Gitin 69a גיטין

Na šedý zákal [v oku] ať přinese štíra se sedmi barvami, usuší ho ve stínu, a ať rozmělní dva díly antimonu a jeden díl z něj, a ať naplní tři štětečky do tohoto oka a tři štětečky do druhého oka. Víc ať nenaplní, jinak mu oko praskne.

Na noční slepotu ať se přinese provaz [z] žíní, přiváže se jedna noha [dotyčného] a jedna noha psa, a děti ať za ním chrastí střepem a ať mu říkají: „Starý pse, hloupý kohoute!“ A ať se sebere sedm kousků masa ze sedmi domů a ať se mu položí na veřeje dveří, a ať je sní na smetišti města. Potom ať rozváže provaz z žíní a ať se řekne takto: „Slepoto toho a toho, syna té a té, opusť toho a toho, syna té a té!“ A ať se psu propíchne zornice oka.

Na denní slepotu ať se přinese sedm červených [kousků masa] z vnitřku zvířete, upečou se na hrnčířském střepu, a [nemocný] ať sedí uvnitř a jiný člověk venku, a ať mu řekne: „Slepý, dej mi, ať jím!“ A [ten] ať mu řekne: „Vidící, vezmi [a] jez!“ A poté, co sní, ať se střep rozbije, jinak se [nemoc] na něj vrátí.

Na krev, která teče z nosu, ať se přivede kohen, jehož jméno je Levi, a ať se mu napíše „Levi“ pozpátku. A jestliže ne, ať se přivede kdokoli a ať se mu napíše „Já [jsem] Papi Šila bar Sumki“ pozpátku.

A jestliže ne, ať se mu napíše takto: „Taam dli bmej kesef, taam dli bmej pegam.“ A jestliže ne, ať se přinese kořen vojtěšky, provaz ze staré postele, papyrus, šafrán a červená část palmového výhonku, spálí se spolu, přinese se chomáč vlny, upletou se dva knoty, namočí se do octa, obalí se v tomto popelu a vloží se mu do nosu.

A jestliže ne, ať vyhledá vodní kanál, který teče od východu k západu, a překročí [ho], a ať stojí jednou nohou na jedné straně a druhou nohou na druhé straně, a ať vezme pravou rukou bláto zpod své levé nohy a levou rukou zpod své pravé nohy, ať uplete dva knoty z vlny, namočí je do bláta a vloží si je do nosu.

A jestliže ne, ať se posadí pod okap a ať se přinese voda a vylije se na něj, a ať se řekne: „Jako přestává tato voda, tak ať přestane krev toho a toho, syna té a té.“

Na krev, která vychází z úst, ho zkoušíme stéblem pšenice: přilne-li [krev], přichází z plic a je pro něj náprava; a jestliže ne, přichází z jater a není pro něj náprava.

Řekl Rav Ami Ravu Ašimu: Vždyť jsme se učili opačně: [Zvíře je způsobilé, i když] byla odňata játra a nic z nich nezůstalo; [je nezpůsobilé, mají-li] plíce otvor nebo chybí-li [jim část]! Řekl mu: Protože [krev] vychází z jeho úst, řekni, že [játra] se rozpustila.

Řekl mistr: Přichází-li z plic, je pro něj náprava. Jaká je jeho náprava? Ať přinese sedm hrstí nadrobené řepy, sedm hrstí nadrobeného pórku, pět hrstí jujuby, tři hrsti čočky, hrst kmínu, hrst provázků [druh byliny] a jim odpovídající [množství] střeva prvorozeného [zvířete]; ať to uvaří, sní a zapije silným pivem z [měsíce] tevet.

Na [bolest] zubů řekl Raba bar Rav Huna: Ať přinese celou hlavičku česneku, rozdrtí ji s olejem a solí a položí ji na nehet palce na té straně, která ho bolí, a ať kolem ní udělá okraj z těsta, a ať se střeží [ji přiložit] na své tělo, neboť je to škodlivé jako malomocenství.

Na [nemoc] dásní řekl rabi Jochanan: Lebeda je jako mamru [jedovatá rostlina], a kořen lebedy je lepší než mamru; ať je drží v ústech. Toto, aby se [nemoc] zastavila. Aby se uvařila [tj. vyzrála], ať přinese otruby z prvního prosévání, čočku s jejím prachem, pískavici a květ kokotice, a ať drží [množství] jako ořech v ústech.

Aby se otevřela, ať mu jeho druh foukne [do úst] bílou řeřichu stéblem pšenice. Aby se zahojila, ať přinese prach ze stínu záchodu, smíchá [ho] s medem a sní [ho], neboť mu to pomůže.

Na zápal [hrudi] ať přinese [množství] jako pistácie nišduru a [množství] jako ořech pryskyřice galbanu, sladké [látky], plnou lžíci bílého medu a plnou nádobu z Mechozy kvalitního vína, a ať je svaří spolu. Když se uvaří nišdur, uvaří se celé. A jestliže ne, ať přinese reviit mléka bílé kozy