Horajot 11b הוריות

Jako tam [u krále] není nad ním nikdo kromě Hospodina, jeho Boha, tak i nasi [je ten], nad nímž není nikdo kromě Hospodina, jeho Boha.

Rabi se zeptal rabiho Chiji: Někdo jako já – co [mám přinést], kozla? Odpověděl mu: Hle, tvůj soupeř je v Babylónii. Namítl mu: Králové Izraele a králové domu Davidova – tito přinášejí [oběť] za sebe a tamti přinášejí za sebe. Odpověděl mu: Tam se jedni druhým nepodřizují, ale zde se my podřizujeme jim.

Rav Safra to učil takto: Rabi se zeptal rabiho Chiji: Někdo jako já – co [mám přinést], kozla? Odpověděl mu: Tam je žezlo, zde jen zákonodárce. Neboť se učí v baraitě: „Neodejme se žezlo od Judy“ (Gn 49,10) – to je exilarcha v Babylónii, který vládne Izraeli holí; „ani zákonodárce zpomezi jeho nohou“ (Gn 49,10) – to jsou potomci Hilelovi, kteří veřejně učí Izrael Tóře.

MIŠNA: Kdo je ten „pomazaný“? Ten, kdo je pomazán olejem pomazání, nikoli ten, kdo je [ustanoven] vícerými rouchy. Mezi kohenem pomazaným olejem pomazání a [veleknězem s] vícerými rouchy není rozdílu kromě býčka, který se přináší za [přestoupení kteréhokoli ze] všech přikázání.

A mezi kohenem sloužícím [jako velekněz] a kohenem, který [z úřadu] odstoupil, není rozdílu kromě býčka Jom kipur a desetiny efy.

Ten i onen jsou si rovni ve službě Jom kipur, je jim přikázáno [vzít si] pannu a zakázáno [vzít si] vdovu, neposkvrňují se nečistotou při úmrtí svých příbuzných, nenechávají si [na znamení smutku] narůst vlasy a netrhají [svá roucha] a [jejich smrt] umožňuje návrat neúmyslnému vrahovi.

GEMARA: Mudrci učili: V oleji pomazání, který zhotovil Mojžíš na poušti, vařili kořeny [koření] – slova rabiho Jehudy. Rabi Josi říká: Vždyť by nestačil ani na to, aby kořeny potřel! Nýbrž namáčeli kořeny ve vodě, přelili je olejem, ten nasál vůni, a pak [olej] setřeli.

Řekl mu rabi Jehuda: Copak se s olejem pomazání stal jen jediný zázrak? Vždyť na počátku ho bylo dvanáct logů a byl jím pomazán Svatostánek a jeho náčiní, Áron a jeho synové po všech sedm dní uvádění do úřadu, a celý zůstává pro budoucnost, jak je řečeno: „Toto mi bude svatým olejem pomazání po všechna vaše pokolení“ (Ex 30,31).

Učí se v jiné baraitě: „Mojžíš vzal olej pomazání a pomazal Svatostánek a vše, co v něm bylo“ (Lv 8,10). Rabi Jehuda říká: S olejem pomazání, který zhotovil Mojžíš na poušti, se stalo mnoho zázraků od začátku až do konce. Na počátku ho bylo jen dvanáct logů. Pomysli, kolik pohltí kotel, kolik nasají kořeny a kolik spálí oheň – a přesto jím byl pomazán Svatostánek a jeho náčiní, Áron a jeho synové po všech sedm dní uvádění do úřadu, a jím byli pomazáváni velekněží a králové.

A dokonce i velekněz, syn velekněze, potřebuje pomazání, ale krále, syna krále, nepomazávají. A řekneš-li: Proč tedy pomazali Šalomouna? Kvůli sváru s Adonijášem. A Jóaše? Kvůli Ataliji. A Jóachaza? Kvůli Jójakímovi, který byl o dva roky starší než on. A tentýž olej zůstává pro budoucnost, jak je řečeno: „Toto mi bude svatým olejem pomazání po všechna vaše pokolení“ – „toto“ (zeh) má číselnou hodnotu dvanáct; [tolik] logů to bylo.

Mistr řekl: A dokonce i velekněz, syn velekněze, potřebuje pomazání. Odkud to víme? Neboť je psáno: „Kohen, který bude pomazán místo něho z jeho synů“ (Lv 6,15). Ať Písmo řekne: „Kohen místo něho z jeho synů“ – proč „pomazaný“? To nás učí, že z veleknězových synů je veleknězem ten, kdo je pomazán, a kdo pomazán není, veleknězem není.

Mistr řekl: A krále, syna krále, nepomazávají. Odkud to víme? Řekl Rav Acha bar Jaakov: Neboť je psáno: „Aby prodlužoval dny ve svém království [on i jeho synové uprostřed Izraele]“ (Dt 17,20) – je to pro vás dědictví. A odkud víme, že když je spor, je třeba pomazání, a že král neodkáže království kterémukoli ze svých synů, kterého by chtěl? Řekl Rav Papa: Písmo říká: „on i jeho synové uprostřed Izraele“ – v době, kdy je v Izraeli mír, platí o něm „on i jeho synové“, a to i bez pomazání.

Učilo se: Také Jehú, syn Nimšího, byl pomazán jen kvůli sporu s Jóramem. Ale vyplývá to přece z toho, že byl první [ve své dynastii]! – Něco tu chybí a takto se to učí: Králové domu Davidova jsou pomazáváni, králové Izraele pomazáváni nejsou [a Jehú byl pomazán jen kvůli sporu s Jóramem]. Odkud to víme? Řekl Rava: Písmo říká: „Vstaň, pomaž ho, neboť to je on“ (1S 16,12) – tento potřebuje pomazání, ale jiný pomazání nepotřebuje.

Mistr řekl: Také Jehú, syn Nimšího, byl pomazán jen kvůli sporu s Jóramem. A kvůli sporu s Jóramem, synem Achabovým, se budeme dopouštět zpronevěry na oleji pomazání? – Jak řekl Rav Papa [jinde]: čistým balzámem; i zde [byl pomazán] čistým balzámem.

„A Jóachaza kvůli Jójakímovi, který byl o dva roky starší než on.“ Copak byl starší? Vždyť je psáno: „Synové Jóšijášovi: prvorozený Jóchanan, druhý Jójakím, třetí Sidkijáš, čtvrtý Šalum“ (1Pa 3,15), a rabi Jochanan řekl: Šalum je totéž co Sidkijáš a Jóchanan je totéž co Jóachaz. – Ve skutečnosti byl Jójakím starší, a co znamená „prvorozený“? První co do kralování.

A copak kralují mladší před staršími? Vždyť je psáno: „Ale království dal Jóramovi, neboť on byl prvorozený“ (2Pa 21,3). – Jóram byl plně hoden zaujmout místo svých otců, Jójakím nebyl hoden zaujmout místo svých otců.

Mistr řekl: Šalum je totéž co Sidkijáš a Jóchanan je totéž co Jóachaz. Ale vždyť [Písmo] počítá každého zvlášť, jak je psáno: „třetí … čtvrtý“ (1Pa 3,15)! – Co znamená „třetí“? Třetí mezi syny. A co „čtvrtý“? Čtvrtý co do kralování; neboť nejprve kraloval Jóachaz, potom Jójakím, potom Jekonjáš a nakonec Sidkijáš.

Mudrci učili: Šalum je totéž co Sidkijáš. Proč byl nazván Šalum? Protože byl bezúhonný (mešulam) ve svých skutcích. Někteří říkají: Šalum, protože za jeho dnů skončilo (šalma) království domu Davidova. A jaké bylo jeho [vlastní] jméno? Jmenoval se Matanjáš, jak je řečeno: „Babylónský král ustanovil místo něho králem jeho strýce Matanjáše a změnil mu jméno na Sidkijáš“ (2Kr 24,17). Řekl mu: Bůh ať nad tebou spravedlivě vynese rozsudek, jestliže se proti mně vzbouříš (jak je řečeno: „a odvedli ho do Babylóna“ (2Kr 25,7)), a je psáno: „Také proti králi Nebúkadnesarovi se vzbouřil, ačkoli ho zavázal přísahou při Bohu“ (2Pa 36,13).