Joma 74b יומא

že koj je samostatný druh tvora. Neboť kdybys to neřekl – to, co řekl Rav Idi bar Avin: ‚také žádný‘ – aby se zahrnul koj; koj je přece pochybnost, je třeba verše k zahrnutí pochybnosti? Spíše samostatný tvor je jiný případ; i zde je samostatný tvor jiný případ.

Rabíni učili: „Budete trýznit své duše“ (Lv 16,29) – mohl bys myslet, že má sedět na slunci nebo v chladu, aby trpěl; Písmo učí: „a žádnou práci nebudete konat“ (Lv 16,29) – jako [zákaz] práce znamená: seď a nečiň, tak i trýznění duše znamená: seď a nečiň.

Ale řekni [jen]: Když sedí na slunci a je mu horko, neříkejme mu: Vstaň a seď ve stínu; sedí-li ve stínu a je mu chladno, neříkejme mu: Vstaň a seď na slunci! [Je to] obdobné práci: jako v práci jsi nerozlišoval, tak ani v trýznění nerozlišuj.

Bylo učeno jinde: „Budete trýznit své duše“ – mohl bys myslet, že má sedět na slunci nebo v chladu a trpět; Písmo učí: „a žádnou práci nebudete konat“ – jako práce je věc, za kterou jsou jinde [také] vinni, tak i trýznění duše [se týká toho], za co jsou jinde vinni. A co to je? To je pigul a notar [zavržené a zbylé obětní maso].

Zahrnu pigul a notar, které jsou trestány vyobcováním, ale nezahrnu tevel [nedesátkované plody], který vyobcováním trestán není? Písmo učí: „budete trýznit“ a „trýznit budete své duše“ – to rozšiřuje.

Zahrnu tevel, který je trestán smrtí [z rukou Nebes], ale nezahrnu zdechlinu, která smrtí trestána není? Písmo učí: „budete trýznit“ a „trýznit budete své duše“ – to rozšiřuje.

Zahrnu zdechlinu, na niž se vztahuje zákaz, ale nezahrnu nesvaté pokrmy, na něž se zákaz nevztahuje? Písmo učí: „budete trýznit“ a „trýznit budete své duše“ – to rozšiřuje.

Zahrnu nesvaté pokrmy, u nichž neplatí ‚vstaň a jez‘, ale nezahrnu terumu, u níž platí ‚vstaň a jez‘? Písmo učí: „budete trýznit“ a „trýznit budete své duše“ – to rozšiřuje. Zahrnu terumu, na niž se nevztahuje ‚nenecháte zbýt‘, ale nezahrnu obětní maso, na něž se vztahuje ‚nenecháte zbýt‘? Písmo učí: „budete trýznit“ a „trýznit budete své duše“ – to rozšiřuje.

A chceš-li to říci [jinak], hle, [Písmo] říká: „A vyhladím tu duši“ (Lv 23,30) – trýznění, které je zánikem duše. A co to je? To je [zdržení se] jedení a pití.

Co znamená ‚a chceš-li to říci‘? A kdybys řekl, že verš mluví o zakázaných pohlavních stycích – hle, říká: „a vyhladím tu duši“ – trýznění, v němž je zánik duše. A co to je? To je [zdržení se] jedení a pití.

V domě rabiho Jišmaela učili: Je řečeno zde ‚trýznění‘ a je řečeno jinde ‚trýznění‘ – jako tam jde o trýznění hladem, tak i zde jde o trýznění hladem.

Ale vyvoďme to z [verše] „budeš-li trýznit mé dcery“ (Gn 31,50)! Vyvozuje se trýznění mnohých z trýznění mnohých, a nevyvozuje se trýznění mnohých z trýznění jednotlivce.

Ale vyvoďme to z trýznění v Egyptě, neboť je psáno: „A viděl naše trýznění“ (Dt 26,7), a řekli jsme: to je odloučení od manželského soužití! Spíše se vyvozuje trýznění z rukou Nebes z trýznění z rukou Nebes, a nevyvozuje se trýznění z rukou Nebes z trýznění z rukou člověka.

„Který tě na poušti krmil manou, aby tě trýznil“ (Dt 8,16). Rabi Ami a rabi Asi – jeden řekl: Nelze srovnávat toho, kdo má chléb v košíku, s tím, kdo chléb v košíku nemá. A druhý řekl: Nelze srovnávat toho, kdo vidí, co jí, s tím, kdo nevidí, co jí.

Rav Josef řekl: Odtud je narážka na slepé, že jedí, a nejsou nasyceni. Abaje řekl: Proto kdo má hostinu, ať ji jí jen ve dne. Rabi Zera řekl: Jaký je [pro to] verš? „Lepší je pohled očí než toulání duše“ (Kaz 6,9). Reš Lakiš řekl: Lepší je pohled očí na ženu než samotný čin, neboť je řečeno: „Lepší je pohled očí než toulání duše“.

„Když dává v číši své oko, hladce klouže“ (Př 23,31). Rabi Ami a rabi Asi – jeden řekl: Každý, kdo dává