Gitin 76a גיטין

Podle Ravy je to dobré: začátek, kde to neuvedl výslovně; závěr, kde to uvedl výslovně.

Ale podle Rava Ašiho – čím se liší začátek a čím se liší závěr? To je potíž.

Učili naši mistři: ‚Toto je tvůj rozlukový list pod podmínkou, že budeš sloužit mému otci dva roky, a pod podmínkou, že budeš kojit mého syna dva roky‘ – přestože podmínka nebyla splněna, je to rozlukový list, protože jí neřekl: ‚Budeš-li sloužit [– ano], nebudeš-li sloužit [– ne]; budeš-li kojit a nebudeš-li kojit.‘ To jsou slova rabi Meira.

A mudrci říkají: Byla-li podmínka splněna, je to rozlukový list, a ne-li, není to rozlukový list. Raban Šimon ben Gamliel říká: Není v Písmu podmínky, která by nebyla zdvojená.

Někteří říkají, že to říká rabi Meirovi, a někteří říkají, že to říká mudrcům. Někteří říkají, že to říká rabi Meirovi, a takto mu říká: Není v Písmu podmínky, která by nebyla zdvojená, a jsou to tedy dvě místa Písma, která přicházejí jako jedno; a ze všech dvou míst Písma, která přicházejí jako jedno, se nelze učit.

Někteří říkají, že to říká mudrcům, a takto jim říká: Není v Písmu podmínky, která by nebyla zdvojená, a [přesto] se z nich učíme.

A [tomu] odporuje: ‚Toto je tvůj rozlukový list pod podmínkou, že budeš sloužit mému otci dva roky; pod podmínkou, že budeš kojit mého syna dva roky‘ – zemřel-li otec nebo zemřel-li syn, není to rozlukový list. To jsou slova rabi Meira.

A mudrci říkají: Přestože podmínka nebyla splněna, je to rozlukový list; může mu říct: ‚Dej mi svého otce a budu mu sloužit; dej mi svého syna a budu ho kojit.‘

Rabi Meir si odporuje s rabi Meirem a mudrci si odporují s mudrci!

Rabi Meir s rabi Meirem si neodporuje: tam [jde o případ], kdy svou podmínku nezdvojil, zde [o případ], kdy svou podmínku zdvojil.

A mudrci s mudrci si neodporují: Kdo jsou ‚mudrci‘ zde? Je to Raban Šimon ben Gamliel, který říká: Každá překážka, která nevychází od ní, [nevadí, a] je to rozlukový list.

Učili naši mistři: Řekl jí před dvěma [svědky]: ‚Toto je tvůj rozlukový list pod podmínkou, že budeš sloužit mému otci dva roky,‘ a pak jí řekl před dvěma: ‚Toto je tvůj rozlukový list pod podmínkou, že mi dáš dvě stě zuzů‘ – jeho poslední slova nezrušila první; chce-li, slouží mu, chce-li, dá mu dvě stě zuzů.

Ale řekl-li jí před dvěma: ‚Toto je tvůj rozlukový list pod podmínkou, že mi dáš dvě stě zuzů,‘ a pak jí řekl před dvěma: ‚Toto je tvůj rozlukový list pod podmínkou, že mi dáš tři sta zuzů‘ – jeho poslední slova zrušila první; a jeden z prvních a jeden z posledních [svědků] se nespojují.

K čemu [se to vztahuje]? Řekneš-li k závěru – vždyť [první podmínka] byla zrušena! Nýbrž k začátku.

To je samozřejmé! – Mohl bys říct, že všichni [svědkové] se spojují k potvrzení podmínek; sděluje nám [že ne].

MIŠNA: ‚Toto je tvůj rozlukový list, jestliže se nevrátím odsud do třiceti dnů,‘ a šel z Judska do Galileje, dospěl do Antipatridy a vrátil se – jeho podmínka je zrušena.

‚Toto je tvůj rozlukový list, jestliže se nevrátím odsud do třiceti dnů,‘ a šel z Galileje do Judska, dospěl do Kfar Otnaj a vrátil se – jeho podmínka je zrušena.

‚Toto je tvůj rozlukový list, jestliže se nevrátím odsud do třiceti dnů,‘ a šel do zámoří, dospěl do Akka a vrátil se – jeho podmínka je zrušena.

‚Toto je tvůj rozlukový list, kdykoli budu třicet dnů pryč z tvé přítomnosti,‘ a on chodil a přicházel, chodil a přicházel – protože s ní nebyl o samotě, je to rozlukový list.

GEMARA: Chceš tím říct, že Antipatris leží v Galileji? Vždyť [tomu] odporuje: Antipatris je v Judsku a Kfar Otnaj v Galileji; [území] mezi nimi se posuzuje přísně – je propuštěná