Gitin 89a גיטין

je rozvedená. Jaký je důvod? Pověst nese s sebou i to, co ji vyvrací.

Řekl Rava: Rozšířila-li se o ní ve městě pověst, [že je] nevěstka, nebereme to v úvahu. Jaký je důvod? Viděli na ní jen nevázanost.

Jako [spor] tanaitů: Jedla na ulici, hltala na ulici, kojila na ulici – ve všech [případech] rabi Meir říká: Musí odejít. Rabi Akiva říká: [Až] od chvíle, kdy o ní začnou mluvit přadleny při měsíčním světle.

Řekl mu rabi Jochanan ben Nuri: Je-li tomu tak, nenechal jsi praotci Abrahamovi dceru, která by zůstala u svého manžela! A Tóra řekla: „neboť na ní našel hanebnost věci“ (Dt 24,1), a jinde říká: „Na základě výpovědi dvou svědků nebo na základě výpovědi tří svědků bude věc potvrzena“ (Dt 19,15). Jako tam [jde o] jasnou věc, tak i zde [jde o] jasnou věc.

Naši mistři učili: [Pověst o zasnoubení] souloží – nebereme ji v úvahu; [o zasnoubení již] vdané – nebereme ji v úvahu; [o zasnoubení již] zasnoubené – nebereme ji v úvahu; [pověst bez udání,] že s tím a tím – nebereme ji v úvahu; v jiném městě – nebereme ji v úvahu.

Mamzerka – nebereme ji v úvahu; otrokyně – nebereme ji v úvahu.

[Pověst, že] ten a ten zasvětil svůj majetek, [že] ten a ten se zřekl svého majetku – nebereme ji v úvahu.

Řekl Ula: [Pověstí se míní] ne [to], že zaslechli šuškání, nýbrž [to], že hoří svíce, jsou rozestlaná lože, lidé vcházejí a vycházejí a říkají: ‚Ta a ta se dnes zasnubuje.‘

‚Zasnubuje se‘? Snad se [nakonec] nezasnoubila! Řekni: ‚Ta a ta byla dnes zasnoubena.‘

A tak učil Levi: Ne [to], že zaslechli šuškání, nýbrž [to], že hoří svíce, jsou rozestlaná lože, ženy předou při světle svíce, radují se s ní a říkají: ‚Ta a ta se dnes zasnubuje.‘ ‚Zasnubuje se‘? Snad se nezasnoubila! Řekl Rav Papa: Řekni: ‚Ta a ta byla dnes zasnoubena.‘

Řekl Raba bar bar Chana, řekl rabi Jochanan: Ne [to], že zaslechli šuškání, nýbrž [to], že hoří svíce, jsou rozestlaná lože a lidé vcházejí a vycházejí. Řekli takovou věc – to je pověst; neřekli takovou věc – to je vysvětlení.

‚Neřekli‘? Vždyť neřekli vůbec nic! – [Má to] vyloučit [názor] Raby bar Rav Huny, který řekl: Vysvětlení, které řekli, [platí], i [je-li podáno] v průběhu deseti dnů. Učí nás [tedy], že [jen tehdy, když] to neřekli, je to vysvětlení; řekli-li [později], není to vysvětlení.

Řekl rabi Aba, řekl Rav Huna, řekl Rav: Ne [to], že zaslechli šuškání, nýbrž [to], že se říká: ‚Ten a ten – odkud to slyšel? Od toho a toho, a ten a ten od toho a toho,‘ a zkoumají a postupují, dokud nedojdou k jasné věci.

Jasná věc – to je přece řádné svědectví! Spíše [takto]: Když přišel Rav Šmuel bar Jehuda, řekl: Řekl rabi Aba, řekl Rav Huna, řekl Rav: Ne [to], že zaslechli šuškání, nýbrž [to], že se říká: ‚Ten a ten – odkud to slyšel? Od toho a toho, a ten a ten od toho a toho,‘ a ti odešli do zámoří.

Řekl Abaje Rav Josefovi: Rušíme pověst, nebo pověst nerušíme? Řekl mu: Z toho, že řekl Rav Chisda: [Pověst není pověstí,] dokud ji neuslyší z úst způsobilých [svědků] – z toho plyne, že pověst rušíme.

Řekl mu: Naopak! Z toho, že řekl Rav Šešet: I [pověst] z úst žen je pověstí – z toho plyne, že pověst nerušíme.

Řekl mu: Jsou to [různé] místní zvyklosti: V Suře pověst ruší, v Nehardei pověst neruší.

Byla jedna [žena], o níž se rozšířila pověst, že se zasnoubila se studentem. Rav Chama předvolal jeho otce a řekl mu: Řekni mi, jak se věc udála. Řekl mu: Zasnoubil se s podmínkou, že nepůjde do Bej Chozaj, a [pak tam] šel. Řekl mu: Jelikož v době, kdy vznikla pověst, nebylo vysvětlení, není v tvé moci vysvětlení zavést.

Byla jedna, o níž se rozšířila pověst, že se zasnoubila košíkem nezralých datlí u pramene v Bej Šife. Rav Idi bar Avin poslal [dotaz] Abajemu: Jak je tomu v takovém případě? Řekl mu: I podle toho, kdo říká, že pověst nerušíme, v tomto [případě] pověst rušíme, [neboť lidé] budou říkat: Mudrci prozkoumali její zasnoubení a nemělo hodnotu [ani] peruty.

Byla jedna, o níž se rozšířila pověst, že se zasnoubila