Gitin 8b גיטין

je jako ten, kdo kupuje na předměstích Jeruzaléma. „Jsou zavázány desátkem a [zákony] sedmého roku jako v zemi Izraele“ – [tanaita] se domnívá, že dobytí jednotlivcem se nazývá dobytím.

„Kdo chce do ní vstoupit v čistotě, smí vstoupit“ – vždyť jsi řekl, že její prsť je nečistá! – [Jde o vstup] v nosítkách, truhle nebo věži.

Jak se učí v baraitě: Vstoupí-li [někdo] do země národů v nosítkách, truhle nebo věži, Rabi [jej] prohlašuje za nečistého, rabi Josi, syn rabiho Jehudy, [jej] prohlašuje za čistého. A i Rabi prohlašuje za nečistého jen v zemi národů, kde [mudrci] vydali nařízení o její hroudě i o jejím vzduchu; ale v Sýrii vydali nařízení o její hroudě, o jejím vzduchu nařízení nevydali.

„A kdo koupí pole v Sýrii, je jako ten, kdo kupuje na předměstích Jeruzaléma“ – k jakému halachickému [účelu]? Rav Šešet řekl: Aby se řeklo, že se o tom smí sepsat kupní listina, a dokonce i o Šabatu.

O Šabatu – copak tě to napadá? – Jak řekl Rava: Řekne nežidovi a ten to udělá. I zde řekne nežidovi a ten to udělá. A přestože pokyn nežidovi je zakázán rabínským nařízením, kvůli osídlení země Izraele to mudrci nezakázali.

Mudrci učili: Otrok, který přinesl svou propouštěcí listinu, a je v ní napsáno „ty sám a můj majetek jste ti nabyty“ – sám sebe nabyl, majetek nenabyl.

Byla jim položena otázka: [Je-li tam napsáno] „všechen můj majetek je ti nabyt“, jak je tomu? Abaje řekl: Tím, že nabyl sám sebe, nabyl [i] majetek.

Rava mu řekl: Dobrá, sám sebe ať nabude, podobně jako u rozvodového listu ženy; ale majetek ať nenabude, podobně jako u ověřování běžných listin [jedním svědkem].

Abaje se vrátil a řekl: Tím, že nenabyl majetek, nenabyl ani sám sebe. Rava mu řekl: Dobrá, majetek ať nenabude, podobně jako u ověřování běžných listin; ale sám sebe ať nabude, podobně jako u rozvodového listu ženy.

Nýbrž Rava řekl: V jednom i druhém případě sám sebe nabyl, majetek nenabyl. Rav Ada bar Matana řekl Ravovi: Podle koho? Podle rabiho Šimona, který říká, že výrok rozdělujeme?

Neboť jsme se učili: Kdo zapíše všechen svůj majetek svému otroku, [otrok] vyšel na svobodu; ponechal-li si jakoukoli část půdy, nevyšel na svobodu. Rabi Šimon říká: