Gitin 71b גיטין

Vždyť jsme se učili: Dva hluší bratři ženatí se dvěma zdravými sestrami, nebo se dvěma hluchými sestrami, nebo se dvěma sestrami, z nichž jedna je zdravá a druhá hluchá; a stejně tak dvě hluché sestry provdané za dva zdravé bratry, nebo za dva hluché bratry, nebo za dva bratry, z nichž jeden je zdravý a druhý hluchý – ty jsou osvobozeny od chalicy i od švagrovského sňatku.

A byly-li cizí [ne sestry], [švagři] si je vezmou, a chtějí-li je propustit, propustí je.

Nýbrž je to jasné tak, jak jsme odpověděli zprvu.

Řekl rabi Jochanan: Jeho druhové se s Rabanem Šimonem ben Gamlielem neshodují.

Řekl Abaje: I my jsme se to učili: Zešílela-li [žena], nepropustí ji; ohluchl-li on nebo zešílel, nepropustí ji nikdy. Co [znamená] ‚nikdy‘? Zda ne: i když může mluvit písmem?

Řekl Rav Papa: Kdyby nás to rabi Jochanan nepoučil, řekl bych, že Raban Šimon ben Gamliel přišel vysvětlit důvod prvního tanaity; a co [znamená] ‚nikdy‘? I když vidíme, že je bystrý.

Anebo [vysvětlit to] podle rabi Jicchaka, neboť řekl rabi Jicchak: Podle Tóry může být šílená propuštěna, stejně jako může být zdravá [propuštěna] proti své vůli.

A z jakého důvodu řekli, že nemůže být propuštěna? Aby s ní nezacházeli jako s věcí bez pána.

MIŠNA: Řekli mu: Máme napsat tvé ženě rozlukový list? A on jim řekl: Napište. Řekli [to] písaři a ten napsal, a svědkům a ti podepsali – přestože ho napsali, podepsali a dali jemu a on jej pak dal jí, je rozlukový list neplatný, dokud [sám] neřekne písaři: Napiš, a svědkům: Podepište.

GEMARA: Důvod je, že neřekl ‚dejte‘; kdyby však řekl ‚dejte‘, dají [ho]. Kdo [je autorem]? Rabi Meir, který říká: Slova lze předat poslu.

Uveď závěr: ‚dokud neřekne písaři: Napiš, a svědkům: Podepište‘ – došli jsme k rabi Josimu, který říká: Slova nelze předat poslu.

Začátek rabi Meir a závěr rabi Josi? – Ano, začátek rabi Meir a závěr rabi Josi.

Abaje řekl: Celé je to podle rabi Meira, a zde se jedná o případ, kdy neřekl ‚dejte‘. – Je-li tomu tak, mělo by stát: ‚dokud neřekne: Dejte!‘

Nýbrž zde se jedná o případ, kdy [to] neřekl trojici [jako soudu]. – Je-li tomu tak, mělo by stát: ‚dokud to neřekne třem!‘

Nýbrž celé je to podle rabi Josiho, a zde se jedná o případ, kdy neřekl ‚řekněte‘.

Je-li tomu tak, mělo by stát: ‚dokud neřekne: Řekněte!‘

A navíc, souhlasí snad rabi Josi v případě, kdy řekne ‚řekněte‘? Vždyť jsme se učili: Napsal-li [rozlukový list] písař a [podepsal] jeden svědek, je platný; a řekl rabi Jirmeja: Učili jsme se ‚podepsal písař‘; a řekl Rav Chisda: Kdo je [autorem] této mišny?