Ale nesmíchávají se úlitby beránků s úlitbami býků a beranů. A jestliže je smísil [s olejem], tyto zvlášť a tamty zvlášť, a pak se smíchaly, jsou platné; jestliže [se smíchaly] dříve, než je smísil, jsou neplatné.
אבל אין מערבין נסכי כבשים בנסכי פרים ואילים ואם בללן אלו בפני עצמן ואלו בפני עצמן ונתערבו כשרים אם עד שלא בלל פסול
Jestliže tak, [pak] „nesmíchávají se úlitby beránků s úlitbami býků a beranů“ – ani když se smíchaly, ne? Vždyť z toho, že závěr učí: „jestliže je smísil, tyto zvlášť a tamty zvlášť, a pak se smíchaly, jsou platné“, plyne, že začátek mluví o [smíchávání] předem!
אי הכי ואין מערבין נסכי כבשים בנסכי פרים ואילים ואפילו נתערבו נמי לא והא מדקתני סיפא בללן אלו בפני עצמן ואלו בפני עצמן ונתערבו כשרין מכלל דרישא לכתחלה קא אמר
Abaje tedy řekl: Takto říká: Tam, kde jejich jemná mouka a olej již byly obětovány v kouři, smíchává se víno [i] předem; tam, kde [ještě] nebyly obětovány v kouři – jestliže se smíchala jejich jemná mouka a olej, smíchávají se i jejich vína, a pokud ne, nesmíchávají se, aby snad nepřišli k tomu, že by smíchávali jemnou mouku a olej předem.
אלא אמר אביי הכי קאמר היכא דהוקטר סלתן ושמנן מערבין יין לכתחלה היכא דלא הוקטר אם נתערב סלתן ושמנן מערבין נמי יינן ואם לאו אין מערבין דלמא אתי לאיערובי סלת ושמן לכתחלה:
„Beránek, který se přináší s omerem.“ Rabíni učili: „A jeho moučná oběť dvě desetiny“ (Lv 23,13) – učí o beránkovi, který se přináší s omerem, že jeho moučná oběť je dvojnásobná.
כבש הבא עם העומר: תנו רבנן (ויקרא כג, יג) ומנחתו שני עשרונים לימד על כבש הבא עם העומר שמנחתו כפולה
Mohl bych [myslet], že stejně jako je jeho moučná oběť dvojnásobná, tak je i jeho víno dvojnásobné? Učí se: „a jeho úlitba: víno, čtvrtina hinu“ (Lv 23,13). Mohl bych [myslet], že jeho víno nebude dvojnásobné, protože se nemísí s jeho moučnou obětí, ale jeho olej bude dvojnásobný, protože se mísí s jeho moučnou obětí? Učí se: „a jeho úlitba“ – všechny jeho úlitby budou jen čtvrtina [hinu].
יכול כשם שמנחתו כפולה כך יינו כפול תלמוד לומר (ויקרא כג, יג) ונסכו יין רביעית ההין יכול לא יהא יינו כפול שאינו נבלל עם מנחתו אבל יהא שמנו כפול שנבלל עם מנחתו תלמוד לאמר ונסכו כל נסכיו לא יהו אלא רביעית
Rav Menašja bar Gada namítá: Pak tedy beránek přinášený s omerem, kterého porazil ne pro jeho účel – ať je jeho moučná oběť dvojnásobná, neboť pokud to neřekneš, učinil bys ho neplatným!
מתקיף לה רב מנשיא בר גדא אלא מעתה כבש הבא עם העומר ששחטו שלא לשמו תהא מנחתו כפולה שאם אי אתה אומר כן פסלתו
A ranní stálá oběť, kterou porazil ne pro její účel – ať vyžaduje dvě polena [nesená] jedním kohenem, neboť pokud to neřekneš, učinil bys ji neplatnou; a odpolední stálá oběť, kterou porazil ne pro její účel – ať vyžaduje dvě polena [nesená] dvěma kohany, neboť pokud to neřekneš, učinil bys ji neplatnou!
ותמיד של שחר ששחטו שלא לשמו יהא טעון שני גזירין בכהן אחד שאם אי אתה אומר כן פסלתו ותמיד של בין הערבים ששחטו שלא לשמו יהא טעון שני גזירין בשני כהנים שאם אי אתה אומר כן פסלתו
Rabi Aba řekl: Dobře, tyto [ostatní] jsou zápalné oběti:
ר' אבא אמר בשלמא הנך עולות נינהו
Originál: Menachot 89b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.