Jevamot 38a יבמות

jedna moje cesta je u tebe; ale zde – lze snad říci totéž?

A rabi Jirmeja ti řekne: Já mluvím dokonce i podle mudrců. Mudrci to říkají jen tam, protože [nabyvatel] mu může říci: Budeš-li mlčet, mlč; a ne-li, vrátím listinu jejím majitelům a nebudeš se s nimi moci soudit. Ale zde – lze snad říci totéž?

[Dítě, o němž je] pochybnost [, zda je synem prvního manžela, či levirovým,] a levir přišli dělit majetek dědečka. Pochybný říká: Já jsem syn zemřelého a polovina je moje. Levir říká: Ty jsi můj syn a nemáš nic.

Levir je jistý a pochybný je pochybný, a pochybnost nevytlačuje jistotu.

Pochybný a levirovi synové přišli dělit majetek dědečka. Pochybný říká: Já jsem syn zemřelého a polovina je moje. A levirovi synové říkají: Jsi náš bratr a máš s námi podíl.

Polovinu, kterou on uznává jim, si vezmou; třetinu, kterou oni uznávají jemu, si vezme on. Zbývá šestina – to je majetek, o němž panuje pochybnost, a rozdělí se.

Dědeček a levir o majetek pochybného, anebo dědeček a pochybný o majetek levira –

to je majetek, o němž panuje pochybnost, a rozdělí se.

MIŠNA: Žena čekající na levira, která zdědila majetek – Bejt Šamaj i Bejt Hilel uznávají, že [jej] smí prodat či darovat a [úkon] platí.

Zemřela-li, co se stane s její ketubou a s majetkem, který s ní vchází a vychází? Bejt Šamaj říkají: Dědicové manžela se rozdělí s dědici otce. A Bejt Hilel říkají: Majetek zůstává ve své dosavadní držbě – ketuba v držbě dědiců manžela, majetek, který s ní vchází a vychází, v držbě dědiců otce.

Vzal-li si ji [levir], je jako jeho manželka ve všem, jen s tím, že její ketuba vázne na majetku jejího prvního manžela.

GEMARA: Čím se liší první část, kde se nepřou, a čím poslední část, kde se přou?

Řekl Ula: První část [mluví o případu], kdy na ni [povinnost levirátu] připadla, když byla zasnoubená, a poslední část, kdy připadla, když byla vdaná.

A Ula zastává názor, že levirátní vazba zasnoubené činí z ní pochybně zasnoubenou,