Roš ha-šana 30a ראש השנה

„A se soudem.“ Co [znamená] „a se soudem“? Před soudem — což vylučuje [troubení], které není před soudem, to ne.

Rava namítl: „A ještě v tomto převyšoval Jeruzalém Javne“ atd. Co [znamená] „a ještě v tomto“? Má-li se to chápat tak, jak je to učeno, mělo by stačit „v tomto“! Spíše [to znamená], že v Jeruzalémě troubili jednotlivci, kdežto v Javne jednotlivci netroubili.

A v Javne jednotlivci netroubili? Vždyť když přišel Rav Jicchak bar Josef, řekl: Když předříkávač obce v Javne dokončil troubení, nikdo neslyšel svůj vlastní hlas pro zvuk troubení [jednotlivců]!

Spíše tedy [to znamená], že v Jeruzalémě se troubilo jak v době [zasedání] soudu, tak mimo dobu soudu, a v Javne v době soudu ano, mimo dobu soudu ne. Tedy v době soudu se tam každopádně troubilo, i když ne před soudem! [To by odporovalo Ravu Hunovi.]

Ne, [význam je], že zatímco v Jeruzalémě se troubilo jak před soudem, tak ne před soudem, v Javne před soudem ano, ne před soudem ne.

Někteří vztahují tento [výrok] Rava Huny k tomu, co je psáno: „V Den smíření dáte zaznít šofaru po celé své zemi“ (Lv 25,9) — to učí, že každý jednotlivec je povinen troubit. Rav Huna řekl: A se soudem. Co [znamená] „a se soudem“? V době [zasedání] soudu — což vylučuje [troubení] mimo dobu soudu, to ne.

Rava namítl: Troubení na Roš ha-šana a v jubilejním roce přednostně ruší Šabat — v [ostatní] zemi muž a jeho dům. Co [znamená] „muž a jeho dům“? Má-li to znamenat muž a jeho žena — copak je žena zavázána? Vždyť to je příkazové přikázání vázané na čas, a od všech příkazových přikázání vázaných na čas jsou ženy osvobozeny!

Neznamená to tedy muž ve svém domě, a to i mimo dobu soudu? Ne, ve skutečnosti v době soudu.

Rav Šešet namítl: Jubilejní rok se rovná Roš ha-šana, pokud jde o troubení a požehnání, až na to, že v jubilejním roce se troubí jak u soudu, který posvětil měsíc, tak u soudu, který měsíc neposvětil, a každý jednotlivec je povinen troubit; kdežto na Roš ha-šana se troubilo jen u soudu, který posvětil měsíc, a ne každý jednotlivec je povinen troubit.

Co [znamená] „ne každý jednotlivec je povinen troubit“? Má-li to znamenat, že v jubilejním roce jednotlivci troubí a na Roš ha-šana jednotlivci netroubí — vždyť když přišel Rav Jicchak bar Josef, řekl: Když předříkávač obce v Javne dokončil troubení, nikdo neslyšel svůj vlastní hlas pro zvuk troubení [jednotlivců]!

Neznamená to tedy, že [zatímco] v jubilejním roce se troubí jak v době soudu, tak mimo dobu soudu, na Roš ha-šana v době soudu ano, mimo dobu soudu ne? Každopádně učí, že v jubilejním roce [se troubí] jak v době soudu, tak mimo dobu soudu! [To odporuje Ravu Hunovi.]

Ne, ve skutečnosti v době soudu, a učí se takto: V jubilejním roce se v době soudu troubí jak před soudem, tak ne před soudem; na Roš ha-šana se troubí v době soudu a před soudem. Bylo také řečeno: Rabi Chija bar Gamda řekl, že rabi Josi ben Šaul řekl, že Rabi řekl: Troubí se jen po celou dobu, kdy soud zasedá.

Rabi Zeira se otázal: Jak je tomu, když se [soudci] zvedli k odchodu, ale ještě neodešli? Požadujeme, aby soud zasedal, a to tu je? Anebo požadujeme dobu [zasedání] soudu, a ta tu není? Zůstane to nerozhodnuto.

„A ještě v tomto převyšoval Jeruzalém Javne“ atd. „Vidí“ — vylučuje [město] ležící v údolí.

„Slyší“ — vylučuje [město] ležící na vrcholu hory. „Blízko“ — vylučuje [město] ležící za šabatovou hranicí. „A může přijít“ — vylučuje [město], od něhož je odděleno řekou.

MIŠNA: Zpočátku se lulav bral v Chrámu sedm dní a v [ostatní] zemi jeden den. Když byl Chrám zničen, ustanovil Raban Jochanan ben Zakaj, aby se lulav bral v [ostatní] zemi sedm dní na památku Chrámu.

A [ustanovil též], aby byl celý den mávání [omerem] zakázán [požívat nové obilí].

GEMARA: A odkud víme, že děláme [věci] na památku Chrámu? Protože verš říká: „Neboť ti přinesu zacelení a z tvých ran tě uzdravím, je výrok Hospodinův, protože tě nazvali zapuzenou: To je Sijón, nikdo se po ní neptá“ (Jr 30,17). Z toho plyne, že je třeba se po ní ptát.

A aby byl celý den mávání zakázán. Jaký je důvod? Brzy bude Chrám vystavěn a [lidé] řeknou: Loni jsme snad nejedli, jakmile se rozednilo na východě? I teď tedy budeme jíst!

A nebudou vědět, že loni nebyl omer, takže rozednění na východě [nové obilí] povolilo, kdežto teď, když je omer, povoluje ho omer.

Kdy byl [Chrám] vystavěn? Má-li to být tak, že byl vystavěn šestnáctého [nisanu], pak přece rozednění na východě [už nové obilí] povolilo!

Spíše [jde o to], že byl vystavěn patnáctého. [Ale pak by mělo být] od poledne dál dovoleno, neboť jsme se učili: Vzdálení [od Jeruzaléma] smějí [jíst] od poledne dál, protože soud s ním neotálí!

Ne, bylo to potřeba [pro případ], že byl vystavěn patnáctého těsně před západem slunce, anebo že byl vystavěn v noci.

Rav Nachman bar Jicchak [řekl]: Raban Jochanan ben Zakaj