Talmud česky

Joma 75a יומא

Babylonský talmud · Moed – Svátky · list 75a · 21 segmentů

1
[upírá] oči do svého poháru, všechny zakázané ženy se mu zdají jako rovina. A druhý řekl: Kdo upírá oči do svého poháru, celý svět se mu zdá jako rovina.
עינו בכוסו עריות כולן דומות עליו כמישור וחד אמר כל הנותן עינו בכוסו כל העולם כולו דומה עליו כמישור
2
„Starost v srdci člověka – ať ji zažene“ (Př 12,25). Rabi Ami a rabi Asi: jeden řekl: ať ji vyžene ze své mysli; a druhý řekl: ať o ní vypráví druhým.
(משלי יב, כה) דאגה בלב איש ישחנה רבי אמי ורבי אסי חד אמר ישחנה מדעתו וחד אמר ישיחנה לאחרים
3
„A hadovi bude prach chlebem“ (Iz 65,25). Rabi Ami a rabi Asi: jeden řekl: i kdyby jedl všechny lahůdky světa, cítí v nich chuť prachu; a druhý řekl: i kdyby jedl všechny lahůdky světa, nemá klid, dokud nesní prach.
(ישעיהו סה, כה) ונחש עפר לחמו ר' אמי ורבי אסי חד אמר אפילו אוכל כל מעדני עולם טועם בהם טעם עפר וחד אמר אפילו אוכל כל מעדני עולם אין דעתו מיושבת עליו עד שיאכל עפר
4
Učí se [v baraitě]: Rabi Josi řekl: Pojď a pohleď, že způsob Svatého, budiž požehnán, není jako způsob lidí z masa a krve. Způsob člověka z masa a krve: rozhněvá-li svého bližního, jde mu po živobytí. Svatý, budiž požehnán, však takový není: proklel hada – vyleze na střechu, a jeho potrava je s ním; sleze dolů, a jeho potrava je s ním.
תניא אמר רבי יוסי בוא וראה שלא כמדת הקב"ה מדת בשר ודם מדת בשר ודם מקניט את חבירו יורד עמו לחייו אבל הקב"ה אינו כן קלל את הנחש עולה לגג מזונותיו עמו יורד למטה מזונותיו עמו
5
Proklel Kenaana – jí, co jí jeho pán, a pije, co pije jeho pán. Proklel ženu – všichni se za ní honí. Proklel zemi – všichni se z ní živí.
קלל את כנען אוכל מה שרבו אוכל ושותה מה שרבו שותה קלל את האשה הכל רצין אחריה קלל את האדמה הכל ניזונין הימנה
6
„Vzpomínáme na ryby, které jsme v Egyptě jídali zadarmo“ (Nu 11,5). Rav a Šmuel: jeden řekl: [skutečně] ryby; a druhý řekl: zakázané pohlavní styky. Ten, kdo řekl ryby – protože je psáno „jídali“; a ten, kdo řekl zakázané styky – protože je psáno „zadarmo“.
(במדבר יא, ה) זכרנו את הדגה אשר נאכל במצרים חנם רב ושמואל חד אמר דגים וחד אמר עריות מאן דאמר דגים דכתיב נאכל ומאן דאמר עריות דכתיב חנם
7
A podle toho, kdo řekl zakázané styky – vždyť je psáno „jídali“? Použil slušný výraz, jak je psáno: „Najedla se, utřela si ústa a řekla: Nespáchala jsem nic zlého“ (Př 30,20). A podle toho, kdo řekl ryby – co znamená „zadarmo“? Že je přinášeli z bezpánského majetku. Neboť mistr řekl: Když Izraelité čerpali vodu, Svatý, budiž požehnán, jim připravoval ve vodě malé rybičky v jejich džbánech.
ולמאן דאמר עריות הא כתיב נאכל לישנא מעליא נקט דכתיב (משלי ל, כ) אכלה ומחתה פיה ואמרה לא פעלתי און ולמאן דאמר דגים מאי חנם דהוו מייתין להו מהפקירא דאמר מר כשהיו ישראל שואבין מים הקב"ה מזמין להם בתוך המים דגים קטנים בכדיהן
8
Podle toho, kdo řekl ryby, je to v pořádku; ale [co se týče] zakázaných styků, nebyli v nich nevázaní, jak je psáno: „Zahrada zamčená je má sestra, nevěsta“ (Pís 4,12). Avšak podle toho, kdo řekl zakázané styky, co [znamená] „pramen zapečetěný“? Co se týče [žen], které jim byly zakázány, nebyli v nich nevázaní.
בשלמא למאן דאמר דגים אבל עריות לא פריצי בהו היינו דכתב (שיר השירים ד, יב) גן נעול אחותי כלה [גו'] אלא למ"ד עריות מאי מעין חתום מהנך דאסירין לא פריצי בהו
9
Podle toho, kdo řekl zakázané styky, je to v pořádku, neboť je psáno: „Mojžíš slyšel, jak lid pláče po svých rodinách“ (Nu 11,10) – kvůli záležitostem rodin, [s jejichž členy] jim bylo zakázáno ležet. Avšak podle toho, kdo řekl ryby, co [znamená] „pláče po svých rodinách“? Bylo to i to.
בשלמא למאן דאמר עריות היינו דכתיב (במדבר יא, י) וישמע משה את העם בוכה למשפחותיו על עסקי משפחותיו שנאסרו להם לשכב אצלם אלא למאן דאמר דגים מאי בוכה למשפחותיו הא והא הואי
10
„Okurky a melouny“ (Nu 11,5). Rabi Ami a rabi Asi: jeden řekl: chuť všech druhů [jídel] cítili v maně, chuť těchto pěti druhů v ní necítili; a druhý řekl: u všech druhů cítili jejich chuť i jejich podstatu, a u těchto jejich chuť, ale ne jejich podstatu.
(במדבר יא, ה) את הקשואים ואת האבטיחים רבי אמי ורבי אסי חד אמר טעם כל המינין טעמו במן טעם חמשת המינין הללו לא טעמו בו וחד אמר טעם כל המינין טעמו טעמן וממשן והללו טעמן ולא ממשן
11
„[Mana] byla jako koriandrové semeno, bílá“ (Ex 16,31). Rabi Asi řekl: kulatá jako koriandr a bílá jako perla. (Tak se také učí:) gad – podobá se lněnému semeni v tobolkách.
(שמות טז, לא) (והמן) כזרע גד לבן (וטעמו) אמר ר' אסי עגול כגידא ולבן כמרגלית (תניא נמי הכי) גד שדומה לזרע פשתן בגבעולין
12
Jiní říkají: gad – podobá se hagadě, která přitahuje srdce člověka jako voda. Učí se v jiné baraitě: gad – neboť oznamovala (magid) Izraelitům, zda je [dítě] devítiměsíční od prvního [manžela], nebo sedmiměsíční od druhého.
אחרים אומרים גד שדומה להגדה שמושכת לבו של אדם כמים תניא אידך גד שמגיד להם לישראל אי בן תשעה לראשון ואי בן שבעה לאחרון
13
Bílá – neboť bělí hříchy Izraele.
לבן שמלבין עונותיהן של ישראל
14
Učí se: Rabi Josi říká: Jako prorok oznamoval Izraelitům, co je v dírách a co ve škvírách, tak mana oznamovala Izraelitům, co je v dírách a co ve škvírách. Jak? Dva přišli před Mojžíše k soudu. Jeden říká: Ukradl jsi mi otroka; a druhý říká: Ty jsi mi ho prodal. Mojžíš jim řekl: Ráno bude rozsudek. Nazítří, našel-li se jeho omer [many] v domě prvního pána, je jisté, že ho ten ukradl; našel-li se jeho omer v domě druhého pána, je jisté, že mu ho ten prodal.
תניא ר' יוסי אומר כשם שהנביא היה מגיד להם לישראל מה שבחורין ומה שבסדקין כך המן מגיד להם לישראל מה שבחורין ומה שבסדקין כיצד שנים שבאו לפני משה לדין זה אומר עבדי גנבת וזה אומר אתה מכרתו לי אמר להם משה לבוקר משפט למחר אם נמצא עומרו בבית רבו ראשון בידוע שזה גנבו אם נמצא עומרו בבית רבו שני בידוע שזה מכרו לו
15
A stejně tak muž a žena, kteří přišli před Mojžíše k soudu. On říká: Ona se proti mně provinila; a ona říká: On se proti mně provinil. Mojžíš jim řekl: Ráno bude rozsudek. Nazítří, našel-li se její omer v domě jejího manžela, je jisté, že se ona provinila proti němu; našel-li se její omer v domě jejího otce, je jisté, že se on provinil proti ní.
וכן איש ואשה שבאו לפני משה לדין זה אומר היא סרחה עלי והיא אומרת הוא סרח עלי אמר להם משה לבקר משפט למחר אם נמצא עומרה בבית בעלה בידוע שהיא סרחה עליו נמצא עומרה בבית אביה בידוע שהוא סרח עליה
16
Je psáno: „Když v noci padala rosa na tábor, padala na něj mana“ (Nu 11,9), a je psáno: „Lid vyjde a nasbírá“ (Ex 16,4), a je psáno: „Lid se roztoulal a sbíral“ (Nu 11,8). Jak to [smířit]? Spravedlivým padala přede dveře jejich domů; prostřední vyšli a sbírali; ničemové se toulali a sbírali.
כתיב (במדבר יא, ט) וברדת הטל על המחנה לילה [ירד המן עליו] וכתיב (שמות טז, ד) ויצא העם ולקטו וכתיב (במדבר יא, ח) שטו העם ולקטו הא כיצד צדיקים ירד על פתח בתיהם בינונים יצאו ולקטו רשעים שטו ולקטו
17
Je psáno „chléb“, a je psáno „placky“, a je psáno „mleli“. Jak to [smířit]? Spravedliví [dostávali] chléb, prostřední placky, ničemové mleli na mlýnku.
כתיב לחם וכתיב עוגות וכתיב וטחנו הא כיצד צדיקים לחם בינונים עוגות רשעים טחנו בריחים
18
„Nebo ji drtili v hmoždíři“ (Nu 11,8). Rabi Jehuda řekl jménem Rava, a někteří říkají [že to řekl] rabi Chama bar rabi Chanina: To učí, že Izraelitům s manou padaly ženské šperky [a líčidla], věc, která se drtí v hmoždíři. „A vařili ji v hrnci“ (Nu 11,8) – rabi Chama řekl: To učí, že Izraelitům s manou padalo koření do hrnce.
(במדבר יא, ח) או דכו במדוכה א"ר יהודה אמר רב ואיתימא ר' חמא בר' חנינא מלמד שירד להם לישראל עם המן תכשיטי נשים דבר שנידוך במדוכה (במדבר יא, ח) ובשלו בפרור א"ר חמא מלמד שירד להם לישראל עם המן ציקי קדירה
19
„A oni mu přinášeli další dobrovolné dary každé ráno“ (Ex 36,3). Co znamená „každé ráno“? Rabi Šmuel bar Nachmani řekl jménem rabi Jonatana: Z toho, co jim padalo každé ráno. To učí, že Izraelitům padaly s manou drahé kameny a perly. „A předáci přinesli kameny šoham“ (Ex 35,27) – učí se: předáci (nesi’im) doslova [mraky]; a tak se říká: „Mraky (nesi’im) a vítr, a deště není“ (Př 25,14).
(שמות לו, ג) והם הביאו אליו עוד נדבה בבקר בבקר מאי בבקר בבקר א"ר שמואל בר נחמני א"ר יונתן מדבר שירד להם בבקר בבקר מלמד שירדו להם לישראל אבנים טובות ומרגליות עם המן (שמות לה, כז) והנשיאים הביאו את אבני השהם תנא נשיאים ממש וכן הוא אומר (משלי כה, יד) נשיאים ורוח וגשם אין
20
„A její chuť byla jako chuť olejové lešad“ (Nu 11,8). Rabi Abahu řekl: Jako na tomto prsu (šad) cítí kojenec mnoho chutí, tak i v maně, kdykoli ji Izraelité jedli, nacházeli mnoho chutí. Někteří říkají: lešad doslova [démon, šed]: jako se tento démon proměňuje v mnoho barev, tak se i mana proměňovala v mnoho chutí.
(במדבר יא, ח) והיה טעמו כטעם לשד השמן א"ר אבהו מה שד זה תינוק טועם בה כמה טעמים אף המן כל זמן שישראל אוכלין אותו מוצאין בו כמה טעמים א"ד לשד ממש מה שד זה מתהפך לכמה גוונין אף המן מתהפך לכמה טעמים
21
„Mojžíš řekl: Když vám Hospodin dá večer maso k jídlu a ráno chléb do sytosti“ (Ex 16,8). Učí se jménem rabi Jehošuy ben Korchy: Maso, o které žádali nenáležitě, jim bylo dáno nenáležitě [večer];
(שמות טז, ח) ויאמר משה בתת ה' לכם בערב בשר לאכול ולחם בבקר לשבוע תנא משמיה דר' יהושע בן קרחה בשר ששאלו שלא כהוגן ניתן להם שלא כהוגן

Originál: Yoma 75a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.

Nahlásit chybu nebo navrhnout opravu

Tlačítko otevře váš e-mailový program s předvyplněnou zprávou na adresu [email protected]. Když se nic neotevře, zkopírujte text a pošlete ho ručně.

Otevřít v e-mailu