Gitin 86a גיטין

aby se vyloučil [případ], na který se Rava otázal Rav Nachmana, [když] řekl: ‚Dnes nejsi mou ženou a zítra jsi mou ženou.‘

‚Podstata listiny o propuštění: Hle, jsi svobodná, hle, patříš sama sobě.‘ Rav Jehuda ustanovil v kupní smlouvě na otroky: ‚Tento otrok je způsobilý k otroctví, osvobozen a prost od [nároku na] svobodu, od [cizích] nároků a od zabavení ze strany krále a královny; nenese značku žádného člověka; a je čistý od každé vady a od vředu, který vyráží [kdekoli na těle], čerstvého i starého.‘

Jaký je na to lék? Řekl Abaje: Zázvor, klejt, síra, vinný ocet, olivový olej a bílá nafta; a natírá se to husím pérem.

MIŠNA: Tři rozvodové listy jsou neplatné, ale provdala-li se [na jejich základě], dítě je legitimní.

Napsal [ho] vlastní rukou, ale nejsou na něm svědci; jsou na něm svědci, ale není v něm datum; je v něm datum, ale je na něm jen jeden svědek – to jsou tři neplatné rozvodové listy, ale provdala-li se, dítě je legitimní.

Rabi Eliezer říká: I když na něm nejsou svědci, ale dal jí ho před svědky, je platný a [žena] vymáhá [svůj nárok] i ze zcizeného majetku, neboť svědci podepisují rozvodový list jen kvůli nápravě světa.

GEMARA: A [neplatných listů] už více není? Vždyť je tu [ještě] starý rozvodový list! – Tam [žena] nemusí odejít, zde musí odejít.

To je v pořádku podle toho, kdo říká, že zde musí odejít; ale podle toho, kdo říká, že zde nemusí odejít, co se dá říci?

Tam se smí vdát i předem, zde [platí jen] dodatečně.

Vždyť je tu [ještě] ‚plešatý‘ rozvodový list! – Tam je dítě mamzer, zde je dítě legitimní.

To je v pořádku podle rabiho Meira (který říká: Kdokoli se v rozvodových listech odchýlí od ražby, kterou vyrazili mudrci, dítě je mamzer); ale podle mudrců co se dá říci?

Tam musí odejít, zde nemusí odejít.

To je v pořádku podle toho, kdo říká, že zde nemusí odejít; ale podle toho, kdo říká, že zde musí odejít, co se dá říci? – O svázaném [listu Mišna] nemluví.

Vždyť je tu [ještě list s datací podle] ‚míru s vládou‘! – Tam musí odejít, zde nemusí odejít.

To je v pořádku podle toho, kdo říká, že zde nemusí odejít; ale podle toho, kdo říká, že musí odejít, co se dá říci? (Tam je dítě mamzer, zde je dítě legitimní.

To je v pořádku podle rabiho Meira; ale podle mudrců co se dá říci?) Vykládá to podle rabiho Meira: tam je dítě mamzer, zde je dítě legitimní.

Počet na začátku [Mišny] – co vylučuje? A počet na konci – co vylučuje?

Počet na začátku vylučuje ty, o nichž jsme mluvili.

Počet na konci vylučuje to, co se učí v baraitě: Kdo přinese rozvodový list ze zámoří, dá jí ho a neřekne (jí): ‚Přede mnou byl napsán a přede mnou byl podepsán,‘ – ať [druhý manžel ženu] propustí a dítě je mamzer; to jsou slova rabiho Meira.

Mudrci však říkají: Dítě není mamzer. Jak má postupovat? Vezme ho od ní, znovu jí ho dá před dvěma [svědky] a řekne: ‚Přede mnou byl napsán a přede mnou byl podepsán.‘

‚Napsal [ho] vlastní rukou, ale nejsou na něm svědci‘: Řekl Rav: ‚Jeho rukopis‘ jsme se učili.

Ke kterému [případu] to patří? Řekneme-li, že k prvnímu – to je samozřejmé, [vždyť] se učí ‚jeho rukopis‘!

Nebo ke střednímu? Vždyť jsou na něm svědci! Spíše k poslednímu: ‚Je v něm datum, ale je na něm jen jeden svědek‘ –