Gitin 5a גיטין

Chceš-li říci, [že jde o] hluchoněmého – je snad hluchoněmý způsobilý přinést rozvodový list? Vždyť jsme se učili: Všichni jsou způsobilí přinést rozvodový list kromě hluchoněmého, duševně nesvéprávného a nezletilého!

A Rav Josef řekl: O čem tu mluvíme? Například když jí jej [posel] dal, když byl ještě zdravý, a nestačil prohlásit „přede mnou byl napsán a přede mnou byl podepsán“, než ohluchl. Podle Ravy je to v pořádku, podle Raby je to obtížné!

O čem tu mluvíme? O době poté, co se [lidé zásadu „pro její jméno“] naučili. – Pokud tak, i když [prohlásit] může, [nemusí]! – Je to nařízení, aby se věc nevrátila do původního nepořádku.

Pokud tak, i když [prohlásit] nemůže, [mělo by se nařídit]! – Že zdravý ohluchne, je věc neobvyklá, a o neobvyklé věci mudrci nařízení nevydávali.

Vždyť i [žena přinášející vlastní list] je neobvyklá, a přece jsme se učili: Žena sama smí přinést svůj rozvodový list, jen musí prohlásit „přede mnou byl napsán a přede mnou byl podepsán“, aby se v poslání nerozlišovalo!

Pokud tak, i manžel [by měl prohlásit]! Proč se tedy učí v baraitě: Přinesl-li svůj rozvodový list on sám, nemusí prohlásit „přede mnou byl napsán a přede mnou byl podepsán“?

Jaký je důvod, proč mudrci řekli, že je třeba prohlásit „přede mnou byl napsán a přede mnou byl podepsán“? Aby nepřišel manžel, nenapadl jej a nezneplatnil. Nyní jej drží ve vlastní ruce, a on by jej napadal?

Pojď a slyš: Šmuel se zeptal Rava Huny: Dva, kteří přinesli rozvodový list ze zámoří – musí prohlásit „před námi byl napsán a před námi byl podepsán“, nebo nemusí? Řekl mu: Nemusí. Vždyť kdyby řekli „před námi se s ní rozvedl“, copak by nebyli věrohodní?

Podle Ravy je to v pořádku, podle Raby je to obtížné! – O čem tu mluvíme? O době poté, co se [to lidé] naučili.

Pokud tak, i jeden [by nemusel]! – Je to nařízení, aby se věc nevrátila do původního nepořádku.

Pokud tak, i dva [by měli prohlásit]! – Že dva přinášejí rozvodový list, je věc neobvyklá, a o neobvyklé věci mudrci nařízení nevydávali.

Vždyť i žena je neobvyklá, a přece jsme se učili: Žena sama smí přinést svůj rozvodový list, jen musí ona sama prohlásit „přede mnou byl napsán a přede mnou byl podepsán“, aby se v poslání nerozlišovalo!

Pokud tak, i manžel [by měl prohlásit]! Proč se tedy učí v baraitě: Přinesl-li svůj rozvodový list on sám, nemusí prohlásit „přede mnou byl napsán a přede mnou byl podepsán“? – Jaký je důvod, proč mudrci řekli, že je třeba prohlásit „přede mnou byl napsán a přede mnou byl podepsán“? Aby nepřišel manžel, nenapadl jej a nezneplatnil. Nyní jej drží ve vlastní ruce, a on by jej napadal?

Pojď a slyš: Kdo přináší rozvodový list ze zámoří a dal jí jej, ale neřekl jí „přede mnou byl napsán a přede mnou byl podepsán“: byl-li ověřen prostřednictvím podepsaných, je platný, a pokud ne, je neplatný. [Z toho] je vidět, že „přede mnou byl napsán a přede mnou byl podepsán“ se nemuselo říkat, aby se jí přitížilo, nýbrž aby se jí ulehčilo.

Podle Ravy je to v pořádku, podle Raby je to obtížné! – O čem tu mluvíme? O době poté, co se [to lidé] naučili.

Vždyť jsi řekl, že je to nařízení, aby se věc nevrátila do původního nepořádku! – Když se již znovu provdala. – Pokud tak, [pak výrok] „je vidět, že ‚přede mnou byl napsán a přede mnou byl podepsán‘ se nemuselo říkat, aby se jí přitížilo, nýbrž aby se jí ulehčilo“ [nedává smysl], vždyť [platnost] je proto, že se již provdala!

Takto to říká: A kdybys řekl, [že je to] k jejímu přitížení a [je nutno] ji poslat pryč [od druhého muže] – je vidět, že „přede mnou byl napsán a přede mnou byl podepsán“ se nemuselo říkat, aby se jí přitížilo, nýbrž aby se jí ulehčilo.