Talmud česky

Joma 55a יומא

Babylonský talmud · Moed – Svátky · list 55a · 19 segmentů

1
jako ten, kdo bičuje. Učí se: Když kropí, nekropí na příkrov, nýbrž proti tloušťce příkrovu. Když kropí nahoru, natočí ruku dolů, a když kropí dolů, natočí ruku nahoru.
כמנגדנא תנא כשהוא מזה אינו מזה על הכפורת אלא כנגד עוביה של כפורת כשהוא מזה למעלה מצדד ידו למטה וכשהוא מזה למטה מצדד ידו למעלה
2
Odkud to víme? Rav Acha bar Jaakov řekl jménem rabiho Zery: Verš praví: „A pokropí jí na příkrov a před příkrov“ (Lv 16,15). [Kropení] dolů u kozla nemuselo být řečeno, neboť to není třeba – odvozuje se z [kropení] dolů u býčka.
מנא הני מילי אמר רב אחא בר יעקב אמר רבי זירא אמר קרא (ויקרא טז, טו) והזה אותו על הכפורת ולפני הכפורת לא יאמר למטה בשעיר דלא צריך דגמר ממטה דפר
3
Proč tedy bylo řečeno? Aby se srovnalo „na“ s „před“: jako „před“ neznamená [přímo] na, tak i „na“ neznamená [přímo] na.
למה נאמר לאקושי על ללפני מה לפני דלאו על אף על דלאו על
4
Naopak! [Kropení] nahoru u býčka nemuselo být řečeno, neboť to není třeba – odvozuje se z [kropení] nahoru u kozla. Proč tedy bylo řečeno? Aby se srovnalo „před“ s „na“: jako „na“ znamená skutečně na, tak i „před“ znamená skutečně na.
אדרבה לא יאמר למעלה בפר דלא צריך דגמר ממעלה דשעיר למה נאמר לאקושי לפני לעל מה על על ממש אף לפני על ממש
5
Jak to [srovnat]? Pokud řekneš, že [kropení] dolů u kozla slouží ke srovnání, pak [verš o kropení] nahoru u býčka je potřebný k tomu, co se učilo ve škole rabiho Eliezera ben Jaakova. Neboť se ve škole rabiho Eliezera ben Jaakova učilo: „Na přední stranu příkrovu, k východu“ (Lv 16,14) – to je vzorový případ: všude, kde je řečeno „přední strana“, znamená to východ. Ale pokud řekneš, že [kropení] nahoru u býčka slouží ke srovnání, k čemu přichází [verš o kropení] dolů u kozla?
האי מאי אי אמרת בשלמא למטה דשעיר לאקושי למעלה דפר מיבעי ליה לכדתנא דבי רבי אליעזר בן יעקב דתנא דבי רבי אליעזר בן יעקב (ויקרא טז, יד) על פני הכפורת קדמה זה בנה אב כל מקום שנאמר פני אינו אלא קדים אלא אי אמרת למעלה דפר לאקושי למטה דשעיר למאי אתא
6
Rabíni učili: „A pokropí jí na příkrov a před příkrov“ – naučili jsme se, kolikrát [kropí] nahoru u kozla: jednou. Dolů u kozla nevím kolikrát.
תנו רבנן והזה אותו על הכפורת ולפני הכפורת למדנו כמה למעלה בשעיר אחת למטה בשעיר איני יודע כמה
7
Usuzuji: je řečena krev dolů u býčka a je řečena krev dolů u kozla; jako dolů u býčka sedmkrát, tak i dolů u kozla sedmkrát.
הריני דן נאמרו דמים למטה בפר ונאמרו דמים למטה בשעיר מה למטה בפר שבע אף למטה בשעיר שבע
8
Nebo se obrať touto cestou: je řečena krev nahoru u kozla a je řečena krev dolů u kozla; jako nahoru u kozla jednou, tak i dolů u kozla jednou. Uvidíme, čemu se to podobá: usuzuje se o „dolů“ z „dolů“, a neusuzuje se o „dolů“ z „nahoru“.
או כלך לדרך זו נאמרו דמים למעלה בשעיר ונאמרו דמים למטה בשעיר מה למעלה בשעיר אחת אף למטה בשעיר אחת נראה למי דומה דנין מטה ממטה ואין דנין מטה מלמעלה
9
Naopak! Usuzuje se o věci z ní samé, a neusuzuje se o věci z jiného případu. Proto verš učí: „A učiní s jeho krví, jako učinil s krví býčka“ (Lv 16,15). Nebylo třeba [psát] „jako učinil“; proč tedy verš učí „jako učinil“? Aby všechny jeho úkony byly stejné: jako dolů u býčka sedmkrát, tak i dolů u kozla sedmkrát.
אדרבה דנין גופו מגופו ואין דנין גופו מעלמא תלמוד לומר (ויקרא טז, טו) ועשה את דמו כאשר עשה לדם הפר שאין תלמוד לומר כאשר עשה ומה תלמוד לומר כאשר עשה שיהיו כל עשיותיו שוות כשם שלמטה בפר שבע כך למטה בשעיר שבע
10
Naučili jsme se, kolikrát [kropí] dolů u býčka a u kozla: sedmkrát. Nahoru u býčka nevím kolikrát. Usuzuji: je řečena krev nahoru u kozla a je řečena krev nahoru u býčka; jako nahoru u kozla jednou, tak i nahoru u býčka jednou.
למדנו כמה למטה בפר ובשעיר שבע למעלה בפר איני יודע כמה והריני דן נאמרו דמים למעלה בשעיר ונאמרו דמים למעלה בפר מה למעלה בשעיר אחת אף למעלה בפר אחת
11
Nebo se obrať touto cestou: je řečena krev dolů u býčka a je řečena krev nahoru u býčka; jako dolů u býčka sedmkrát, tak i nahoru u býčka sedmkrát. Uvidíme, čemu se to podobá: usuzuje se o „nahoru“ z „nahoru“, a neusuzuje se o „nahoru“ z „dolů“.
או כלך לדרך זו נאמרו דמים למטה בפר ונאמרו דמים למעלה בפר מה למטה בפר שבע אף למעלה בפר שבע נראה למי דומה דנין מעלה ממעלה ואין דנין מעלה ממטה
12
Naopak! Usuzuje se o věci z ní samé, a neusuzuje se o věci z jiného případu. Proto verš učí: „A učiní s jeho krví, jako učinil“. Nebylo třeba [psát] „jako učinil“; proč tedy verš učí „jako učinil“? Aby všechny jeho úkony byly stejné: jako dolů u býčka sedmkrát, tak i dolů u kozla sedmkrát; a jako nahoru u kozla jednou, tak i nahoru u býčka jednou.
אדרבה דנין גופו מגופו ואין דנין גופו מעלמא תלמוד לומר ועשה את דמו כאשר עשה שאין תלמוד לומר כאשר עשה ומה ת"ל כאשר עשה שיהיו כל עשיותיו שוות כשם. שלמטה בפר שבע כך למטה בשעיר שבע וכשם שלמעלה בשעיר אחת כך למעלה בפר אחת
13
„Jedna; jedna a jedna; jedna a dvě.“ Rabíni učili: Jedna; jedna a jedna; jedna a dvě; jedna a tři; jedna a čtyři; jedna a pět; jedna a šest; jedna a sedm – to jsou slova rabiho Meira. Rabi Jehuda říká: Jedna; jedna a jedna; dvě a jedna; tři a jedna; čtyři a jedna; pět a jedna; šest a jedna; sedm a jedna.
אחת אחת ואחת אחת ושתים ת"ר אחת אחת ואחת אחת ושתים אחת ושלש אחת וארבע אחת וחמש אחת ושש אחת ושבע דברי רבי מאיר ר' יהודה אומר אחת אחת ואחת שתים ואחת שלש ואחת ארבע ואחת חמש ואחת שש ואחת שבע ואחת
14
A nejsou ve sporu: každý mistr [mluví] podle zvyku svého místa.
ולא פליגי מר כי אתריה ומר כי אתריה
15
V každém případě se všichni shodují, že první kropení se musí započítávat s každým dalším. Jaký je důvod? Rabi Elazar řekl: Aby se v kropeních nepomýlil.
דכולי עלמא מיהת הזאה ראשונה צריכה מנין עם כל אחת ואחת מאי טעמא רבי אלעזר אמר שלא יטעה בהזאות
16
Rabi Jochanan řekl: Verš praví: „A před příkrov pokropí“ (Lv 16,14). Nebylo třeba [psát] „pokropí“; proč tedy verš učí „pokropí“? To učí o prvním kropení, že se musí započítávat s každým dalším.
רבי יוחנן אמר אמר קרא (ויקרא טז, יד) ולפני הכפורת יזה שאין תלמוד לומר יזה ומה ת"ל יזה לימד על הזאה ראשונה שצריכה מנין עם כל אחת ואחת
17
Jaký je mezi nimi rozdíl? Rozdíl mezi nimi je tam, kde [první kropení] nezapočítal, a přesto se nepomýlil.
מאי בינייהו איכא בינייהו דלא מנה ולא טעה
18
„Vyšel a postavil ji na zlatý podstavec ve Svatyni.“ Tam jsme se [v Mišně] učili: Rabi Jehuda říká: Nebyly [v Chrámu] pokladnice ve tvaru rohu pro povinné páry ptáků, kvůli smíchání.
יצא והניחו על כן הזהב שבהיכל תנן התם רבי יהודה אומר לא היו שופרות לקיני חובה מפני התערובות
19
Co [znamená] „kvůli smíchání“? Rav Josef řekl: Kvůli smíchání povinné [oběti] s dobrovolnou. Abaje mu řekl: Ať udělají dvě [pokladnice] a napíšou na ně, která je pro povinné a která pro dobrovolné! Rabi Jehuda
מאי מפני התערובות אמר רב יוסף מפני תערובת חובה בנדבה אמר ליה אביי ונעביד תרי ונכתוב עלייהו הי דחובה והי דנדבה רבי יהודה

Originál: Yoma 55a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.

Nahlásit chybu nebo navrhnout opravu

Tlačítko otevře váš e-mailový program s předvyplněnou zprávou na adresu [email protected]. Když se nic neotevře, zkopírujte text a pošlete ho ručně.

Otevřít v e-mailu