Gitin 78a גיטין

vlastní název; ale má-li vlastní název, [je samostatný,] přestože není vysoký deset a přestože není čtyři lokte.

‚I kdyby byl s ní na lůžku‘ atd. Řekl Rava: Učili to jen o lůžku, které je jeho; ale na lůžku, které je její, je propuštěná.

Bylo učeno také tak: Rabi Eliezer říká: Na lůžku, které je jeho, není propuštěná; na lůžku, které je její, je propuštěná.

A na lůžku, které je její, je propuštěná? Jsou to nádoby kupujícího v území prodávajícího! Vyvodil jsi z toho, že nádoby kupujícího v území prodávajícího [pro něj] nabývají?

Není to potřeba, než [v případě], kdy [lůžko] je vysoké deset [pídí]. – Vždyť je tu místo jeho nohou! – O místo nohou lidé nedbají.

‚Do jejího klína nebo do jejího košíku – je propuštěná.‘ Proč? Jsou to nádoby kupujícího v území prodávajícího!

Řekl Rav Jehuda jménem Šmuela: [Jde o případ,] kdy její košík na ní visel. A tak řekl rabi Elazar jménem rabi Hošaji: Kdy její košík na ní visel. A rabi Šimon ben Lakiš řekl: [Byl] přivázaný, i když nevisel.

Rav Ada bar Ahava řekl: Kdy jí košík ležel mezi stehny. Rav Mešaršeja bar Rav Dimi řekl: Kdy její manžel prodával košíky.

Rabi Jochanan řekl: Místo jejího klína je jí nabyto, místo jejího košíku je jí nabyto. Řekl Rava: Jaký je důvod rabi Jochanana? Protože člověk nedbá ani o místo jejího klína, ani o místo jejího košíku.

Bylo učeno také tak: Hodil-li jí ho do jejího klína nebo do jejího košíku nebo do čehokoli, co je jako její košík, je propuštěná.

‚Do čehokoli, co je jako její košík‘ – co se tím zahrnuje? Zahrnuje se tím miska, z níž jí datle.

MIŠNA: Řekl jí: ‚Vezmi si tento dlužní úpis,‘ anebo ho našla za sebou, čte ho, a hle, je to její rozlukový list – není to rozlukový list, dokud jí neřekne: ‚Hle, tvůj rozlukový list.‘

Dal jí ho do ruky, když spala; probudí se, čte ho, a hle, je to její rozlukový list – není to rozlukový list, dokud jí neřekne: ‚Hle, tvůj rozlukový list.‘

GEMARA: Když jí řekne ‚hle, tvůj rozlukový list‘, co z toho? Je to jako [by řekl]: ‚Zvedni si svůj rozlukový list ze země‘!

A řekl Rava: [Řekne-li] ‚zvedni si svůj rozlukový list ze země‘, neřekl nic! – Řekni [že jde o případ], kdy ho vytáhla za ním.

Vytáhla-li ho – vždyť potřebuji ‚a dá jí ho do ruky‘, a to tu není! – Není to potřeba, než [v případě], kdy jí nastavil bok a ona ho vytáhla.

Bylo učeno také tak: Řekl jí: ‚Vezmi si tento dlužní úpis,‘ anebo ho vytáhla za ním, přečetla ho, a hle, je to její rozlukový list – není to rozlukový list, dokud jí neřekne: ‚Hle, tvůj rozlukový list.‘ To jsou slova Rabiho. Rabi Šimon ben Elazar říká: Vůbec to není rozlukový list, dokud ho od ní nevezme, znovu jí ho nedá a neřekne jí: ‚Hle, tvůj rozlukový list.‘

Dal jí ho do ruky, když spala; probudí se, čte ho, a hle, je to její rozlukový list – není to rozlukový list, dokud jí neřekne: ‚Hle, tvůj rozlukový list.‘ To jsou slova Rabiho. Rabi Šimon ben Elazar říká: Dokud ho od ní nevezme, znovu jí ho nedá a neřekne jí: ‚Hle, tvůj rozlukový list.‘

A obojí je potřeba: Kdyby to bylo řečeno o tom prvním [případu] – v něm to Rabi říká, protože je [v tu chvíli] způsobilá k propuštění; ale ‚dal jí ho do ruky, když spala‘, kdy není způsobilá k propuštění, bych řekl, že souhlasí s rabi Šimonem ben Elazarem.

A kdyby to bylo řečeno o tomto – v tomto to říká rabi Šimon ben Elazar, ale v onom bych řekl, že souhlasí s Rabim. [Proto] je obojí potřeba.

Řekl Rava: Napsal jí rozlukový list a dal ho do ruky jejího otroka, který spí a [ona] ho hlídá – je to rozlukový list; je-li vzhůru, není to rozlukový list, protože je to dvůr, který je střežen bez jejího vědomí.

‚Spí a hlídá ho – je to rozlukový list‘? Proč? Je to pohyblivý dvůr, a pohyblivý dvůr nenabývá!

A řekneš-li, že spící je jiný případ – vždyť řekl Rava: Cokoli by při chůzi nenabývalo, nenabývá ani když stojí či sedí! – A halacha [platí] o spoutaném [otroku].

MIŠNA: Stála ve veřejném prostranství a on jí ho hodil – [dopadl-li] blízko ní, je propuštěná; blízko něho, není propuštěná; napůl a napůl, je propuštěná a není propuštěná. A tak [je tomu] i ohledně zasnoubení.

A tak i ohledně dluhu: Řekl mu jeho věřitel: ‚Hoď mi můj dluh,‘ a on mu [peníze] hodil – blízko věřitele, věřitel [je] nabyl; blízko dlužníka, dlužník je [stále] povinen; napůl a napůl, oba se rozdělí.

GEMARA: Co se rozumí ‚blízko ní‘ a co se rozumí ‚blízko něho‘? Řekl Rav: Její čtyři lokte – to je ‚blízko ní‘; jeho čtyři lokte – to je ‚blízko něho‘.

Co se rozumí ‚napůl a napůl‘? Řekl rabi Šmuel bar Rav Jicchak: Kdy oba stáli ve [společných] čtyřech loktech.

Ať se tedy hledí, kdo z nich [tam] byl dřív! A řekneš-li, že oba přišli současně – vždyť nelze [to] přesně vyměřit!

Nýbrž řekl Rav Kahana: Zde se jedná o přesně osm loktů [mezi nimi],