Zevachim 55a זבחים

GEMARA: Odkud víme, že [pokojné oběti obce] vyžadují sever? Neboť Raba bar Rav Chanan učil před Ravou: „A připravíte jednoho kozla jako oběť za hřích [a dva beránky jako pokojnou oběť]“ (Lv 23,19) – jako oběť za hřích [je] na severu, tak i pokojné oběti obce na severu.

Rava mu řekl: A odkud se to naučila oběť za hřích? Od zápalné oběti; [a] věc naučená ze srovnání by znovu učila srovnáním?

Nýbrž z toho, co učil Rav Mari, syn Rava Kahany: „Při vašich zápalných obětech a při vašich pokojných obětech“ (Nu 10,10) – jako zápalná oběť je velesvatá, tak i pokojné oběti obce jsou velesvaté; jako zápalná oběť [je] na severu, tak i pokojné oběti obce na severu.

Ale k čemu tedy přišlo první srovnání? [Aby byly] jako oběť za hřích: jako oběť za hřích se jí jen mužskými kohanim, tak i pokojné oběti obce mužskými kohanim.

Abaje mu řekl: Pokud tak, u berana nazíra, o němž je psáno: „A přinese svou oběť Hospodinu: jednoho bezvadného ročního beránka jako zápalnou oběť a jednu bezvadnou roční ovečku jako oběť za hřích a jednoho bezvadného berana jako pokojnou oběť“ (Nu 6,14), řekněme také, že jej Písmo srovnalo s obětí za hřích: jako oběť za hřích se jí jen mužskými kohanim, tak i beran nazíra se jí jen mužskými kohanim!

Jak to srovnáváš? Tam, protože je psáno: „A kněz vezme uvařenou plec z berana“ (Nu 6,19), vyplývá, že všechno [ostatní] jedí majitelé.

Uvařená plec ať se tedy jí jen mužskými kohanim! Je to obtížné.

A chceš-li, řekni: [Beran nazíra] se nazývá „svaté“, „velesvaté“ se nenazývá. K jaké halaše byl tedy srovnán? Rava řekl: Že jestliže se oholil po [přinesení] kterékoli z těch tří, splnil [povinnost].

MIŠNA: Díkůvzdání a beran nazíra jsou méně svaté [oběti]. Jejich porážení [je] kdekoli na nádvoří a jejich krev vyžaduje dvě podání, která jsou čtyři. A jedí se v celém městě, kýmkoli, v jakékoli úpravě, ten den a noc až do půlnoci. To, co se z nich odděluje, je jako ony, jenže oddělené se jí kohanim, jejich ženami, jejich syny a jejich otroky.

GEMARA: Naši mistři učili: „Hruď podávání a kýtu pozdvihování budete jíst na čistém místě“ (Lv 10,14). Rabi Nechemja řekl: Copak ty první [obětní kusy] jedli v nečistotě?

Nýbrž [místo] čisté, z čehož vyplývá, že je nečisté: čisté od nečistoty malomocného a nečisté [ve vztahu k] nečistotě zava. A které to je? To je tábor Izraele.

Ale řekni: čisté od nečistoty zava a nečisté [ve vztahu k] nečistotě mrtvého. A které to je? To je tábor levitů.

Abaje řekl: Písmo praví: „A budete ji jíst na svatém místě“ (Lv 10,13) – ji na svatém místě, ale ne jinou na svatém místě; vyvedlo ji [to] do tábora levitů. Znovu je psáno „na čistém místě“ – vyvedlo ji do tábora Izraele.

Rava řekl: „Ji na svatém místě“, ale ne jinou na svatém místě – vyvedlo ji úplně ven. Znovu Milosrdný napsal „budete jíst na čistém místě“ – uvedlo ji do tábora Izraele.

Ale řekni: uvedlo ji do tábora levitů! Do jednoho [tábora] uvádíme, do dvou neuvádíme.

Pokud tak, i při vyvádění: z jednoho vyvádíme, ze dvou nevyvádíme! A dále je psáno: „Nebudeš smět jíst ve svých branách“ (Dt 12,17). Nýbrž je jasné [, že je to] jako [řekl] Abaje.

MIŠNA: Pokojné oběti jsou méně svaté [oběti]. Jejich porážení [je] kdekoli na nádvoří a jejich krev vyžaduje dvě podání, která jsou čtyři. A jedí se v celém městě, kýmkoli, v jakékoli úpravě, dva dny a jednu noc. To, co se z nich odděluje, je jako ony, jenže oddělené se jí kohanim, jejich ženami, jejich syny a jejich otroky.

GEMARA: Naši mistři učili: „A zabije ho u vchodu do stanu setkávání“ (Lv 3,2), „a zabije ho před stanem setkávání“ (Lv 3,8), „a zabije ho před stanem setkávání“ (Lv 3,13)

– aby byly u méně svatých obětí způsobilé všechny strany. Kal va-chomer pro sever: Jestliže velesvaté oběti, pro něž nebyly způsobilé všechny strany, byly způsobilé na severu, méně svaté oběti, pro něž byly způsobilé všechny strany, není správné, aby byly způsobilé na severu?

Rabi Eliezer říká: Písmo to řeklo jen proto, aby učinilo způsobilým sever. Neboť mohl bych [myslet]: Copak to není [logický] závěr? Jestliže [u] méně svatých obětí, pro něž byly způsobilé všechny strany, nebylo jejich místo způsobilé pro velesvaté oběti, [u] velesvatých obětí, pro něž bylo způsobilé jen [místo] na severu, není správné, aby jejich místo nebylo způsobilé pro méně svaté oběti? Proto Písmo praví: „stan setkávání“.