Joma 17b יומא

Dává to smysl, řekneš-li, že [stůl] stál na západojižní [straně] – to je to, co [rozdělení] chleba předložení vysvětluje [svou shodou] s chlebem předložení. Ale řekneš-li, že stál na severozápadní [straně], co je nakonec vysvětlením chleba předložení? Neplyne z toho tedy, že stál na západojižní [straně]? Plyne.

Ale vždyť mistr řekl: Všechna otočení, která činíš, ať jsou jedině směrem doprava, k východu? – To platí při službě, ale zde je to pouhé počítání.

„Že velekněz obětuje podíl jako první a bere podíl jako první.“ Učili naši mistři: Jak obětuje podíl jako první? Říká: Tuto zápalnou oběť obětuji já, tuto moučnou oběť obětuji já.

Jak bere podíl jako první? Říká: Tuto oběť za hřích jím já, tuto oběť za provinění jím já. A bere jeden bochník ze dvou bochníků a čtyři nebo pět z chleba předložení. Rabi říká: Vždy pět, neboť je řečeno: „A bude to patřit Áronovi a jeho synům“ (Lv 24,9) – polovina Áronovi a polovina jeho synům.

Toto samo je obtížné: Řekl jsi: bere jeden bochník ze dvou bochníků – kdo [to učí]? To je Rabi, který říká, že bere polovinu. Řekni [pak] prostřední část: čtyři nebo pět z chleba předložení – dostali jsme se k mudrcům, kteří říkají, že polovinu nebere. Řekni [pak] závěr: Rabi říká: vždy pět. Začátek i závěr je [tedy] Rabi, a prostředek mudrci?

Řekl Abaje: Začátek i prostředek jsou mudrci, a mudrci uznávají ohledně [rozlomeného] kusu, že není slušné dávat ho veleknězi.