Horajot 11a הוריות

ne, ale sužovat je smíš; mladší [dceři], která ho nazvala Ben-Ami [, tj. „syn mého lidu“], mu řekl: „Nesužuj je a nevyvolávej s nimi [spor]“ (Dt 2,19) – vůbec, ani je sužovat ne.

Rabi Chija bar Avin řekl jménem rabiho Jehošuy ben Korchy: Vždy ať člověk předchází [jiné] ve věci přikázání, neboť za odměnu jedné noci, o kterou starší předešla mladší, byla hodna toho, že předešla [mladší] o čtyři pokolení v královské vládě.

Rabíni učí: „z lidu země“ (Lv 4,27) – s vyloučením pomazaného; „z lidu země“ – s vyloučením knížete.

Ale vždyť již byli vyňati – pomazaný, aby se o něm pojednalo [v souvislosti s] býkem, kníže, aby se o něm pojednalo [v souvislosti s] kozlem! [Je to potřeba,] neboť bych si mohl myslet: Pomazaný přináší za skrytí věci spolu s nevědomým činem býka, za samotný nevědomý čin přináší ovci nebo kozu. Proto Písmo učí: „z lidu země“ – s vyloučením pomazaného; „z lidu země“ – s vyloučením knížete.

To je v pořádku u pomazaného; ale kníže přináší [svou oběť] právě za nevědomý čin!

Rav Zevid řekl jménem Ravy: Čím se zde zabýváme? [Případem,] kdy snědl olivu lóje, když byl prostým člověkem, a byl ustanoven, a potom se to dozvěděl. Mohlo by tě napadnout, že ať přinese ovci nebo kozu; proto nás to učí. To je v pořádku podle rabiho Šimona, který se řídí dozvěděním; ale podle rabínů, kteří se řídí hříchem, co lze říci?

Nýbrž Rav Zevid řekl jménem Ravy: Čím se zde zabýváme? [Případem,] kdy snědl polovinu olivy lóje, když byl prostým člověkem, a byl ustanoven a doplnil ji, a potom se to dozvěděl. Mohlo by tě napadnout, že ať se to spojí a přinese ovci nebo kozu; proto nás to učí.

Rava se otázal Rava Nachmana: Přerušuje úřad knížete [spojení míry], nebo ne? Jak to vypadá? Například když snědl polovinu olivy lóje, když byl prostým člověkem, a byl ustanoven, a odešel [z úřadu] a doplnil ji. Tam se to nespojuje, protože polovinu snědl, když byl prostým člověkem, a polovinu, když byl knížetem; ale zde, kde obojí snědl, když byl prostým člověkem, spojuje se to? Nebo snad v tom není rozdíl? Jak tomu je?

Rozhodni to z toho, co řekl Ula jménem rabiho Jochanana: Snědl-li lój a oddělil oběť, a odpadl [od víry] a znovu se vrátil – protože [oběť] byla odsunuta, ať zůstane odsunuta. Jak to [lze srovnávat]? Odpadlík není způsobilý přinést oběť, ale tento je způsobilý přinést oběť.

Rabi Zera se otázal Rava Šešeta: [Jestliže] snědl [něco, co bylo] snad lój, když byl prostým člověkem, a byl ustanoven, a dozvěděl se o své pochybnosti, jak tomu je? Podle rabínů, kteří se řídí hříchem, se netaž, neboť přináší podmíněnou oběť viny; taž se však podle rabiho Šimona.

Jestliže se [jeho stav] změnil pro jistý [hřích], změnil se [i] pro pochybný? Nebo snad, když se změnil pro jistý [hřích], [je to proto], že se změnila jeho oběť; ale zde, kde se jeho oběť nezměnila, řekni [, že] ať přinese podmíněnou oběť viny? Zůstává to nerozhodnuto.

Rabíni učí: „z lidu země“ (Lv 4,27) – s vyloučením odpadlíka.

Rabi Šimon bar Josi říká jménem rabiho Šimona: „[jedno z přikázání Hospodinových,] které se nemají činit, nevědomky, a provinil se“ (Lv 4,27) – kdo by se odvrátil, kdyby to věděl, přináší oběť za svou nevědomost; kdo by se neodvrátil, kdyby to věděl, nepřináší oběť za svou nevědomost.

Jaký je mezi nimi rozdíl? Rav Hamnuna řekl: Rozdíl mezi nimi je [u toho, kdo je] odpadlíkem v jedení lóje a přináší oběť za krev. Jeden se domnívá, že jelikož je odpadlíkem v jedení lóje, je odpadlíkem i ohledně krve; a druhý se domnívá, že ohledně krve každopádně je [člověkem], který by se odvrátil, kdyby to věděl.

Ale vždyť Rava řekl: Podle všech [platí, že kdo je] odpadlíkem v jedení lóje, není odpadlíkem ohledně krve! Nýbrž zde se rozcházejí [v případě] toho, kdo jí zdechlinu z chtivosti, a zaměnil si ji za [povolený] tuk a snědl jej. Jeden se domnívá, že jelikož úmyslně jí z chtivosti, je odpadlíkem; a druhý se domnívá, že jelikož by nejedl zakázané, kdyby našel povolené, není odpadlíkem.

Rabíni učí: Snědl-li lój – ten je odpadlíkem. A kdo je odpadlíkem? [Kdo] jedl zdechliny a trefa, havěť a plazy a pil úlitbové víno. Rabi Jehuda říká: I ten, kdo se obléká do směsi [vlny a lnu]. Mistr řekl: „Snědl-li lój – ten je odpadlíkem. A kdo je odpadlíkem? Kdo jí zdechliny…“ Co tím říká?

Raba bar bar Chana řekl jménem rabiho Jochanana: Říká toto: Snědl-li lój z chtivosti, ten je odpadlíkem; [snědl-li jej] ze vzdoru, ten je saduceem. A kdo je odpadlíkem, který je bez dalšího [označení] saduceem? Řekni: kdo jí zdechlinu a trefa, havěť a plazy a pije úlitbové víno. Rabi Josi, syn rabiho Jehudy, říká: I ten, kdo se obléká do směsi [vlny a lnu].

Jaký je mezi nimi rozdíl? Rozdíl mezi nimi je [ve] směsi [zakázané] rabínsky. Jeden se domnívá, [že] při [zákazu] z Tóry je odpadlíkem, při rabínském není odpadlíkem; a druhý se domnívá, že u směsi, protože její zákaz je veřejně známý, je odpadlíkem i při rabínském [zákazu].

Rozcházejí se v tom Rav Acha a Ravina. Jeden říká: [Kdo jí] z chtivosti, je odpadlík; ze vzdoru, je saducej. A druhý říká: [Kdo jí] ze vzdoru, je také odpadlík; kdo je tedy saducej? Každý, kdo slouží modlám. Namítají: Snědl-li jedinou blechu nebo jediného komára, ten je odpadlíkem. Vždyť zde je to ze vzdoru, a [přesto] ho nazývá odpadlíkem! Tam [jde o případ], kdy řekl: „Ochutnám chuť zakázaného.“

„A kdo je knížetem? To je král“ atd. Rabíni učí: „Kníže“ – mohl bych myslet [, že jde o] knížete kmene, jako Nachšon ben Aminadav. Proto Písmo učí: „ze všech přikázání Hospodina, svého Boha“ (Lv 4,22), a jinde říká: „aby se učil bát se Hospodina, svého Boha“ (Dt 17,19).