníci. Rabanan jim řekli: Vyjdeme a uzavřeme s nimi [Římany] mír. Nedovolili jim [to]. Řekli jim: Vyjdeme a budeme s nimi bojovat. Rabanan jim řekli: Věc se nezdaří. Vstali a spálili ty sklady pšenice a ječmene, a nastal hlad.

Marta, dcera Bajtose, byla boháčkou Jeruzaléma. Poslala svého posla a řekla mu: Jdi, přines mi jemnou mouku. Než došel, byla vyprodána. Přišel a řekl jí: Jemné mouky není, bílá je. Řekla mu: Jdi, přines mi ji. Než došel, byla vyprodána. Přišel a řekl jí: Bílé není, tmavá je. Řekla mu: Jdi, přines mi ji. Než došel, byla vyprodána. Přišel a řekl jí: Tmavé není, ječná mouka je. Řekla mu: Jdi, přines mi ji. Než došel, byla vyprodána.

Byla zutá. Řekla: Vyjdu a podívám se, zda najdu něco k jídlu. Přilepil se jí na nohu trus a zemřela.

Raban Jochanan ben Zakaj na ni vztáhl [verš]: „Nejjemnější a nejchoulostivější z vás, která se nikdy nepokusila postavit chodidlo na zem“ (Dt 28,56). Někteří říkají: Snědla sušené fíky rabi Cadoka, udělalo se jí zle a zemřela. Rabi Cadok totiž seděl čtyřicet let v postu, aby nebyl zničen Jeruzalém; když něco snědl, bylo to vidět zvenčí; a když se zotavoval, přinesli mu sušené fíky, vysál z nich [šťávu] a odhodil je.

Když umírala, vynesla všechno [své] zlato a stříbro a hodila je na tržiště. Řekla: K čemu je mi to? A to je, co je psáno: „Své stříbro budou házet na ulice“ (Ez 7,19).

Aba Sikra, vůdce jeruzalémských násilníků, byl synem sestry Rabana Jochanana ben Zakaje. [Raban Jochanan] mu vzkázal: Přijď ke mně tajně. Přišel. Řekl mu: Dokdy budete takto jednat a zabíjet svět hladem? Řekl mu: Co mám dělat? Kdybych jim něco řekl, zabili by mě. Řekl mu: Najdi pro mne radu, jak vyjít; snad bude [možná] malá záchrana.

Řekl mu: Předstírej, že jsi nemocný, ať všichni přicházejí a ptají se na tebe; přines něco zapáchajícího a polož to vedle sebe, ať říkají, že jsi zemřel. A ať tě nesou tvoji žáci a nikdo jiný ať tě nenese, aby nezpozorovali, že jsi lehký, neboť [lidé] vědí, že živý je lehčí než mrtvý.

Učinil tak. Nesl ho rabi Eliezer z jedné strany a rabi Jehošua z druhé strany. Když dorazili k bráně, chtěli ho [stráže] probodnout. Řekl jim [Aba Sikra]: Budou říkat, že probodli svého učitele. Chtěli ho strčit. Řekl jim: Budou říkat, že strčili svého učitele. Otevřeli mu bránu a vyšel.

Když tam dorazil, řekl: Mír s tebou, králi, mír s tebou, králi. Řekl mu [Vespasián]: Propadl jsi dvojí smrti. Za prvé, že nejsem král, a nazýváš mě králem; a dále, jsem-li král, proč jsi ke mně až dosud nepřišel? Řekl mu: Co jsi řekl, že nejsi král –