Gitin 57a גיטין

To, co sám nad sebou vyřkl: Každý den shromáždí jeho popel, soudí ho, spálí ho a rozptýlí po sedmi mořích.

Šel a vyvolal nekromancií Bileáma. Řekl mu: Kdo je vážený na onom světě? Řekl mu: Izrael. [Řekl mu:] Je dobré se k nim přimknout? Řekl mu: „Nebudeš hledat jejich pokoj ani jejich dobro po všechny dny“ (Dt 23,7). Řekl mu: Jaký je trest toho muže [tvůj]? Řekl mu: Vroucí semeno.

Šel a vyvolal nekromancií [Ješua] (hříšníky Izraele). Řekl mu: Kdo je vážený na onom světě? Řekl mu: Izrael. [Řekl mu:] Je dobré se k nim přimknout? Řekl mu: Hledej jejich dobro, nehledej jejich zlo; každý, kdo se jich dotkne, je, jako by se dotkl zřítelnice Jeho oka.

Řekl mu: Jaký je trest toho muže [tvůj]? Řekl mu: Vroucí výkaly, neboť mistr řekl: Každý, kdo se posmívá slovům mudrců, je souzen ve vroucích výkalech. Pojď a viz, jaký je rozdíl mezi hříšníky Izraele a proroky národů světa, služebníky modloslužby.

Bylo učeno: Rabi Elazar řekl: Pojď a viz, jak veliká je moc zahanbení, neboť Svatý, budiž požehnán, se zastal Bar Kamcy a zničil svůj dům a spálil svůj chrám.

Kvůli kohoutovi a slepici byla zničena Královská hora: Měli ve zvyku, když vyváděli ženicha a nevěstu, nést před nimi kohouta a slepici, jako by [říkali]: Ploďte a množte se jako kuřata.

Jednoho dne šel kolem oddíl Římanů a vzal jim je. Vrhli se na ně a zbili je. Šli a řekli císaři: Židé se proti tobě vzbouřili. Přitáhl na ně. Byl mezi nimi jakýsi Bar Daroma, který skákal [na vzdálenost] míle a zabíjel je. Císař sňal svou korunu, položil ji na zem a řekl: Pane celého světa, je-li ti to milé, nevydávej mě i mé království do ruky jednoho muže.

Bar Daromu podvedla jeho ústa a řekl: „Což ty, Bože, jsi nás nezavrhl? A nevyjdeš, Bože, s našimi vojsky“ (Ž 60,12). – I David tak přece řekl! – David se [tím] podivoval.

Vešel na záchod, přišel had, vytrhl mu střeva a zemřel. [Císař] řekl: Protože se mi stal zázrak, tentokrát je nechám. Nechal je a odešel. [Oni] tančili, jedli a pili a zapálili světla, až byl obraz na pečetidle vidět na vzdálenost míle. Řekl: Židé se ze mne radují. Znovu na ně přitáhl.

Rabi Asi řekl: Tři sta tisíc [mužů] s taseným mečem vstoupilo na Královskou horu a zabíjeli tam tři dny a tři noci; a na druhé straně byly svatby a tance, a jedni o druhých nevěděli.

„Pohltil Hospodin a neslitoval se nad všemi příbytky Jákobovými“ (Pl 2,2). Když přišel Ravin, řekl [ve jménu] rabi Jochanana: To je šedesát myriád měst, která měl král Janaj na Královské hoře. Neboť Rav Jehuda řekl [ve jménu] rabi Asiho: Šedesát myriád měst měl král Janaj na Královské hoře, a v každém z nich [bylo tolik lidí] jako těch, kdo vyšli z Egypta, kromě tří, v nichž byl dvojnásobek těch, kdo vyšli z Egypta.

Jsou to: Kfar Biš, Kfar Šichlajim a Kfar Dichrája. Kfar Biš [Zlá ves], protože nedávali hostu přístřeší; Kfar Šichlajim, protože se živili řeřichou; Kfar Dichrája – rabi Jochanan řekl: protože jejich ženy rodily nejprve chlapce a nakonec dívku, a [pak] přestaly [rodit].

Ulla řekl: Já jsem to místo viděl, a nepojme ani šedesát myriád rákosových stébel. Jeden saducej řekl rabi Chaninovi: Lžete! Řekl mu: Je o ní psáno „země gazely“ (Jr 3,19). Jako gazela – její kůže nestačí na její maso, tak i země Izraele: v době, kdy na ní [Izrael] sídlí, je prostorná, a v době, kdy na ní nesídlí, se scvrkává.

Rav Minjomi bar Chilkija, Rav Chilkija bar Tovija a Rav Huna bar Chija seděli spolu. Řekli: Slyšel-li někdo něco o Kfar Sechanja v Egyptě, ať to řekne.

Jeden z nich začal a řekl: Stalo se, že snoubenec a jeho snoubenka byli zajati mezi modloslužebníky a [ti] je oženili jednoho s druhým. Řekla mu: Prosím tě, nedotýkej se mne, neboť nemám od tebe ketubu. A nedotkl se jí až do dne své smrti.

A když zemřel, řekla jim: Oplakávejte tohoto, který přemohl svůj pud víc než Josef; neboť u Josefa to byla jen jedna chvíle, a u tohoto každý den; Josef ne na jednom loži, a tento na jednom loži; Josefovi to nebyla žena, a tomuto [to byla] jeho žena.

Druhý začal a řekl: Stalo se, že [obilí] stálo čtyřicet měr za denár; cena se zvýšila o jednu míru. Pátrali a našli otce a syna, kteří měli v Den smíření styk se zasnoubenou dívkou. Přivedli je před soud a ukamenovali je, a cena se vrátila na své místo.

Další začal a řekl: Stalo se, že jeden muž upřel oči na svou ženu, [chtěje] se s ní rozvést, a její ketuba byla vysoká. Co učinil? Šel a pozval své družby, dal jim jíst a pít, opil je a položil je [s ní] na jedno lože. Přinesl vaječný bílek, vlil ho mezi ně, přivedl k nim svědky a přišel k soudu.

Byl tam jeden stařec z žáků Šamaje Staršího a jmenoval se Bava ben Buta. Řekl jim: Takto mám podání od Šamaje Staršího: Vaječný bílek se na ohni srazí, a semeno se na ohni rozteče. Vyzkoušeli to a našli [vše] podle jeho slov. Přivedli [muže] k soudu, zbičovali ho a vymohli od něho její ketubu.

Abaje řekl Ravu Josefovi: Když byli tak spravedliví, proč byli potrestáni? Řekl mu: Protože netruchlili nad Jeruzalémem, neboť je psáno: „Radujte se s Jeruzalémem a jásejte nad ním všichni, kdo ho milujete; veselte se s ním veselím všichni, kdo nad ním truchlíte“ (Iz 66,10).

Kvůli oji nosítek byl zničen Betar: Měli ve zvyku, když se narodil chlapec, zasadit cedr, [když se narodila] dívka, zasadit borovici; a když se brali, káceli je a dělali [z nich] svatební baldachýn. Jednoho dne šla kolem císařova dcera a zlomila se oj jejích nosítek. Usekli cedr a přinesli jí ho. Přišli [Židé], vrhli se na ně a zbili je. Šli a řekli císaři: Židé se proti tobě vzbouřili. Přitáhl na ně.

„V planoucím hněvu uťal každý roh Izraele“ (Pl 2,3). Rabi Zera řekl [ve jménu] rabi Abahua [ve jménu] rabi Jochanana: To je osmdesát [tisíc] válečných rohů, které vstoupily do pevnosti Betar v hodině, kdy ji dobyli; a zabíjeli v ní muže, ženy a děti, až jejich krev tekla a stékala do Velkého moře. Snad řekneš, že bylo blízko? Bylo vzdáleno míli.

Bylo učeno: Rabi Eliezer Veliký říká: V údolí Jadajim jsou dva potoky, jeden teče sem a druhý tam, a mudrci odhadli, [že v nich byly] dva díly vody a jeden díl krve. V baraitě bylo učeno: Sedm let sklízeli modloslužebníci své vinice [pohnojené] krví Izraele, bez hnoje.