Horajot 10b הוריות

Dávám vám otroctví, neboť je řečeno: „I promluvili k němu takto: Budeš-li dnes služebníkem tohoto lidu“ (1Kr 12,7).

Rabíni učí: „Když (ašer) kníže zhřeší“ (Lv 4,22). Raban Jochanan ben Zakaj řekl: Šťastné (ašrej) pokolení, jehož kníže přináší oběť za svou nevědomost! Jestliže jeho kníže přináší oběť, musíš se ptát, co [udělá] prostý člověk? A jestliže za svou nevědomost přináší oběť, musíš se ptát, co [udělá] za svůj úmyslný [hřích]?

Rava, syn Raby, to napadl: Je-li tomu tak, [co s tím], co je psáno: „a co (ašer) zhřešil proti svaté věci, zaplatí“ (Lv 5,16), a [u] Jarobeáma, syna Nevatova, o němž je psáno: „který (ašer) zhřešil a který svedl [Izrael] k hříchu“ (1Kr 14,16) – i tam je to [výraz] „šťastné pokolení“? Zde je tomu jinak, neboť Písmo změnilo svůj způsob vyjadřování.

Rav Nachman bar Rav Chisda vykládal: Co [znamená] to, co je psáno: „Je marnost, která se děje na zemi: [že jsou spravedliví, jimž se stává podle skutků svévolníků, a jsou svévolníci, jimž se stává podle skutků spravedlivých]“ (Kaz 8,14)? Šťastní jsou spravedliví, jimž se v tomto světě stává podle skutků svévolníků pro budoucí svět; běda svévolníkům, jimž se v tomto světě stává podle skutků spravedlivých pro budoucí svět.

Rava řekl: Copak, kdyby spravedliví užívali obou světů, bylo by jim to nemilé? Nýbrž Rava řekl: Šťastní jsou spravedliví, jimž se v tomto světě stává podle skutků svévolníků v tomto světě; běda svévolníkům, jimž se v tomto světě stává podle skutků spravedlivých v tomto světě.

Rav Papa a Rav Huna, syn Rava Jehošuy, přišli před Ravu. Řekl jim: Zvládli jste ten a ten traktát a ten a ten traktát? Řekli mu: Ano. Zbohatli jste trochu? Řekli mu: Ano, neboť jsme koupili kousek půdy. Zvolal o nich: Šťastní jsou spravedliví, jimž se v tomto světě stává podle skutků svévolníků v tomto světě.

Raba bar bar Chana řekl jménem rabiho Jochanana: Co [znamená] to, co je psáno: „Neboť přímé jsou cesty Hospodinovy, spravedliví po nich chodí a hříšníci na nich klopýtají“ (Oz 14,10)? Je to podobenství o dvou lidech, kteří si upekli své pesachové oběti. Jeden ji snědl kvůli přikázání a druhý ji snědl jako hltavé jídlo. Ten, kdo ji snědl kvůli přikázání – „spravedliví po nich chodí“; ten, kdo ji snědl jako hltavé jídlo – „a hříšníci na nich klopýtají“.

Reš Lakiš mu řekl: Ty ho nazýváš svévolníkem? Připusťme, že nesplnil přikázání nejvybranějším způsobem, ale copak nesnědl pesachovou oběť? Nýbrž je to podobenství o dvou lidech: Tento má doma svou ženu a svou sestru a tamten má doma svou ženu a svou sestru. Jednomu se namanula jeho žena a druhému se namanula jeho sestra. Ten, jemuž se namanula jeho žena – „spravedliví po nich chodí“; a ten, jemuž se namanula jeho sestra – „a hříšníci na nich klopýtají“.

Je to snad podobné? My mluvíme o jedné cestě, a zde [jde o] dvě cesty! Nýbrž je to podobenství o Lotovi a jeho dvou dcerách. Ony, které to zamýšlely kvůli přikázání – „spravedliví po nich chodí“; on, který to zamýšlel kvůli přestoupení – „a hříšníci na nich klopýtají“.

A možná i on to zamýšlel kvůli přikázání? Rabi Jochanan řekl: Celý tento verš je řečen ve smyslu přestoupení.

„I pozdvihl Lot [své oči a uviděl celý okrsek Jordánu]“ (Gn 13,10). „Pozdvihl“ – [jako v:] „I pozdvihla žena jeho pána své oči“ (Gn 39,7). „Své oči“ – [jako v:] „I řekl Samson: Tu mi vezmi, neboť je přímá v mých očích“ (Sd 14,3). „A uviděl“ – [jako v:] „I uviděl ji Šechem, syn Chamorův“ (Gn 34,2). „Celý okrsek (kikar) Jordánu“ – [jako v:] „Neboť kvůli ženě nevěstce [přijde člověk] až o bochník (kikar) chleba“ (Př 6,26). „Že celý byl zavlažovaný“ – [jako v:] „Půjdu za svými milenci, kteří mi dávají můj chléb a mou vodu, mou vlnu a můj len, můj olej a mé nápoje“ (Oz 2,7).

Ale vždyť byl k tomu donucen! Učilo se jménem rabiho Josiho bar rabi Choniho: Proč je nad [písmenem] vav ve [slově] „když vstávala“ u starší [dcery] tečka? Aby ti řeklo, že když uléhala, nevěděl, ale když vstávala, věděl. A co měl dělat? Co se stalo, stalo se! Rozdíl [je v tom], že další noc neměl pít.

Raba vykládal: Co [znamená] to, co je psáno: „Bratr, jemuž bylo ublíženo, [je odolnější] než opevněné město, a sváry jsou jako závora paláce“ (Př 18,19)? „Bratr, jemuž bylo ublíženo, než opevněné město“ – to je Lot, který se oddělil od Abrahama. „A sváry jsou jako závora paláce“ – že uvrhl sváry mezi Izrael a Amon, neboť je řečeno: „Nevstoupí Amonita ani Moábec do shromáždění Hospodinova“ (Dt 23,4).

Rava vykládal, a někdo říká rabi Jicchak: Co [znamená] to, co je psáno: „Žádosti hledá ten, kdo se odděluje, a při každé moudrosti se odhalí“ (Př 18,1)? „Žádosti hledá ten, kdo se odděluje“ – to je Lot, který se oddělil od Abrahama. „A při každé moudrosti se odhalí“ – že jeho hanba je odhalována v synagogách a v domech studia, neboť jsme se učili v mišně: Amonita a Moábec jsou zakázáni zákazem navěky.

A Ula řekl: Tamar smilnila a Zimri smilnil. Tamar smilnila, a vyšli z ní králové a proroci; Zimri smilnil, a padlo kvůli němu mnoho desítek tisíc z Izraele. Rav Nachman bar Jicchak řekl: Větší je přestoupení kvůli Nebesům než přikázání ne kvůli Nebesům, neboť je řečeno: „Požehnaná mezi ženami Jael, žena Chevera Kenijského, mezi ženami ve stanu požehnaná“ (Sd 5,24). Kdo jsou ty „ženy ve stanu“? Sára, Rebeka, Ráchel a Lea.

Je tomu tak? Vždyť Rav Jehuda řekl jménem Rava: Vždy ať se člověk zabývá Tórou a přikázáními, i když ne kvůli nim samým, neboť z [konání] ne kvůli nim samým dojde k [konání] kvůli nim samým! Řekni: [Přestoupení kvůli Nebesům je] jako přikázání ne kvůli nim samým.

Rabi Jochanan řekl: Sedmkrát s ní obcoval onen svévolník [Sisera] v onu hodinu, neboť je řečeno: „Mezi jejíma nohama se sklonil, padl, ležel; [mezi jejíma nohama se sklonil, padl; kde se sklonil, tam padl, zničen]“ (Sd 5,27). Ale vždyť měla z přestoupení požitek! Rabi Jochanan řekl jménem rabiho Šimona ben Jochaje: I dobro [, které přichází od] svévolníků, je pro spravedlivé zlem.

Rav Jehuda řekl jménem Rava: Vždy ať se člověk zabývá Tórou a přikázáními, i když ne kvůli nim samým, neboť z [konání] ne kvůli nim samým dojde k [konání] kvůli nim samým. Neboť za odměnu čtyřiceti dvou obětí, které přinesl svévolník Balak, byl hoden, že z něho vzešla Rút. Neboť rabi Josi, syn rabiho Chaniny, řekl: Rút byla dcerou syna Eglona, syna syna Balaka, krále moábského.

Rabi Chija bar Aba řekl jménem rabiho Jochanana: Odkud [víme], že Svatý, budiž požehnán, neupírá ani odměnu za slušnou řeč? Odsud: Zatímco starší [dceři], která ho nazvala Moáb [, tj. „od otce“], řekl Milosrdný Mojžíšovi: „Nesužuj Moáb a nevyvolávej s nimi válku“ (Dt 2,9) – válku