Gitin 7a גיטין

říkat mírně, aby je od něj přijali. Rav Aši řekl: Já jsem tento [výrok] Raby bar bar Chany neslyšel, a dodržoval jsem jej na základě úvahy.

Rabi Abahu řekl: Nikdy ať člověk nepůsobí ve svém domě přílišný strach, neboť jeden velký muž působil ve svém domě přílišný strach a dali mu sníst velkou věc.

A kdo to byl? Rabi Chanina ben Gamliel. „Dali mu sníst“ – copak tě to napadá? Když Svatý, budiž požehnán, nedopouští, aby skrze dobytek spravedlivých došlo k provinění, tím spíše ne skrze spravedlivé samotné!

Nýbrž chtěli mu dát sníst velkou věc. A co to bylo? Úd [utržený] z živého [zvířete].

Mar Ukva vzkázal rabimu Elazarovi: Lidé povstávají proti mně, a je v mé moci vydat je [římské] vládě. Co [mám dělat]?

[Rabi Elazar] nalinkoval [list] a napsal mu: „Řekl jsem: Budu střežit své cesty, abych nehřešil jazykem; budu střežit svá ústa uzdou, dokud je přede mnou svévolník“ (Ž 39,2) – i když je svévolník přede mnou, budu střežit svá ústa uzdou.

[Mar Ukva] mu vzkázal: Velmi mě trápí a nedokážu se jim postavit. Vzkázal mu: „Buď tiše před Hospodinem a čekej na něj“ (Ž 37,7) – buď tiše před Hospodinem a on je před tebou srazí jako mrtvé; chod' kvůli nim brzy ráno i večer do domu studia a zahynou sami od sebe. Jakmile ten výrok vyšel z úst rabiho Elazara, nasadili Genivovi okov.

Poslali Mar Ukvovi [otázku]: Odkud víme, že zpěv je zakázán? Nalinkoval [list] a napsal jim: „Neraduj se, Izraeli, nejásej jako národy“ (Oz 9,1).

Ať jim to pošle odsud: „Při zpěvu už nepijí víno, opojný nápoj je hořký těm, kdo jej pijí“ (Iz 24,9)! – Z onoho [verše] bych si myslel, že to platí jen o hudbě nástrojů, ale zpěv ústy je dovolen; proto nás to učí.

Rav Huna bar Natan řekl Ravu Ašimu: Co [znamená], co je psáno: „Kína, Dimona a Adada“ (Joz 15,22)? Odpověděl mu: Vypočítává města země Izraele.

Řekl mu: Copak nevím, že vypočítává města země Izraele? Nýbrž Rav Gevija z Argizy k tomu řekl výklad: Kdokoli má [důvod k] hněvu (kina) na svého druha, a [přesto] mlčí (domem), Ten, který přebývá navěky (adej ad), mu zjedná právo.

Řekl mu: Pokud tak, pak i „Ciklag, Madmana a Sansana“ (Joz 15,31) stejně? Odpověděl mu: Kdyby tu byl Rav Gevija z Bej Argizy, řekl by k tomu výklad. Rav Acha z Bej Chozai k tomu řekl toto: Kdokoli má na svého druha stížnost kvůli obživě, a [přesto] mlčí, Ten, který přebývá v keři (sne), mu zjedná právo.

Exilarcha se zeptal Rava Huny: Odkud víme, že věnec [ženicha] je zakázán? Odpověděl mu: Z [nařízení] rabínů, neboť jsme se učili: Ve válce Vespasiánově zakázali věnce ženichů a bubínek.

Mezitím Rav Huna vstal, aby si ulevil. Rav Chisda [exilarchovi] řekl: Je o tom psán verš: „Toto praví Pán Hospodin: Sejmi mitru a odlož korunu; toto už nebude toto; povyš nízké a ponižuj vysoké“ (Ez 21,31).

Co má mitra společného s korunou? Nýbrž [verš] ti chce říci: V době, kdy je mitra na hlavě velekněze, je koruna na hlavě každého člověka; když byla mitra sňata z hlavy velekněze, byla koruna sňata z hlavy každého člověka.

Mezitím přišel Rav Huna a našel je, jak sedí [a probírají to]. Řekl [exilarchovi]: Při Bohu, je to z [nařízení] rabínů; ale tvé jméno je Chisda a tvá slova jsou milá (chisdajin).

Ravina našel Mara bar Rav Ašiho, jak splétá věnec pro svou dceru. Řekl mu: Nezastává mistr [výklad] „sejmi mitru a odlož korunu“? Odpověděl mu: Podobně jako u velekněze [se to týká] mužů, ale ne žen.

Co [znamená] „toto už nebude toto“? Rabi Avira vykládal – někdy to říkal jménem rabiho Amiho a někdy to říkal jménem rabiho Asiho: Když Svatý, budiž požehnán, řekl Izraeli „sejmi mitru a odlož korunu“, řekli služební andělé před Svatým, budiž požehnán: Pane světa, toto [se má stát] Izraeli, který před tebou na Sinaji předeslal „učiníme“ před „uposlechneme“?

Řekl jim: Nemá toto Izrael [mít], když ponížili Vysokého a povýšili nízké a postavili do Chrámu modlu?

Rav Avira vykládal – někdy to říkal jménem rabiho Amiho a někdy to říkal jménem rabiho Asiho: Co [znamená], co je psáno: „Toto praví Hospodin: I když jsou celí a stejně tak mnozí, stejně tak budou ostříháni a pomine“ atd. (Na 1,12)? Vidí-li člověk, že jeho obživa je skrovná, ať z ní dává almužnu, a tím spíše, když je hojná.

Co [znamená] „stejně tak budou ostříháni a pomine“? V domě rabiho Jišmaela se učilo: Kdokoli ostříhá [část] svého majetku a dává z něj almužnu, bude zachráněn před soudem gehenny. Podobá se to dvěma ovcím, které přecházely vodu, jedna ostříhaná a druhá neostříhaná; ostříhaná přešla, a neostříhaná nepřešla.