to řekl v souladu s pojetím rabi Jehudy, který říká: „Až do samotného tohoto dne“ (Lv 23,14) — až do dne samotného; a zastává názor, že „až do“ znamená včetně.
בשיטת ר' יהודה אמרה דאמר (ויקרא כג, יד) עד עצם היום הזה עד עצמו של יום וקסבר עד ועד בכלל
A copak s ním souhlasí? Vždyť s ním přímo nesouhlasí, neboť jsme se učili: Když byl Chrám zničen, ustanovil Raban Jochanan ben Zakaj, aby byl celý den mávání zakázán. Rabi Jehuda řekl: Copak to není zakázáno z Tóry? [Jak je psáno: „Až do samotného tohoto dne.“]
ומי סבר לה כוותיה והא מפליג פליג עליה דתנן משחרב בית המקדש התקין רבן יוחנן בן זכאי שיהא יום הנף כולו אסור א"ר יהודה והלא מן התורה הוא אסור [דכתיב עד עצם היום הזה]
GEMARA: Jak levité pochybili ve zpěvu? Zde [v Babylónii] to vysvětlili tak, že neřekli píseň vůbec. Rabi Zeira řekl: Že řekli všední píseň s odpolední stálou obětí.
גמ׳ מה קלקול קלקלו הלוים בשיר הכא תרגימו שלא אמרו שירה כל עיקר רבי זירא אמר שאמרו שירה של חול עם תמיד של בין הערבים
Rabi Zeira řekl Ahavovi, svému synovi: Jdi a uč je: Ustanovili, že se svědectví o měsíci bude přijímat, jen aby za dne zbyl čas obětovat stálé a přídavné oběti a jejich úlitby a říci píseň bez zmatku. Dobře, řekneš-li, že řekli všední píseň — tak je tu zmatek. Ale řekneš-li, že neřekli vůbec, jaký je tu zmatek?
אמר לו רבי זירא לאהבה בריה פוק תני להו התקינו שלא יהו מקבלין עדות החדש אלא כדי שיהא שהות ביום להקריב תמידין ומוספין ונסכיהם ולומר שירה שלא בשיבוש אי אמרת בשלמא אמור שירה דחול היינו דאיכא שיבוש אלא אי אמרת לא אמור כלל מאי שיבוש איכא
Rav Acha bar Huna namítl: Ranní stálá oběť na Roš ha-šana se obětovala podle předpisu. Co se říká při přídavné oběti? „Plesejte Bohu, naší síle, jásejte Bohu Jákobovu“ (Ž 81,2). Co se říká při odpolední oběti? „Hlas Hospodinův otřásá pouští“ (Ž 29,8).
מתיב רב אחא בר הונא תמיד של ראש השנה שחרית קרב כהלכתו במוסף מהו אומר (תהלים פא, ב) הרנינו לאלהים עוזנו הריעו לאלהי יעקב במנחה מהו אומר (תהלים כט, ח) קול ה' יחיל מדבר
A když Roš ha-šana připadl na čtvrtek, jehož píseň je „Plesejte Bohu, naší síle“, neříkal se ráno [žalm] „Plesejte“, protože by se ten oddíl opakoval dvakrát.
ובזמן שחל ראש השנה להיות בחמישי בשבת שהשירה שלו הרנינו לאלהים עוזנו לא היה אומר בשחרית הרנינו מפני שחוזר וכופל את הפרק
Co se tedy říká? „Sňal jsem z jeho ramene břemeno“ (Ž 81,7). A přišli-li svědkové po ranní stálé oběti, říká se „Plesejte“, přestože se ten oddíl opakuje dvakrát.
אלא מהו אומר (תהלים פא, ז) הסירותי מסבל שכמו ואם באו עדים אחר תמיד של שחר אומר הרנינו אע"פ שחוזר וכופל את הפרק
Dobře, řekneš-li, že kdykoli je [den] nejistý, říkáme všední píseň — tak to je to, co se říká: Řekne ji a zopakuje. Ale řekneš-li, že neřekli vůbec, co znamená: Řekne ji a zopakuje?
אי אמרת בשלמא כל היכא דמסתפקא אמרינן שירה דחול היינו דקאמר אומרו וכופלו אלא אי אמרת לא אמור כלל מאי אומרו וכופלו
Originál: Rosh Hashanah 30b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.