Genesis 31 v talmudu

Rav Ada bar Ahava řekl: Který verš [to dokládá]? „Jákob poslal a zavolal Ráchel a Leu na pole ke svému stádu“ (Gn 31,4)

je pro spravedlivé zlem, neboť je řečeno: „Střez se, abys s Jákobem nemluvil ani dobře, ani zle“ (Gn 31,24)

řekni [to] obráceně: machavat přichází [k odčinění] skrytých věcí srdce, jak je psáno: „Proč ses skrýval (nechbeta), abys utekl?“ (Gn 31,27)

neboť je řečeno: „Střez se, abys s Jákobem nemluvil ani dobře, ani zle“ (Gn 31,29)

… Dosud podle rabiho Akivy, který říká, že zdvojení slov je rozšíření. Podle rabiho Jišmaela, který říká, že jsou to zdvojená slova a Tóra mluví svým způsobem: „Odešel jsi, odešel; toužil jsi, toužil“ (Gn 31,30)

… rabiho Akivy, který říká, že [zdvojené] výrazy jsou rozšíření. Podle rabiho Jišmaela, který říká, že jsou to zdvojené výrazy, Tóra mluvila svým způsobem: „Odešel, odešel jsi“, „neboť toužil, toužil jsi“ (Gn 31,30)

… zatím podle rabiho Akivy, který říká: Jsou to výrazy rozšiřující. Podle rabiho Jišmaela, který říká: Jsou to výrazy zdvojené a Tóra mluvila svým obvyklým způsobem – „Odejít jsi odešel, toužit jsi toužil“ (Gn 31,30)

Rav Aši řekl: Podle koho nazývají Peršané ženu v měsíčním krvácení dašatna? Odtud: „Neboť mám, co bývá ženám [derech našim]“ (Gn 31,35)

Jednodenní beran se nazývá beranem, neboť je psáno: „a berany tvého stáda jsem nejedl“ (Gn 31,38)

Namítl mu: Jak daleko je placený strážce povinen hlídat? Až do [míry]: „Ve dne mě stravovalo vedro a v noci mráz“ (Gn 31,40)

… neví, kolik je jednotlivých let, ať se zeptá písaře, kolik je napsáno [v listinách], a ať k tomu přidá dvacet let, a najde svůj [celý] počet. A tvá pomůcka: „Těchto dvacet let jsem byl ve tvém domě“ (Gn 31,41)

Raba řekl Ravovi bar Mari: Odkud je ta věc, kterou řekli mudrci, že vnuci jsou jako synové? Řekneš-li, že z toho, co je psáno: „Ty dcery jsou mé dcery a ti synové jsou mí synové“ (Gn 31,43)

… které napsal jako aramejský překlad, a hebrejské písmo se zachraňují před požárem; a netřeba říkat [o] aramejštině, která je v Ezrovi, v Danielovi a v Tóře. Co je aramejština v Tóře? „Jegar sahaduta“ (Gn 31,47)

… je důvod u tefilin a mezuz? Protože je o nich psáno: „a budou“ (Dt 6,6) – budou ve svém [původním] stavu. Jaký aramejský text zapsaný hebrejsky tam je? Chápu, že v Tóře je [aramejské] „Jegar sahaduta“ (Gn 31,47)

… vždyť je psáno: „a řekli“. Řekneš-li, že skrze „říkání“ – vždyť je psáno: „Od Hospodina vyšla ta věc“ (Gn 24,50). Řekneš-li, že ve svatém jazyce – vždyť je psáno: „A Lában jej nazval Jegar Sahaduta“ (Gn 31,47)

Rabi Šmuel bar Nachman jménem rabiho Jochanana: Ať ti syrský jazyk není lehký v očích, neboť je užit v Tóře, v Prorocích i ve Spisech. V Tóře je psáno: „A Lában jej nazval Jegar Sahaduta“ (Gn 31,47)

… verš, jeden targum, jeden závěr kal va-chomer? Učí se říci: „a jeho přikázání porušil“ (Nu 15,31). Jeden verš: „a sestra Lotanova byla Timna“ (Gn 36,22). Jeden targum: „Lában to nazval Jegar-sahaduta“ (Gn 31,47)

Ale vyvoďme to z [verše] „budeš-li trýznit mé dcery“ (Gn 31,50)

Odkud víme, že pohlavní styk se nazývá trápením? Neboť je psáno: „Budeš-li trápit mé dcery a vezmeš-li si [další] ženy“ (Gn 31,50)

… to je výživa, a tak říká [Písmo]: „Kteří jedli maso mého lidu“ (Mi 3,3). „Její šat“ – jak zní. „Její manželské soužití“ – to je soužití zmíněné v Tóře, a tak říká [Písmo]: „Budeš-li trápit mé dcery“ (Gn 31,50)

… (Lv 18,6). „Ona“ je výživa: „Pokořil tě a nechal tě hladovět“ (Dt 8,3). Kdo říká, že „šeer“ je výživa: „A seslal na ně maso jako prach“ (Ž 78,27). „Ona“ je manželský styk: „Budeš-li pokořovat mé dcery“ (Gn 31,50)