Abaje se domníval, že „zhřešil sám a jednal sám“ – jak to vypadá? Když zasedají na dvou místech a rozhodují o dvou [různých] zákazech. Rava mu řekl: Copak dvě místa způsobují [rozdíl]? Nýbrž i když zasedají na jednom místě, protože rozhodují o dvou zákazech, zhřešil sám.
סבר אביי למימר חטא בפני עצמו ועשה בפני עצמו היכי דמי דיתבי בשני מקומות וקא מורו בתרי איסורי אמר ליה רבא אטו שני מקומות גורמין אלא אפילו יתבי בחד מקום וכיון דקא מורו בתרי איסורי חטא בפני עצמו הוא:
Je samozřejmé, [že když] on [rozhodl] o lóji a oni o modloslužbě, zhřešil sám, neboť se liší ve svém důvodu a liší se v obětech: on [přináší] býka a oni býka a kozla – tito přinášejí kozla, a on [kozla] nepřináší. A tím spíše [když] on [rozhodl] o modloslužbě a oni o lóji, neboť se [zcela] liší ve svých obětech: on [přináší] kozu a oni býka.
פשיטא הוא בחלב והן בעבודת כוכבים חטא בפני עצמו הוא דהא חלוקין בטעמייהו וחלוקין בקרבנות דהוא בפר והן בפר ושעיר דהא קא מייתו הני שעיר והוא לא מייתי וכל שכן הוא בעבודת כוכבים והן בחלב דחלוקין בקרבנותיהן [לגמרי] דהוא שעירה ואינהו פר
Ale [jestliže] on [rozhodl] o lóji, který pokrývá vnitřnosti, a oni o lóji, který je na tenkých střevech, jak tomu je? Říkáme snad, že ačkoli je jejich oběť stejná, protože to pochází ze dvou veršů, liší se ve svém důvodu? Nebo snad je to jeden název „lój“?
אלא הוא בחלב המכסה את הקרב והן בחלב שעל הדקין מהו מי אמרינן אף על גב דקרבנן שוה כיון דמתרי קראי קאתו הא פליגין בטעמייהו או דלמא שם חלב אחד הוא
Dojdeš-li k závěru, že je to jeden název „lój“ – on [rozhodl] o lóji a oni o krvi, jak tomu je? Říkáme snad, že se liší ve svém důvodu? Nebo snad, protože jsou stejní v oběti, řídíme se obětí? Zůstává to nerozhodnuto.
אם תמצא לומר שם חלב אחד הוא הוא בחלב והן בדם מהו מי אמרינן בטעמייהו הא פליגין או דלמא כיון דשוין בקרבן בתר קרבן אזלינן תיקו:
„Neboť soud není povinen, dokud nerozhodne, že se ruší část a zachovává část“ atd. Odkud víme, [že není povinen,] dokud nerozhodne, že se ruší část a zachovává část? Jak jsme řekli v druhé kapitole: „a skryta bude věc“ (Lv 4,13) – věc, a ne celá podstata.
שאין בית דין חייבין עד שיורו לבטל מקצת ולקיים מקצת וכו': מנלן דעד שיורו לבטל מקצת ולקיים מקצת כדאמרינן באידך פירקין ונעלם דבר דבר ולא כל הגוף:
„A ani u modloslužby“ atd. Odkud to víme? Neboť rabíni učí: Protože modloslužba byla vyňata, aby se o ní pojednalo zvlášť, mohl bych myslet, že budou povinni za vykořenění celého přikázání.
ולא בעבודת כוכבים כו': מנלן דתנו רבנן לפי שיצאה עבודת כוכבים לדון בעצמה יכול יהו חייבין על עקירת מצוה כולה
Je zde řečeno „před očima“ a je jinde řečeno „před očima“: Jako jinde [jde o povinnost] soudu, tak i zde [jde o povinnost] soudu; a jako jinde [jde o] věc, a ne o celou podstatu, tak i zde [jde o] věc, a ne o celou podstatu.
נאמר כאן מעיני ונאמר להלן מעיני מה להלן בב"ד אף כאן נמי בב"ד ומה להלן דבר ולא כל הגוף אף כאן נמי דבר ולא כל הגוף:
MIŠNA: Povinnost [vzniká] jen za skrytí věci spolu s nevědomým činem; a tak také pomazaný. A ani u modloslužby povinnost nevzniká jinak než za skrytí věci spolu s nevědomým činem.
מתני׳ אין חייבין אלא על העלם דבר עם שגגת המעשה וכן המשיח ולא בעבודת כוכבים אין חייבין אלא על העלם דבר עם שגגת המעשה:
GEMARA: Odkud to víme? Neboť rabíni učí: „pochybí“ (Lv 4,13) – mohl bych myslet, že budou povinni [i] za [pouhý] nevědomý čin. Proto Písmo učí: „pochybí a skryta bude věc“ – povinnost [vzniká] jen za skrytí věci spolu s nevědomým činem.
גמ׳ מנלן דתנו רבנן ישגו יכול יהו חייבין על שגגת מעשה ת"ל ישגו ונעלם דבר אין חייבין אלא על העלם דבר עם שגגת מעשה:
Neboť rabíni učí: Protože modloslužba byla vyňata, aby se o ní pojednalo zvlášť, mohl bych myslet, že budou povinni [i] za [pouhý] nevědomý čin. Je zde řečeno „před očima“ a je jinde řečeno „před očima“: Jako jinde povinnost [vzniká] jen za skrytí věci spolu s nevědomým činem, tak i zde povinnost [vzniká] jen za skrytí věci spolu s nevědomým činem.
דת"ר לפי שיצאה עבודת כוכבים לדון בעצמה יכול יהו חייבין על שגגת המעשה נאמר כאן מעיני ונאמר להלן מעיני מה להלן אין חייבין אלא על העלם דבר עם שגגת מעשה אף כאן אין חייבין אלא על העלם דבר עם שגגת מעשה
Neboť se učí v baraitě: Pomazaný u modloslužby – Rabi říká: [Je povinen] za nevědomý čin; a mudrci říkají: Za skrytí věci. A souhlasí, že [přináší] kozu, a souhlasí, že nepřináší podmíněnou oběť viny.
דתניא משיח בעבודת כוכבים רבי אומר בשגגת מעשה וחכמים אומרים בהעלם דבר ושוין שבשעירה ושוין שאין מביא אשם תלוי
Jaký je důvod Rabiho? Písmo říká: „a kohen vykoná smíření za duši, která pochybila, když zhřešila nevědomky“ (Nu 15,28). „Duši“ – to je pomazaný; „která pochybila“ – to je kníže; „když zhřešila nevědomky“ – Rabi se domnívá: Tento hřích ať je nevědomý.
מ"ט דרבי אמר קרא וכפר הכהן על הנפש השוגגת בחטאה בשגגה הנפש זה משיח השוגגת זה נשיא בחטאה בשגגה רבי סבר חטא זה בשגגה יהא
A rabíni se domnívají: [Jen ten,] jehož hřích je [pouhou] nevědomostí; to vylučuje pomazaného, jehož hřích není [pouhou] nevědomostí, nýbrž [vzniká] skrytím věci.
ורבנן סברי מי שחטאתו בשגגה יצא משיח שאין חטאתו בשגגה אלא בהעלם דבר
„A souhlasí, že [přináší] kozu“ jako jednotlivec – odkud to víme? Neboť Písmo říká: „A jestliže jedna duše [zhřeší nevědomky]“ (Nu 15,27) – jak jednotlivec, tak kníže, tak pomazaný, všichni jsou zahrnuti v [pojmu] „jedna duše“.
ושוין שבשעירה כיחיד מנלן דאמר קרא ואם נפש אחת אחד יחיד ואחד נשיא ואחד משיח כולם בכלל נפש אחת הן:
Originál: Horayot 7b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.