Gitin 85b גיטין

Rabi Jehuda říká: ‚A toto ať je ti ode mne listem zapuzení, dopisem propuštění a listinou osvobození, abys mohla jít a vdát se za kteréhokoli muže, za něhož budeš chtít.‘ Podstata listiny o propuštění [otroka na svobodu zní]: ‚Hle, jsi svobodná, hle, patříš sama sobě.‘

GEMARA: Je zřejmé, že řekl-li své ženě: ‚Hle, jsi svobodná,‘ neřekl nic; řekl-li své otrokyni: ‚Hle, jsi dovolena každému muži,‘ neřekl nic.

Řekl-li ženě: ‚Hle, patříš sama sobě,‘ jak je tomu? Říká jí to úplně, anebo jí to říká [jen] co do práce?

Řekl Ravina Rav Ašimu: Pojď a slyš, neboť jsme se učili: ‚Podstata listiny o propuštění: Hle, jsi svobodná, hle, patříš sama sobě.‘ Jestliže otrok, jehož tělo [pán] vlastní, když mu řekne ‚hle, patříš sám sobě‘, získá své tělo, copak tím spíše [ne] žena, jejíž tělo [manžel] nevlastní?

Řekl Ravina Rav Ašimu: Řekl-li svému otroku: ‚Nemám s tebou nic společného,‘ jak je tomu?

Řekl Rav Chanin Rav Ašimu – a někteří říkají, že Rav Chanin z Mechozy Rav Ašimu: Pojď a slyš, neboť se učí v baraitě: Kdo prodá svého otroka modloslužebníkovi, [otrok] vychází na svobodu, ale potřebuje listinu o propuštění od svého prvního pána. Řekl Raban Šimon ben Gamliel: Kdy to platí? Když mu nesepsal ‚on‘; ale když mu sepsal ‚on‘, to je jeho propuštění.

Co je ‚on‘? Řekl Rav Šešet: Že mu napsal: ‚Až od něj utečeš, nemám s tebou nic společného.‘

‚Rabi Jehuda říká: A toto ať je ti ode mne listem zapuzení a dopisem propuštění.‘ V čem se přou? Mudrci se domnívají, že nejednoznačná vyjádření jsou [platnými] vyjádřeními, a přestože jí nenapsal ‚a toto‘, je věc zřejmá, že ji rozvádí tímto rozvodovým listem.

A rabi Jehuda se domnívá, že nejednoznačná vyjádření nejsou [platnými] vyjádřeními; a důvodem [platnosti] je, že jí napsal ‚a toto‘, takže je věc zřejmá, že ji rozvádí tímto rozvodovým listem; ale kdyby jí nenapsal ‚a toto‘, řekli by: Rozvedl ji slovem a listina je pouhým důkazem.

Řekl Abaje: Kdo píše rozvodový list, ať nepíše ‚vedin‘ [s jodem], neboť to znamená ‚a soud‘, nýbrž ‚vedan‘ [a toto].

A ať nepíše ‚igeret‘ [s jodem], neboť to zní jako ‚střecha‘, nýbrž ‚agerat‘ [dopis]. A ať nepíše ‚limhach‘, neboť to zní jako ‚li mehach‘ [ke mně jít], a ať nepíše ‚lemichach‘, neboť to zní jako ‚k smíchu‘.

‚Ditehevjan‘ a ‚ditiscevjan‘ – [ať napíše] vždy po třech jodech, neboť [jinak] to znamená ‚budou‘ a ‚budou chtít‘ [v množném čísle]. A ať prodlouží vav v [slově] ‚tirucin‘ a vav v [slově] ‚švukin‘, neboť [jinak] to znamená ‚zapuzující‘ a ‚propouštějící‘.

A ať prodlouží vav v [slově] ‚kedu‘, neboť [jinak] to zní jako ‚vechadej‘ [nadarmo]. A ať nepíše ‚leitnesva‘, neboť to zní jako ‚lo jitnesva‘ [nevdá se], nýbrž ‚lehitnesva‘ [vdát se].

Byla jim položena otázka: Potřebujeme [slova] ‚a toto‘, nebo je nepotřebujeme?

Pojď a slyš, neboť Rava ustanovil [toto znění] v rozvodových listech: ‚Že ten a ten, syn toho a toho, propustil a zapudil tu a tu, svou ženu, která byla jeho ženou dříve, ode dneška a navždy‘ – a ‚a toto‘ neřekl.

A podle tvého názoru – copak tam řekl všechno? Spíše [ostatní slova] potřebujeme; i zde [‚a toto‘] potřebujeme.

‚Ode dneška‘ – aby se vyloučil [názor] rabiho Josiho, který říká: Datum listiny o ní svědčí.

‚A navždy‘ –