Joma 81a יומא

který chroustá [syrový] ječmen z teruma, zaplatí jistinu, ale nezaplatí pětinu: „Jestliže [někdo] sní“ (Lv 22,14) – kromě toho, co škodí.

Rav Šizbi řekl jménem rabi Jochanana: Ne-kohen, který spolkl švestky z teruma, vyvrhl je a jiný je snědl: první zaplatí jistinu a pětinu; druhý platí prvnímu pouze cenu dřeva [tj. bezcenné hmoty].

„Jídlo a pití se nespojují.“ Kdo to učí? Rav Chisda řekl: Učí se to jako sporné, a je to [názor] rabi Jehošuy, neboť jsme se učili: Rabi Jehošua stanovil pravidlo: Vše, jehož nečistota a míra jsou stejné, se spojuje.

[Stejná] nečistota, ale ne míra; míra, ale ne nečistota; ani nečistota, ani míra – nespojují se.

Rav Nachman řekl: Můžeš říci, že [jde] i [o názor] rabínů. Rabíni tam mluví pouze o nečistotě, neboť pojem nečistoty je jeden; ale zde [jde] o uklidnění mysli, a tímto [spojením] se jeho mysl neuklidní.

A tak řekl i Reš Lakiš: Učí se to jako sporné, a je to [názor] rabi Jehošuy, neboť jsme se učili: Rabi Jehošua stanovil pravidlo atd. A rabi Jochanan řekl: Můžeš říci, že [jde] i [o názor] rabínů. Rabíni tam mluví pouze o nečistotě, ale zde [jde] o uklidnění mysli, a tímto se jeho mysl neuklidní.

MIŠNA: Jedl-li a pil v jediném nevědomí, je povinen [přinést] pouze jednu oběť za hřích. Jedl-li a vykonal práci, je povinen [přinést] (dvě) oběti za hřích. Snědl-li pokrmy, které nejsou vhodné k jídlu, nebo vypil nápoje, které nejsou vhodné k pití, nebo vypil rybí láku či muries, je osvobozen.

GEMARA: Reš Lakiš řekl: Proč nebyl o trápení vysloven výslovný zákaz? Protože to nejde. Jak by se to napsalo? Kdyby Milosrdný napsal „nebude jíst“ – jídlo je [míra] olivky. Kdyby Milosrdný napsal „nebude se netrápit“ – znamenalo by to „vstaň a jez“.

Rav Hošaja namítl: Ať Milosrdný napíše: „Střez se, abys nebyl netrápen“! Pak by bylo příliš mnoho zákazů.

Rav Bivi bar Abaje namítl: Ať Milosrdný napíše: „Střez se v přikázání trápení“! Pak „střez se“ u zákazu je zákaz, „střez se“ u příkazu je příkaz. Rav Aši namítl: Ať napíše: „Neodvracej se od trápení“! Je to obtížné.

A tana to vyvozuje odsud: „Budete trápit své duše a nebudete dělat žádnou práci“ (Nu 29,7). Mohl bych [si myslet], že bude potrestán [vyhlazením] za práci v přidaném čase? Verš učí: „Každá duše, která bude dělat jakoukoli práci v sám tento den“ (Lv 23,30) – za [práci] v samotném dni je potrestán vyhlazením (karet), ale není potrestán vyhlazením za práci v přidaném čase.

Mohl bych [si myslet], že nebude potrestán vyhlazením za práci v přidaném čase, ale bude potrestán vyhlazením za [nedodržení] trápení v přidaném čase? Verš učí: „Neboť každá duše, která se nebude trápit v sám tento den, bude vyhlazena“ (Lv 23,29) – za samotný den je potrestán vyhlazením, ale není potrestán vyhlazením za trápení v přidaném čase.

Mohl bych [si myslet], že nebude podléhat trestu, ale bude [aspoň] varován [zákazem] ohledně práce v přidaném čase? Verš učí: „Nebudete dělat žádnou práci v sám tento den“ (Lv 23,28) – ohledně samotného dne je varován, ale není varován ohledně práce v přidaném čase.

Mohl bych [si myslet], že nebude varován ohledně práce v přidaném čase, ale bude varován ohledně trápení v přidaném čase? Je to [úsudek]: Jestliže práce, [jejíž zákaz] platí o šabatech a svátcích, není ohledně ní varován, trápení, [jehož povinnost] neplatí o šabatech a svátcích, není to snad úsudek, že ohledně něj nebude varován?

Ale zákaz trápení pro samotný den jsme se nenaučili. Odkud [ho víme]? Nemuselo se vyslovit trestání u práce, neboť to lze vyvodit z trápení: jestliže trápení, které neplatí o šabatech a svátcích, je potrestáno vyhlazením, práce, která platí o šabatech a svátcích, tím spíše! Proč tedy bylo řečeno? Je volné, aby se z něj srovnávalo a vyvozovala gezera šava: bylo řečeno trestání u trápení a bylo řečeno trestání u práce; jako u práce [Písmo] netrestá, aniž by varovalo, tak ani u trápení netrestá, aniž by varovalo.

Dá se to vyvrátit: Co platí o trápení, které nebylo [nikdy] vyňato ze svého obecného [zákazu], [platí snad] o práci, která byla vyňata ze svého obecného [zákazu]?

Nýbrž: nemuselo se vyslovit trestání u trápení, neboť to lze vyvodit z práce: jestliže práce, která byla vyňata ze svého obecného [zákazu], je potrestána vyhlazením, trápení, které nebylo vyňato ze svého obecného [zákazu], tím spíše! Proč tedy bylo řečeno? Je volné, aby se z něj srovnávalo a vyvozovala gezera šava: bylo řečeno trestání u trápení a bylo řečeno trestání u práce; jako u práce [Písmo] trestá a varuje, tak i u trápení trestá a varuje.

Dá se to vyvrátit: Co platí o práci, jejíž [zákaz] platí o šabatech a svátcích, [platí snad] o trápení, které neplatí o šabatech a svátcích?

Ravina řekl: Tento tana vyvozuje „sám“ (ecem) z „sám“ (ecem), [a slovo je] volné; neboť kdyby nebylo volné, dalo by se to vyvrátit, jak jsme vyvrátili.

Je to skutečně volné? U práce je napsáno pět veršů: jeden pro zákaz za dne, jeden pro zákaz v noci, jeden pro trest za dne, jeden pro trest v noci, a jeden je volný, aby se z práce vyvodilo trápení, jak za dne, tak v noci.

V domě [učení] rabi Jišmaela učili: Bylo řečeno zde „trápení“ a bylo řečeno jinde „trápení“: jako jinde [Písmo] netrestá, aniž by varovalo, tak ani zde netrestá, aniž by varovalo. Rav Acha bar Jaakov řekl: Vyvozuje „šabat úplného odpočinku“ ze šabatu stvoření: jako tam [Písmo] netrestá, aniž by varovalo, tak ani zde netrestá, aniž by varovalo.

Rav Papa řekl: