Gitin 74b גיטין

A vždyť bylo učeno: ‚Ode dneška a po smrti‘ – je to rozlukový list a není to rozlukový list; to jsou slova mudrců. Rabi říká: Takový je rozlukový list.

A podle Rava Jehudy, který říká, že se přou o ‚pod podmínkou‘ – místo aby se přeli o ‚ode dneška a po smrti‘, ať se přou o ‚pod podmínkou‘! – Aby ti dali poznat sílu [názoru] Rabiho.

Ať se tedy přou o ‚pod podmínkou‘, a dají ti tak poznat sílu [názoru] mudrců! – Síla [výroku] dovolujícího je mu přednější.

‚Pod podmínkou, že mi [je] dáš odsud do třiceti dnů‘ atd. To je samozřejmé! – Mohl bys říct, že jeho přísnost není [skutečnou] přísností a jen ji chtěl popohnat; sděluje nám [že není tomu tak].

‚Řekl Raban Šimon ben Gamliel: Stalo se v Sidónu‘ atd. Co [vlastně] učil, že uvádí příběh?

Něco [v mišně] chybí a takto to učí: Řekl-li jí ‚pod podmínkou, že mi dáš můj plášť‘, a jeho plášť se ztratil – řekl jí výslovně ‚můj plášť‘ [a není propuštěna]. Raban Šimon ben Gamliel říká: Ať mu dá jeho cenu. A řekl Raban Šimon ben Gamliel: Stalo se také v Sidónu, že jeden řekl své ženě: ‚Toto je tvůj rozlukový list pod podmínkou, že mi dáš můj plášť,‘ a jeho plášť se ztratil; i řekli mudrci: Ať mu dá jeho cenu.

Zeptal se rabi Asi rabi Jochanana: ‚Toto je tvůj rozlukový list pod podmínkou, že mi dáš dvě stě zuzů,‘ a pak jí řekl: ‚Jsou ti odpuštěny‘ – jak je to?

Ať je to otázka podle mudrců, ať je to otázka podle Rabana Šimona ben Gamliela.

Ať je to otázka podle mudrců: mudrci to tam říkají jen proto, že jí [dluh] neodpustil, ale zde jí přece řekl ‚jsou ti odpuštěny‘. Anebo snad ani Raban Šimon ben Gamliel to neřekl jinak, než že ho usmíří penězi, ale úplně [bez placení] ne? Řekl mu: Není propuštěná.

Namítl mu: Kdo řekne svému druhovi: ‚Konam [zakázáno slibem budiž], abys ze mne měl užitek, jestliže nedáš mému synovi jeden kor pšenice a dva sudy vína‘ – rabi Meir říká: Je [mu to] zakázáno, dokud nedá. A mudrci říkají: I tento může zrušit svůj slib bez mudrce a řekne: Je to, jako bych [to] obdržel.

Jak to srovnáváš? Tam mínil [svého druha] trápit a netrápil ho; zde je to kvůli prospěchu [jeho samého], a on ho nepotřebuje.

Jistý muž řekl svému nájemci [polí]: Všichni lidé zavlažují [pole] třikrát a dostávají čtvrtinu; ty zavlažuj čtyřikrát a dostávej třetinu. Nakonec přišel déšť.

Rav Josef řekl: Vždyť [čtvrtý krát] nezavlažoval. Raba řekl: Vždyť to nebylo potřeba.

Řekněme, že Rav Josef mluví podle mudrců a Raba podle Rabana Šimona ben Gamliela?

A tak to chápeš? Vždyť je přece ustáleno, že halacha je podle Raby, a v tomto halacha není podle Rabana Šimona ben Gamliela!

Nýbrž skutečně podle mudrců: Rav Josef podle mudrců, a Raba ti řekne: Já mluvím i podle mudrců; mudrci to tam říkají jen proto, že [jí] mínil způsobit trápení, ale zde je to kvůli prospěchu, a on ho nepotřeboval.

Učili jsme se tam: Zprvu se [kupec domu v hrazeném městě] skrýval poslední den dvanácti měsíců, aby [dům] zůstal definitivně jeho. Nařídil Hilel Starší, aby [prodávající] vhodil své peníze do [chrámové] komory, rozbil dveře a vstoupil; a kdykoli bude ten chtít, přijde a vezme si své peníze.

A řekl Rava: Z nařízení Hilela lze vyvodit: ‚Toto je tvůj rozlukový list pod podmínkou, že mi dáš dvě stě zuzů,‘ a ona mu [je] dala – s jeho souhlasem je propuštěná, proti jeho vůli není propuštěná.

Z toho, že Hilel potřeboval nařídit, aby dání proti jeho vůli bylo dáním,