Leviticus 23 v talmudu
Talmud cituje Leviticus 23 celkem 249× (36 veršů). Nejčastěji verš 23,40 (40×). U každého verše jsou místa, kde ho talmud cituje a vykládá, s ukázkou českého překladu.
2837412627282109111121132141615416417918119120421322162413252261279285295303329344378383393404041542194334413
Leviticus 23,2 8×
- Roš ha-šana 24a Bavli
„A všechen lid po něm odpovídá: Posvěceno, posvěceno“ – odkud to víme? Řekl Rav Papa: Verš říká: „které budete vyhlašovat (otam)“ (Lv 23,2)
- Roš ha-šana 25a Bavli
Řekl mu: Mistře, dovolíš mi říci před tebou jednu věc, kterou jsi mě učil? Řekl mu: Řekni. Řekl mu: Hle, [Písmo] praví „je“ (otam), „je“, „je“ – třikrát (Lv 23,2)
- Ševiit 10:1 Jerušalmi
Posvětili ho před jeho časem nebo po jeho prodloužení o jeden den: Mohlo by se zdát, že bude prodloužen? Proto se učí: „Jež vy [budete svolávat]“ (Lv 23,2)
- Roš ha-šana 1:3 Jerušalmi
… důvod? „Neboť je to zákon pro Izrael, právo Boha Jákobova“ (Ž 81,5). Není-li to zákon pro Izrael, jako by to nebylo právo Boha Jákobova. Rabi Krispa jménem rabiho Jochanana: Dříve jen „Hospodinovy svátky“ (Lv 23,2)
- Roš ha-šana 3:1 Jerušalmi
… plyne, že se nezamlžuje ohledně neviděného, aby se posvětil. Baraita nesouhlasí s rabim Bou: Dalo by se myslet, že když měsíc nebyl viděn dva dny, má se měsíc posvětit na dva dny? Učí se: „je“, „to jsou“ (Lv 23,2.4)
- Roš ha-šana 3:1 Jerušalmi
… časem [je] dvacátý devátý den; po jeho prodloužení [je] třicátý druhý den. A odkud [víme], že se rok prodlužuje kvůli vyhnancům, kteří vyrazili, ale ještě nedorazili? Učí se: „Synové Izraele… mé svátky“ (Lv 23,2)
Leviticus 23,3 7×
- Šabat 24b Bavli
Rav Aši řekl: „Šabaton“ (Lv 23,3; 23,39)
- Šabat 133a Bavli
Rav Aši řekl: „Den odpočinku“ (Lv 23,3)
- Pesachim 84a Bavli
Rav Aši řekl: [Svátek je] „slavnostní odpočinek“ (Lv 23,3)
- Chulin 101b Bavli
Vždyť se učí v baraitě: Šabat a Jom kipur [připadly na tentýž den] a nedopatřením vykonal práci – odkud [víme], že je vinen za jeden zvlášť a za druhý zvlášť? Proto Písmo učí: „Je to šabat“ (Lv 23,3)
- Šabat 7:1 Jerušalmi
… býčka! Přišli jsme učit jen o věcech, které mají odvozeniny; tuky odvozeniny nemají a u zakázaných spojení učinil toho, kdo začíná, jako toho, kdo dokonává. Druhové říkají: „Je to Šabat pro Hospodina“ (Lv 23,3)
- Šabat 15:3 Jerušalmi
… jen k tomu, aby se v nich zabývalo slovy Tóry. Baraita podporuje jak tohoto, tak onoho. Jak se má člověk zachovat? Buď sedí a jí, nebo sedí a zabývá se slovy Tóry. Jeden verš říká: „Šabat je Hospodinu“ (Lv 23,3)
Leviticus 23,4 12×
- Roš ha-šana 21b Bavli
Učili naši mistři: Odkud [víme], že se kvůli nim znesvěcuje Šabat? Proto verš říká: „Toto jsou Hospodinovy svátky, které budete vyhlašovat v jejich čas“ (Lv 23,4)
- Roš ha-šana 22a Bavli
… dlouhá, berou s sebou jídlo. Neboť kvůli cestě noci a dne se znesvěcuje Šabat a vychází se ke svědectví o novém měsíci, jak je řečeno: „Toto jsou Hospodinovy svátky, které budete vyhlašovat v jejich čas“ (Lv 23,4)
- Roš ha-šana 25a Bavli
… Akiva a nalezl ho soužícího se. Řekl mu: Mohu dokázat, že vše, co Raban Gamliel učinil, platí, jak je řečeno: „Toto jsou Hospodinovy svátky, svatá shromáždění, která budete [čti: vy budete] vyhlašovat“ (Lv 23,4)
- Chagiga 18a Bavli
… 23,7) – to učí o polosvátečních dnech, že je o nich zakázáno konat práci; to jsou slova rabiho Josiho Galilejského. Rabi Akiva praví: Není to třeba. Vždyť praví: „To jsou slavnosti Hospodinovy“ atd. (Lv 23,4)
- Roš ha-šana 1:3 Jerušalmi
… Jákobova“ (Ž 81,5). Není-li to zákon pro Izrael, jako by to nebylo právo Boha Jákobova. Rabi Krispa jménem rabiho Jochanana: Dříve jen „Hospodinovy svátky“ (Lv 23,2); odtud dále „které budete vyhlašovat“ (Lv 23,4)
- Roš ha-šana 1:8 Jerušalmi
… hole. A je-li cesta dlouhá, vezmou si do ruky jídlo; neboť kvůli cestě noci a dne se znesvěcuje Šabat a vychází se ke svědectví o novoluní, jak se praví: „To jsou Hospodinovy svátky, svatá shromáždění“ (Lv 23,4)
Leviticus 23,6 2×
- Suka 2:7 Jerušalmi
… (Lv 8,35). Jako při bydlení, o němž je řeč tam, učinil noci jako dny, tak i při bydlení, o němž je řeč zde, učiníme noci jako dny. Rabi Jochanan jménem rabiho Jišmaela: Je řečeno patnáctého u Pesachu (Lv 23,6)
- Chagiga 1:6 Jerušalmi
Rabi Jochanan jménem rabiho Jišmaela: Je řečeno „patnáctého“ o Pesachu (Lv 23,6)
Leviticus 23,7 2×
- Pesachim 5a Bavli
Ať tedy Milosrdný nenapíše ani vav, ani he! A dále, tam, kde je psáno: „Prvního dne budete mít svaté shromáždění“ (Lv 23,7)
- Chagiga 18a Bavli
Učí se v jiné baraitě: „Žádnou služebnou práci nebudete konat“ (Lv 23,7)
Leviticus 23,8 2×
- Suka 3:11 Jerušalmi
Druhové se ptali před rabim Jonou: Jako tam říkáš: „A budete přinášet ohnivou oběť Hospodinu sedm dní“ (Lv 23,8)
- Roš ha-šana 4:3 Jerušalmi
Druzi se tázali před rabim Jonou: Jako říkáš tam: „A přinesete ohnivou oběť Hospodinu sedm dní“ (Lv 23,8)
Leviticus 23,10 9×
- Šabat 131a Bavli
… sklizené, sklízí [znovu]; řekneš snad totéž o dvou chlebech, kde když najde [obilí] sklizené, nesklízí? [Slova] jsou skutečně uvolněna. Vždyť je psáno: „A přinesete omer, prvotinu své sklizně, ke knězi“ (Lv 23,10)
- Roš ha-šana 13a Bavli
… řekl; neboť se kolegové ptali Rav Kahany: Omer, který Izraelité přinesli při svém vstupu do země – odkud jej přinesli? Řekneš-li, že [obilí] dorostlo [třetiny] v rukou nežida – Milosrdný řekl „vaši žeň“ (Lv 23,10)
- Menachot 60b Bavli
Rabi Šimon říká: „Přineseš“ – k zahrnutí moučné oběti omeru do přisunutí, a tak se [o ní] říká: „přinesete omer, prvotinu své žně, ke knězi“ (Lv 23,10)
- Menachot 71a Bavli
Učí se: Rabi Binjamin říká: Jeden verš říká: „A sklidíte jeho žeň a přinesete omer“ (Lv 23,10)
- Menachot 72a Bavli
„Smí se žnout kvůli sazenicím, kvůli domu smutku a kvůli domu studia“: Jaký je důvod? Milosrdný řekl: „vaši žeň“ (Lv 23,10)
- Menachot 83b Bavli
Ale vždyť je psáno: „první“ (Lv 23,10)
Leviticus 23,11 1×
- Menachot 65b Bavli
„Nazítří po šabatu“ (Lv 23,11)
Leviticus 23,12 1×
- Megila 20b Bavli
… [rukou] a pro porážení: Neboť je psáno: „A vloží [ruku] a zabije“ (Lv 3,8), a o porážení je psáno: „V den, kdy budete obětovat“ (Lv 19,6). Pro mávání, neboť je psáno: „V den, kdy budete mávat omerem“ (Lv 23,12)
Leviticus 23,13 2×
- Menachot 89b Bavli
„Beránek, který se přináší s omerem.“ Rabíni učili: „A jeho moučná oběť dvě desetiny“ (Lv 23,13)
- Menachot 89b Bavli
Mohl bych [myslet], že stejně jako je jeho moučná oběť dvojnásobná, tak je i jeho víno dvojnásobné? Učí se: „a jeho úlitba: víno, čtvrtina hinu“ (Lv 23,13)
Leviticus 23,14 16×
- Šabat 105a Bavli
V škole rabi Natana říkali: „Neboť cesta je zvrácená (jarat) přede mnou“ (Nu 22,32) – [oslice] se bála (jar'a), viděla (ra'ata), uhnula (nata). V škole rabi Jišmaela učili: „Karmel“ (Lv 23,14)
- Pesachim 23a Bavli
A co nová úroda, o níž Milosrdný řekl: „Chléb, pražené zrní ani čerstvé klasy nebudete jíst až do toho dne“ (Lv 23,14)
- Roš ha-šana 30b Bavli
to řekl v souladu s pojetím rabi Jehudy, který říká: „Až do samotného tohoto dne“ (Lv 23,14)
- Suka 41b Bavli
„až do samotného tohoto dne“ (Lv 23,14)
- Menachot 68a Bavli
Rabi Jehuda řekl: Vždyť je zakázáno podle Tóry, neboť je řečeno: „až do tohoto samého dne“ (Lv 23,14)
- Menachot 68a Bavli
Jaký je důvod? Jsou psány dva verše: je psáno „dokud nepřinesete“ (Lv 23,14)
Leviticus 23,15 4×
- Menachot 65b Bavli
Jeden verš říká: „Napočítáte padesát dní“ (Lv 23,16), a jeden verš říká: „Sedm celých týdnů to bude“ (Lv 23,15)
- Menachot 65b Bavli
Rabíni učili: „A napočítáte si“ (Lv 23,15)
- Menachot 66a Bavli
„Ode dne, kdy přinesete [omer], budete počítat“ (Lv 23,15)
- Menachot 66a Bavli
Jestliže „ode dne, kdy přinesete“, mohl bych [se domnívat], že sklidí, počítá a přinese ve dne? Písmo říká: „Sedm celých týdnů to bude“ (Lv 23,15)
Leviticus 23,16 4×
- Chagiga 17b Bavli
Řekl Rava: A myslíš si to? Copak u Aceretu počítáme dny a nepočítáme týdny? Vždyť řekl Abaje: Přikázáním je počítat dny, jak je psáno: „Napočítáte padesát dní“ (Lv 23,16)
- Menachot 65b Bavli
Jeden verš říká: „Napočítáte padesát dní“ (Lv 23,16)
- Menachot 65b Bavli
„Nazítří po šabatu“ (Lv 23,11) – nazítří po svátku. Nebo to není nic jiného než nazítří po Šabatu stvoření? Rabi Josi bar Jehuda říká: Hle, říká se: „Napočítáte padesát dní“ (Lv 23,16)
- Menachot 83b Bavli
Ale vždyť je psáno: „novou“ (Lv 23,16)
Leviticus 23,17 9×
- Šabat 131a Bavli
A přece je uvolněn jen z jedné strany, a víme o rabim Eliezerovi, že říká: [Z výrazu] uvolněného z jedné strany se vyvozuje, ale lze vznést námitku. [Odpověď:] „Přinesete“ (Lv 23,17)
- Zevachim 57b Bavli
Je v pořádku podle toho, kdo říká, [že to] je srovnání; to je to, co je psáno: „Ze svých obydlí přinesete chléb podávání“ (Lv 23,17)
- Menachot 46b Bavli
A Rava řekl: Odkud to vyvozuji? Neboť je psáno: „Ze svých obydlí přinesete chléb k máchání… prvotiny Hospodinu“ (Lv 23,17)
- Menachot 57b Bavli
… tomu tak je, neboť [míry na suché] nesvětí, jak je psáno: „Ze svých obydlí přinesete chléb k podávání, dva [bochníky] ze dvou desetin [efy] jemné mouky; budou upečeny kvašené, prvotiny pro Hospodina“ (Lv 23,17)
- Menachot 69b Bavli
„Z vašich obydlí“ (Lv 23,17)
- Menachot 77b Bavli
Dozvěděli jsme se o dávce, že je to jeden z deseti; ale nevím, z jakého množství je bochník. Usuzuji: Je řečeno zde „chléb“ a je řečeno tam u dvou chlebů „chléb“ (Lv 23,17)
Leviticus 23,18 1×
- Menachot 45b Bavli
Rabíni učili: „A přinesete spolu s chlebem“ (Lv 23,18)
Leviticus 23,19 1×
- Zevachim 55a Bavli
Odkud víme, že [pokojné oběti obce] vyžadují sever? Neboť Raba bar Rav Chanan učil před Ravou: „A připravíte jednoho kozla jako oběť za hřích [a dva beránky jako pokojnou oběť]“ (Lv 23,19)
Leviticus 23,20 4×
- Menachot 45b Bavli
A chceš-li, řekni: Přou se o sám verš: „Budou svatí Hospodinu pro kohena“ (Lv 23,20)
- Menachot 46a Bavli
Rabi Jehuda bar Chanina řekl Rav Hunovi, synu Rav Jehošuy: Vždyť když je psáno „budou svatí Hospodinu pro kohena“ (Lv 23,20)
- Menachot 62a Bavli
„A dva chleby a dva beránci Šavuot [atd.].“ Rabíni učili: „A kněz jimi zamává na chlebu prvotin“ (Lv 23,20)
- Menachot 62b Bavli
Milosrdný [to] omezil u pokojných obětí obce [slovem] „jimi“ (Lv 23,20)
Leviticus 23,21 3×
- Chagiga 17b Bavli
V domě rabiho Eliezera ben Jaakova se učilo: Verš říká: „A svoláte [shromáždění]“ (Lv 23,21)
- Megila 1:4 Jerušalmi
„A svátková oběť.“ Jeden verš říká: „a svátek žně, prvotin tvého díla“ (Ex 23,16), a jiný verš říká: „žádnou služebnou práci nekonejte“ (Lv 23,21)
- Chagiga 2:4 Jerušalmi
Jeden verš říká: „a svátek žně, prvotin tvého díla“ (Ex 23,16). A druhý verš říká: „žádnou služebnou práci nebudete konat“ (Lv 23,21)
Leviticus 23,22 16×
- Roš ha-šana 32a Bavli
Odkud víme, že se říká Království? Bylo učeno: Rabi říká: „Já jsem Hospodin, váš Bůh“ (Lv 23,22)
- Chagiga 17b Bavli
V domě rabiho Eliezera ben Jaakova se učilo: Verš říká: „A svoláte [shromáždění]“ (Lv 23,21) a „a když budete žnout“ (Lv 23,22)
- Gitin 12a Bavli
A mudrci to tam říkají jen proto, že je psáno: „Nesbírej [paběrky] pro chudého“ (Lv 23,22)
- Bava kama 94a Bavli
A rabi Jišmael tam řekl [své stanovisko] jen ohledně pey, protože je psáno „zanecháš“ (Lv 23,22)
- Makot 16b Bavli
Ale je tu peá, neboť Milosrdný řekl: „Nedožneš okraj [svého pole] … chudému a cizinci je ponecháš“ (Lv 23,22)
- Chulin 131b Bavli
zapomenuté a kout – neboť je psáno: „A když budete sklízet žeň své země, nedožneš při své žni kout svého pole a paběrky své žně [nebudeš sbírat]“ atd. (Lv 23,22)
Leviticus 23,24 13×
- Roš ha-šana 11a Bavli
… na Ráchel“ (Gn 30,22), a o Chaně je psáno: „A Hospodin se na ni rozpomenul“ (1S 1,19); a „rozpomenutí“ – „rozpomenutí“ plyne z Roš ha-šana, neboť je psáno: „slavnostní odpočinek, připomínka troubením“ (Lv 23,24)
- Roš ha-šana 28b Bavli
ale zde je psáno: „připomínka troubením“ (Lv 23,24)
- Roš ha-šana 29b Bavli
Odkud to víme? Rabi Levi bar Lachma řekl, že rabi Chama bar Chanina řekl: Jeden verš říká: „Den odpočinku, připomínka troubením“ (Lv 23,24)
- Roš ha-šana 32a Bavli
A odkud víme, že se říká Království, Připomínky a Šofary? Rabi Eliezer říká: Neboť je psáno: „Den odpočinku, připomínka troubením, svaté shromáždění“ (Lv 23,24)
- Roš ha-šana 32a Bavli
Odkud víme, že se říká Království? Bylo učeno: Rabi říká: „Já jsem Hospodin, váš Bůh“ (Lv 23,22) „a v sedmém měsíci“ (Lv 23,24)
- Roš ha-šana 32b Bavli
Připomínku, v níž je troubení, jako např.: „Den odpočinku, připomínka troubením, svaté shromáždění“ (Lv 23,24)
Leviticus 23,25 2×
- Šabat 131b Bavli
A k čemu [je to třeba]? Řekneš-li, že pro troubení, vždyť se učilo v Šmuelově škole: „Žádnou služebnou práci nebudete konat“ (Lv 23,25)
- Roš ha-šana 4:1 Jerušalmi
… připomíná se, ale netroubí se. Pak ať nepřeruší ani v Chrámu. Učí se: „Prvního dne měsíce“ (Lv 23,24). Pak ať přeruší i na místě, kde vědí, že je prvního dne měsíce. Rabi Šimon ben Jochaj učil: „A přinesete“ (Lv 23,25)
Leviticus 23,26 1×
- Joma 7:1 Jerušalmi
… Chazan synagogy vezme svitek Tóry a dá ho představenému synagogy, představený synagogy ho dá saganovi, sagan ho dá veleknězi a velekněz vstane, přijme ho a stoje čte „Po smrti“ (Lv 16) a „Ale desátého“ (Lv 23,26–32)
Leviticus 23,27 9×
- Joma 76a Bavli
„Zakázáno jíst“ [atd.]. Těchto pět trápení – čemu odpovídají? Rav Chisda řekl: Odpovídají pěti zmínkám o trápení v Tóře: „Desátého“ (Nu 29,7), „Avšak desátého“ (Lv 23,27)
- Megila 24a Bavli
V Prorocích se smí přeskakovat, ale v Tóře se nepřeskakuje: A postavili proti tomu: [Velekněz v Den smíření] čte „Po smrti“ (Lv 16,1) a „Avšak desátého“ (Lv 23,27)
- Sota 40b Bavli
Velekněz stojí, přijme a čte „Po smrti“ (Lv 16,1) a „Avšak desátého“ (Lv 23,27)
- Ševuot 13a Bavli
Protože usmiřuje úmyslného jako neúmyslného, ať usmiřuje ty, kdo se kají, i ty, kdo se nekají. Proto se učí: „avšak“ (Lv 23,27)
- Chulin 101b Bavli
… baraitě: Šabat a Jom kipur [připadly na tentýž den] a nedopatřením vykonal práci – odkud [víme], že je vinen za jeden zvlášť a za druhý zvlášť? Proto Písmo učí: „Je to šabat“ (Lv 23,3), „je to Den smíření“ (Lv 23,27)
- Keritot 7a Bavli
… úmyslnému jako neúmyslnému, řekneš [totéž] o Dni smíření, který usmiřuje úmyslnému jako neúmyslnému? A protože usmiřuje úmyslnému jako neúmyslnému, usmiřuje kajícníkům i nekajícníkům. Verš říká: „Avšak“ (Lv 23,27)
Leviticus 23,28 5×
- Joma 81a Bavli
Mohl bych [si myslet], že nebude podléhat trestu, ale bude [aspoň] varován [zákazem] ohledně práce v přidaném čase? Verš učí: „Nebudete dělat žádnou práci v sám tento den“ (Lv 23,28)
- Ševuot 13a Bavli
… postil, nazval jej svatým shromážděním a nekonal v něm práci; [ale když] se v něm nepostil, nenazval jej svatým shromážděním a konal v něm práci, odkud [víme, že usmiřuje]? Učí se: „je to Den smíření“ (Lv 23,28)
- Joma 8:3 Jerušalmi
Výstraha pro práci za dne: „Žádnou práci nebudete konat“ (Lv 23,28)
- Joma 8:3 Jerušalmi
Učí se: Rabi Eliezer ben Jaakov říká: U práce je řečeno „v samotný tento den“ (Lv 23,28)
- Bava kama 3:4 Jerušalmi
… podle rabiho Akivy. Neboť bylo učeno: Odkud [víme], že když Jom Kipur připadne na Šabat a člověk nedopatřením konal práci, je povinen za každý zvlášť? Písmo říká: „Šabat je“ (Lv 23,3), „Jom Kipur je“ (Lv 23,28)
Leviticus 23,29 5×
- Joma 80a Bavli
Všechny míry jsou jako olivka, kromě nečistoty pokrmů, u níž Písmo změnilo význam a mudrci změnili míru. A důkazem toho je Jom kipur. Kde Písmo změnilo jeho význam? [Místo „nejíst“ napsalo] „nebude trápit“ (Lv 23,29)
- Joma 80b Bavli
Reš Lakiš řekl: Kdo o Jom kipuru jí přejídáním [když už je přesycen], je osvobozen. Jaký je důvod? Je psáno: „Která se nebude trápit“ (Lv 23,29)
- Joma 81a Bavli
… potrestán vyhlazením za práci v přidaném čase, ale bude potrestán vyhlazením za [nedodržení] trápení v přidaném čase? Verš učí: „Neboť každá duše, která se nebude trápit v sám tento den, bude vyhlazena“ (Lv 23,29)
- Joma 8:3 Jerušalmi
Výstraha pro práci za dne: „Žádnou práci nebudete konat“ (Lv 23,28). Trest: „Vyhladím tu duši“ (Lv 23,30). Výstraha pro trápení za dne: „Neboť každá duše, která se nebude trápit“ (Lv 23,29)
- Joma 8:3 Jerušalmi
Učí se: Rabi Eliezer ben Jaakov říká: U práce je řečeno „v samotný tento den“ (Lv 23,28) a u trápení je řečeno „v samotný tento den“ (Lv 23,29)
Leviticus 23,30 3×
- Joma 74b Bavli
A chceš-li to říci [jinak], hle, [Písmo] říká: „A vyhladím tu duši“ (Lv 23,30)
- Joma 81a Bavli
… duše a nebudete dělat žádnou práci“ (Nu 29,7). Mohl bych [si myslet], že bude potrestán [vyhlazením] za práci v přidaném čase? Verš učí: „Každá duše, která bude dělat jakoukoli práci v sám tento den“ (Lv 23,30)
- Joma 8:3 Jerušalmi
Výstraha pro práci za dne: „Žádnou práci nebudete konat“ (Lv 23,28). Trest: „Vyhladím tu duši“ (Lv 23,30)
Leviticus 23,32 9×
- Berachot 8b Bavli
Rav Bivi bar Abaje chtěl dokončit oddíly celého roku v předvečer Dne smíření. Chija bar Rav z Difti mu přednesl: Je psáno: „Budete pokořovat své duše devátého dne měsíce večer“ (Lv 23,32)
- Pesachim 68b Bavli
… předvečera Jom kipur. Aceret — je to den, kdy byla dána Tóra; Purim — je psáno „dny hodování a radosti“; předvečer Jom kipur — neboť Chija bar Rav z Difti učil: „A budete trýznit své duše devátého dne měsíce“ (Lv 23,32)
- Roš ha-šana 9a Bavli
A rabi Jišmael – odkud má, že se přidává z všedního ke svatému? Vyvozuje to z toho, co bylo učeno: „A budete trýznit své duše devátého [dne]“ (Lv 23,32)
- Roš ha-šana 9a Bavli
Mám tu jen [přidání] při jeho vstupu; při jeho odchodu – odkud? Písmo praví: „od večera do večera“ (Lv 23,32)
- Roš ha-šana 20b Bavli
Řekl mistr: Je třeba, aby noc i den patřily k měsíci. Odkud to víme? Rabi Jochanan řekl: „Od večera do večera“ (Lv 23,32)
- Joma 76a Bavli
„Zakázáno jíst“ [atd.]. Těchto pět trápení – čemu odpovídají? Rav Chisda řekl: Odpovídají pěti zmínkám o trápení v Tóře: „Desátého“ (Nu 29,7), „Avšak desátého“ (Lv 23,27), „Šabat úplného odpočinku“ (Lv 23,32)
Leviticus 23,34 4×
- Suka 9a Bavli
Jaký je důvod Bejt Šamaj? Písmo praví: „Svátek suk, sedm dní Hospodinu“ (Lv 23,34)
- Beca 30b Bavli
Vždyť Rav Šešet řekl ve jménu rabiho Akivy: Odkud [víme], že dříví suky je zakázáno po všech sedm dní? Neboť je řečeno: „Svátek stánků, sedm dní Hospodinu“ (Lv 23,34)
- Suka 2:7 Jerušalmi
… tam, učinil noci jako dny, tak i při bydlení, o němž je řeč zde, učiníme noci jako dny. Rabi Jochanan jménem rabiho Jišmaela: Je řečeno patnáctého u Pesachu (Lv 23,6) a je řečeno patnáctého u svátku (Lv 23,34)
- Chagiga 1:6 Jerušalmi
Rabi Jochanan jménem rabiho Jišmaela: Je řečeno „patnáctého“ o Pesachu (Lv 23,6) a je řečeno „patnáctého“ o svátku [Sukot] (Lv 23,34)
Leviticus 23,37 8×
- Joma 34a Bavli
A moučná oběť [předchází] pečivu [velekněze]: [je psáno] „zápalnou oběť a moučnou oběť“ (Lv 23,37)
- Joma 34a Bavli
A úlitby přídavným obětem: [je psáno] „obětní hod a úlitby“ (Lv 23,37)
- Megila 20b Bavli
… lulavu, neboť je psáno: „A vezmete si v první den“ (Lv 23,40). Pro troubení na šofar, neboť je psáno: „Bude vám dnem troubení“ (Nu 29,1). Pro přídavné oběti, neboť je psáno: „Každý den, co jemu náleží“ (Lv 23,37)
- Menachot 44b Bavli
Rabíni učili: „A jejich moučná oběť a jejich úlitby“ (Nu 29,18) – přines moučnou oběť a potom přines úlitby. Rabi říká: „Obětní hod a úlitby“ (Lv 23,37)
- Menachot 44b Bavli
Spíše toto je důvod rabínů: že je psáno „zápalná oběť a moučná oběť“ (Lv 23,37)
- Menachot 79a Bavli
Řekl Zeiri: Úlitby jsou posvěceny jen porážkou zvířecí oběti. Jaký je důvod? Verš říká: „zvířecí oběť a úlitby“ (Lv 23,37)
Leviticus 23,38 3×
- Temura 14a Bavli
Reš Lakiš řekl: Odtud: „Kromě Hospodinových šabatů“ (Lv 23,38)
- Roš ha-šana 1:1 Jerušalmi
Je psáno: „Kromě Hospodinových šabatů a kromě vašich darů“ atd. (Lv 23,38)
- Avoda zara 1:1 Jerušalmi
… svátku v Judsku, a vystoupil na oltář. Tak učinil v Bet-Elu, aby obětoval v měsíci, který si vymyslel ze svého srdce“ (1Kr 12,32–33). Je psáno milvad [„kromě“], jako se říká: „kromě Hospodinových šabatů“ (Lv 23,38)
Leviticus 23,39 3×
- Šabat 24b Bavli
Rav Aši řekl: „Šabaton“ (Lv 23,3; 23,39) [o svátku] –
- Pesachim 5a Bavli
Je-li tomu tak, proč i tam potřebuji „ten první“? A dále, tam, kde je psáno: „Prvního dne [bude] slavnostní odpočinek a osmého dne [bude] slavnostní odpočinek“ (Lv 23,39)
- Roš ha-šana 7a Bavli
Nýbrž Rav Chisda řekl: Odtud: „Avšak patnáctého dne sedmého měsíce, když sklízíte úrodu země“ (Lv 23,39)
Leviticus 23,40 40×
- Berachot 57a Bavli
… řekl, a někteří říkají, že se to učí v baraitě: A to, když je vidí na jejich stonku. Kdo vidí ve snu etrog, je ozdobou před svým Stvořitelem, neboť je řečeno: „Plod ozdobného stromu, palmové ratolesti“ (Lv 23,40)
- Šabat 131b Bavli
… přípravy k němu potlačují Šabat, slova rabiho Eliezera. Odkud to rabi Eliezer ví? Kdyby z omeru a dvou chlebů – ty jsou zvláštní tím, že jsou potřebou Nejvyššího. Spíše proto, že verš říká: „V den [prvý]“ (Lv 23,40)
- Šabat 131b Bavli
A rabi Eliezer, odkud ví: ve dne, a ne v noci? Vyvozuje to z [verše]: „A budete se radovat před Hospodinem, svým Bohem, sedm dní“ (Lv 23,40)
- Pesachim 5a Bavli
Ale pak: „A vezmete si prvního dne“ (Lv 23,40)
- Pesachim 5a Bavli
Tam je to jiné, neboť je psáno: „A budete se radovat před Hospodinem, svým Bohem, sedm dní“ (Lv 23,40)
- Pesachim 38a Bavli
u etrogu také, neboť je psáno: „A vezmete si“ (Lv 23,40)
Leviticus 23,41 5×
- Pesachim 70b Bavli
Rabi Ila řekl jménem rabi Jehudy ben Sefry: Písmo praví: „A budete jej slavit jako svátek Hospodinu sedm dní v roce“ (Lv 23,41)
- Beca 19a Bavli
Ula řekl: Spor se týká vkládání rukou na sváteční oběti pokojné (chagiga) a přinesení zápalné oběti zjevení. Bejt Šamaj soudí: „A slavte jej jako slavnost Hospodinu“ (Lv 23,41)
- Chagiga 9a Bavli
A tanaita to odvozuje odsud, neboť bylo učeno: „A budete jej slavit jako svátek Hospodinu sedm dní“ (Lv 23,41)
- Chagiga 9a Bavli
A odkud [víme], že jestliže nepřinesl sváteční oběť první sváteční den svátku, přináší ji po celý svátek i poslední sváteční den? Proto Písmo říká: „V sedmém měsíci jej budete slavit“ (Lv 23,41)
- Chagiga 1:6 Jerušalmi
… náhradou za první, tak i u „patnáctého“, řečeného o svátku [Sukot], je poslední sváteční den náhradou za první. Jehuda bar Safra jménem rabiho Hošaji: „Budete jej slavit jako svátek Hospodinu sedm dní“ (Lv 23,41)
Leviticus 23,42 19×
- Suka 2a Bavli
A Rava řekl: Odtud: „V sukách budete bydlet sedm dní“ (Lv 23,42)
- Suka 6b Bavli
Mudrci soudí, že rozhoduje zápis: „ba-sukot“ [psáno bez vav, tj. jako jednotné číslo], „ba-sukot“ [bez vav], „ba-sukot“ [s vav, tj. množné číslo] (Lv 23,42–43)
- Suka 9b Bavli
Suka na suce atd. Naši mistři učili: „V sukách budete bydlet“ (Lv 23,42)
- Suka 27b Bavli
… Ačkoli řekli, že člověk nesplní svou povinnost první sváteční den lulavem svého druha, splní však svou povinnost v suce svého druha, neboť je psáno: „Všichni domorodci v Izraeli budou bydlet ve stáncích“ (Lv 23,42)
- Suka 28a Bavli
Odkud to [víme]? Neboť rabíni učili: „Domorodec“ — to je domorodec; „ten domorodec“ (Lv 23,42)
- Suka 28b Bavli
A nyní, když říkáš, že suka je [tradovaná] halacha, k čemu potřebuji verš? K zahrnutí konvertitů. Napadlo by mě říci: Milosrdný řekl „ten domorodec v Izraeli“ (Lv 23,42)
Leviticus 23,43 3×
- Eruvin 3a Bavli
… Rav Nachman bar Jicchak – je to v pořádku, jestliže nezastává [výrok] Raby. Ale jestliže zastává [výrok] Raby – neboť Raba řekl: Je psáno: „Aby vaše pokolení věděla, že jsem v sukách nechal přebývat“ (Lv 23,43)
- Suka 2a Bavli
Raba řekl: Protože Písmo praví: „Aby vaše pokolení věděla, že jsem v sukách nechal bydlet syny Izraele“ (Lv 23,43)
- Suka 11b Bavli
To je dobré podle toho, kdo říká, že to byly oblaky slávy; ale podle toho, kdo říká, že si udělali skutečné suky, co lze říci? Neboť bylo učeno: „Že jsem v sukách nechal bydlet syny Izraele“ (Lv 23,43)
Leviticus 23,44 13×
- Pesachim 77a Bavli
To má říci, že všechny [vytlačují nečistotu] na základě ‚určeného času‘? Odkud to je? Neboť naši učitelé učili: „A Mojžíš vyhlásil určené časy Hospodinovy“ (Lv 23,44)
- Pesachim 77a Bavli
Odkud [víme], že se zahrnuje omer a to, co se s ním přináší, a dva chleby a to, co se s nimi přináší? Písmo praví: „A Mojžíš vyhlásil určené časy Hospodinovy synům Izraele“ (Lv 23,44)
- Roš ha-šana 24a Bavli
„Představený soudu“ atd. Odkud to víme? Řekl rabi Chija bar Gamda, řekl rabi Josi ben Šaul, řekl Rabi: Verš říká: „Mojžíš vyhlásil Hospodinovy svátky“ (Lv 23,44)
- Megila 31a Bavli
jak je řečeno: „A Mojžíš oznámil Hospodinovy svátky synům Izraele“ (Lv 23,44)
- Megila 32a Bavli
„A Mojžíš oznámil Hospodinovy svátky synům Izraele“ (Lv 23,44)
- Nedarim 78a Bavli
Neboť je psáno: „A Mojžíš oznámil synům Izraele Hospodinovy svátky“ (Lv 23,44)