Menachot 63a מנחות

MIŠNA: Kdo řekne: „Beru na sebe [moučnou oběť] z pánve“, nepřinese [ji] z kastrolu; [řekne-li] „z kastrolu“, nepřinese [ji] z pánve. Jaký je rozdíl mezi pánví a kastrolem? Kastrol má poklici, pánev nemá poklici; [to jsou] slova rabi Josiho Galilejského. Rabi Chanina ben Gamliel říká: Kastrol je hluboký a pokrmy v něm jsou kypré, pánev je plochá a pokrmy na ní jsou tvrdé.

GEMARA: Jaký je důvod rabi Josiho? Chceš-li říci: marchešet [kastrol], protože přichází [k odčinění] pohnutí (rachaš) srdce, jak je psáno: „Mé srdce se pohnulo dobrým slovem“ (Ž 45,2), a machavat [pánev], protože přichází [k odčinění] skrytých věcí (machbo'ej) úst, jak lidé říkají: „štěká [skrytými] štěkoty“ –

řekni [to] obráceně: machavat přichází [k odčinění] skrytých věcí srdce, jak je psáno: „Proč ses skrýval (nechbeta), abys utekl?“ (Gn 31,27), a marchešet přichází [k odčinění] pohybů [úst], jak lidé říkají: „Jeho rty se pohybovaly (merachšan).“ Spíše to známe z tradice.

„Rabi Chanina ben Gamliel říká atd.“ Kastrol je hluboký, neboť je psáno: „a vše, co je připraveno v kastrolu“ (Lv 7,9); pánev je plochá, neboť je psáno: „na pánvi“ (Lv 7,9).

Rabíni učili: Bejt Šamaj říkají: Kdo řekne: „Beru na sebe [moučnou oběť z] kastrolu“, ať je to ponecháno, dokud nepřijde Elijáš.

Mají pochybnost, zda se [ty oběti] nazývají podle nádoby, nebo podle jejich přípravy.

A Bejt Hilel říkají: V Chrámu byla nádoba a jmenovala se „kastrol“; podobala se jakémusi hlubokému hrnci, a když v ní leželo těsto, podobalo se jakýmsi krétským jablkům nebo řeckým žaludům.

A [Písmo] říká: „a vše, co je připraveno v kastrolu a na pánvi“ (Lv 7,9). Je tedy zřejmé, že se nazývají podle nádob, a ne podle jejich přípravy.

MIŠNA: [Kdo řekne:] „Beru na sebe [moučnou oběť pečenou] v peci“, nepřinese [oběť] pečenou na kamínkách, ani pečenou na taškách, ani pečenou v arabských jámách. Rabi Jehuda říká: Chce-li, přinese [oběť] pečenou na kamínkách.

[Kdo řekne:] „Beru na sebe pečenou moučnou oběť“, nepřinese polovinu bochníků a polovinu oplatek. Rabi Šimon [to] dovoluje, protože je to jedna oběť.

GEMARA: Rabíni učili: „Pečená v peci“ (Lv 2,4) – a ne pečená na kamínkách, ani pečená na taškách, ani pečená v arabských jámách.

Rabi Jehuda říká: „Pec“, „pec“ dvakrát – k tomu, aby [oběť] pečenou na kamínkách učinil způsobilou. Rabi Šimon říká: „Pec“, „pec“ dvakrát – jednou, aby jejich pečení bylo v peci, a jednou, aby jejich zasvěcení bylo v peci.

Zastává však rabi Šimon tento názor? Vždyť se učí: Rabi Šimon říká: Vždy si zvykni říkat: dva chleby a předkladné chleby jsou způsobilé [, jsou-li připraveny] v nádvoří, a způsobilé [i] v Bejt Pagi.

Rava řekl: Řekni: aby jejich zasvěcení bylo pro účel pece.

„[Kdo řekne:] ‚Beru na sebe pečenou moučnou oběť‘, nepřinese polovinu [atd.].“ Rabíni učili: „A když přineseš“ (Lv 2,4) – když přineseš, [je to] věc dobrovolná.

„Obětní dar moučné oběti.“ Rabi Jehuda řekl: Odkud [víme], že kdo řekne: „Beru na sebe pečenou moučnou oběť“, nepřinese polovinu bochníků a polovinu oplatek? Písmo říká: „obětní dar moučné oběti“ (Lv 2,1) – řekl jsem ti jeden obětní dar, a ne dva nebo tři obětní dary.

Rabi Šimon mu řekl: