Rav Papa řekl: I podle toho, kdo říká, že jedna nádoba činí druhou zbytky, to platí tam, kde kdyby chtěl dát [z ní], mohl by dát; ale tato, z níž, kdyby chtěl dát, dát nemůže – ne.
אמר רב פפא אפילו למאן דאמר כוס אחד עושה חבירו שירים הני מילי היכא דאי בעי למיתב מצי יהיב אבל האי דאי בעי למיתב לא מצי יהיב לא
Rav Huna, syn Rav Jehošuy, řekl Rav Papovi: Naopak! I podle toho, kdo říká, že jedna nádoba činí druhou zamítnutou, to platí tam, kde ji zamítl vlastníma rukama; ale tam, kde ji nezamítl vlastníma rukama – ne.
אמר ליה רב הונא בריה דרב יהושע לרב פפא אדרבה אפילו למאן דאמר כוס אחד עושה חבירו דחוי הני מילי דדחייה בידים אבל היכא דלא דחייה בידים לא
Neboť se učí v baraitě: Výše [ohledně oběti za hřích knížete] se praví: „A jeho krev vyleje“ (Lv 4,25), a níže se praví: „A veškerou její krev vyleje“ (Lv 4,30).
דתניא למעלה הוא אומר (ויקרא ד, כה) ואת דמו ישפוך ולמטה הוא אומר (ויקרא ד, ל) ואת כל דמה ישפוך
Odkud [víme], že u oběti za hřích, jejíž krev zachytil do čtyř nádob a dal [na oltář] jedno [kropení] z této a jedno z oné, se všechny vylévají k základu? Proto verš učí: „A veškerou její krev vyleje.“
מניין לחטאת שקבל דמה בארבע כוסות ונתן מזה אחת ומזה אחת שכולן נשפכין ליסוד ת"ל (ויקרא ד, ל) ואת כל דמה ישפוך
Mohl bych myslet, že i když dal čtyři kropení z jedné z nich [platí totéž]. Proto verš učí: „A jeho krev vyleje“ – ona se vylévá k základu, a ony se vylévají do strouhy. Rabi Eliezer, syn rabiho Šimona, říká: Odkud [víme], že u oběti za hřích, jejíž krev zachytil do čtyř nádob a dal čtyři kropení z jedné z nich, se všechny vylévají k základu? Proto verš učí: „A veškerou její krev vyleje.“
יכול אפילו נתן ארבע מתנות מאחת מהן ת"ל ואת דמו ישפוך הוא נשפך ליסוד והן נשפכין לאמה רבי אליעזר בר"ש אומר מניין לחטאת שקבל דמה בארבע כוסות ונתן ארבע מתנות מאחד מהן שכולן נשפכין ליסוד ת"ל ואת כל דמה ישפוך
A podle rabiho Eliezera, syna rabiho Šimona – vždyť je psáno: „A jeho krev vyleje“! Rav Aši řekl: To vylučuje zbytky [krve], které jsou v hrdle zvířete.
ולרבי אליעזר בר"ש הא כתיב ואת דמו ישפוך אמר רב אשי למעוטי שירים שבצואר בהמה
„Vlil krev býčka do krve kozla.“ Učili jsme se [Mišnu] podle toho, kdo říká, že se [krev] mísí pro [kropení na] rohy [oltáře]. Neboť bylo řečeno: Rabi Jošija a rabi Jonatan – jeden řekl: mísí se; a jeden řekl: nemísí se.
עירה דם הפר לתוך דם השעיר תנן כמאן דאמר מערבין לקרנות דאיתמר רבי יאשיה ורבי יונתן חד אמר מערבין וחד אמר אין מערבין
Učí se v baraitě v rozporu s tím, jak jsme to vyložili: „A vezme z krve býčka a z krve kozla“ (Lv 16,18) – aby byly smíchány. To jsou slova rabiho Jošiji.
תניא דלא כשנויין (ויקרא טז, יח) ולקח מדם הפר ומדם השעיר שיהיו מעורבין דברי רבי יאשיה
Originál: Yoma 57b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.