Rav Papa řekl: Všichni [zastávají] „odvoď z toho a z toho“, a důvod Rabiho je tento: Jako tam [se mává] tím, co je darem pro kohena, tak i zde [se mává] tím, co je darem pro kohena [, a zde je celé zvíře darem kohanům].
רב פפא אמר דכולי עלמא דון מינה ומינה הוא והיינו טעמא דרבי כי התם מה התם דבר שמתנה לכהן אף הכא דבר שמתנה לכהן
„Rabi Šimon říká: Tři druhy [obětí] vyžadují tři přikázání – dvě u každého z nich, a třetí u nich není. A tyto to jsou: pokojné oběti jednotlivce, pokojné oběti obce a oběť za vinu malomocného.
רבי שמעון אומר שלשה מינין טעונין שלש מצות שתים בכל אחד ושלישית אין בהן ואלו הן זבחי שלמי יחיד וזבחי שלמי צבור ואשם מצורע
Pokojné oběti jednotlivce vyžadují vložení rukou za živa a mávání po zabití, ale nemají mávání za živa. Pokojné oběti obce vyžadují mávání za živa i po zabití, ale nemají vložení rukou. Oběť za vinu malomocného vyžaduje vložení rukou a mávání za živa, ale nemá mávání po zabití.“
זבחי שלמי יחיד טעונין סמיכה חיים ותנופה שחוטין ואין בהן תנופה חיים זבחי שלמי צבור טעונין תנופה חיים ושחוטין ואין בהן סמיכה אשם מצורע טעון סמיכה ותנופה חי ואין בו תנופה שחוט:
Ať pokojné oběti jednotlivce vyžadují mávání za živa, [a to] na základě úsudku od lehčího k těžšímu: Jestliže pokojné oběti obce, které nevyžadují vložení rukou za živa, vyžadují mávání za živa, pokojné oběti jednotlivce, které vyžadují vložení rukou za živa, nemají tím spíše vyžadovat mávání za živa?
ויהיו זבחי שלמי יחיד טעונין תנופה חיים מקל וחומר ומה זבחי שלמי צבור שאין טעונין סמיכה חיים טעונין תנופה חיים זבחי שלמי יחיד שטעונין סמיכה חיים אינו דין שטעונין תנופה חיים
Ať pokojné oběti obce vyžadují vložení rukou, [a to] na základě úsudku od lehčího k těžšímu: Jestliže pokojné oběti jednotlivce, které nevyžadují mávání za živa, vyžadují vložení rukou, pokojné oběti obce, které vyžadují mávání za živa, nemají tím spíše vyžadovat vložení rukou? Ravina řekl: Máme tradici, [že] u obce [jsou jen] dvě vložení rukou.
ויהיו זבחי שלמי צבור טעונין סמיכה מקל וחומר ומה זבחי שלמי יחיד שאין טעונין תנופה חיים טעונין סמיכה זבחי שלמי צבור שטעונין תנופה חיים אינו דין שטעונין סמיכה אמר רבינא גמירי שתי סמיכות בצבור
Ať oběť za vinu malomocného vyžaduje mávání po zabití, [a to] na základě úsudku od lehčího k těžšímu: Jestliže pokojné oběti jednotlivce, které nevyžadují mávání za živa, vyžadují mávání po zabití, oběť za vinu malomocného, která vyžaduje mávání za živa, nemá tím spíše vyžadovat mávání po zabití?
ויהא אשם מצורע טעון תנופה שחוט מקל וחומר מה זבחי שלמי יחיד שאין טעונין תנופה חיים טעונין תנופה שחוטין אשם מצורע שטעון תנופה חי אינו דין שטעון תנופה שחוט
Rabíni učili: Pět [lidí], kteří přinesli jednu oběť – jeden mává za všechny. A [v případě] ženy mává kohen za ni. A stejně tak ten, kdo posílá své oběti ze zámoří – kohen mává za něj.
תנו רבנן חמשה שהביאו קרבן אחד אחד מניף על ידי כולם והאשה כהן מניף על ידה וכן השולח קרבנותיו ממדינת הים כהן מניף על ידו:
Originál: Menachot 62b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.