Talmud česky

Roš ha-šana 30a ראש השנה

Babylonský talmud · Moed – Svátky · list 30a · 24 segmentů

Struktura debaty:Mišna 1 Rozpoznáno automaticky podle úvodních formulí. Podtržené pojmy a jména otevřou vysvětlivku.
1
„A se soudem.“ Co [znamená] „a se soudem“? Před soudem — což vylučuje [troubení], které není před soudem, to ne.
ועם בית דין מאי ועם ב"ד בפני בית דין לאפוקי שלא בפני בית דין דלא
2
Rava namítl: „A ještě v tomto převyšoval Jeruzalém Javne“ atd. Co [znamená] „a ještě v tomto“? Má-li se to chápat tak, jak je to učeno, mělo by stačit „v tomto“! Spíše [to znamená], že v Jeruzalémě troubili jednotlivci, kdežto v Javne jednotlivci netroubili.
מתיב רבא ועוד זאת היתה ירושלים יתירה על יבנה וכו' מאי ועוד זאת אילימא כדקתני זאת מיבעי ליה אלא דבירושלים תוקעין יחידין וביבנה אין תוקעין יחידין
3
A v Javne jednotlivci netroubili? Vždyť když přišel Rav Jicchak bar Josef, řekl: Když předříkávač obce v Javne dokončil troubení, nikdo neslyšel svůj vlastní hlas pro zvuk troubení [jednotlivců]!
וביבנה אין תוקעין יחידין והא כי אתא רב יצחק בר יוסף אמר כי מסיים שליחא דציבורא תקיעה ביבנה לא שמע איניש קל אוניה מקל תקועיא [דיחידאי]
4
Spíše tedy [to znamená], že v Jeruzalémě se troubilo jak v době [zasedání] soudu, tak mimo dobu soudu, a v Javne v době soudu ano, mimo dobu soudu ne. Tedy v době soudu se tam každopádně troubilo, i když ne před soudem! [To by odporovalo Ravu Hunovi.]
אלא לאו דבירושלים תוקעין בין בזמן ב"ד ובין שלא בזמן ב"ד וביבנה בזמן ב"ד אין שלא בזמן ב"ד לא הא בזמן ב"ד מיהא תוקעין ואפילו שלא בפני ב"ד
5
Ne, [význam je], že zatímco v Jeruzalémě se troubilo jak před soudem, tak ne před soudem, v Javne před soudem ano, ne před soudem ne.
לא דאילו בירושלים תוקעין בין בפני ב"ד בין שלא בפני בית דין וביבנה בפני ב"ד אין שלא בפני ב"ד לא
6
Někteří vztahují tento [výrok] Rava Huny k tomu, co je psáno: „V Den smíření dáte zaznít šofaru po celé své zemi“ (Lv 25,9) — to učí, že každý jednotlivec je povinen troubit. Rav Huna řekl: A se soudem. Co [znamená] „a se soudem“? V době [zasedání] soudu — což vylučuje [troubení] mimo dobu soudu, to ne.
איכא דמתני להא דרב הונא אהא דכתיב (ויקרא כה, ט) ביום הכפורים תעבירו שופר בכל ארצכם מלמד שכל יחיד ויחיד חייב לתקוע אמר רב הונא ועם בית דין מאי ועם ב"ד בזמן ב"ד לאפוקי שלא בזמן בית דין דלא
7
Rava namítl: Troubení na Roš ha-šana a v jubilejním roce přednostně ruší Šabat — v [ostatní] zemi muž a jeho dům. Co [znamená] „muž a jeho dům“? Má-li to znamenat muž a jeho žena — copak je žena zavázána? Vždyť to je příkazové přikázání vázané na čas, a od všech příkazových přikázání vázaných na čas jsou ženy osvobozeny!
מתיב רבא תקיעת ראש השנה ויובל דוחה את השבת בגבולין איש וביתו מאי איש וביתו אילימא איש ואשתו איתתא מי מיחייבא והא מצות עשה שהזמן גרמא היא וכל מצות עשה שהזמן גרמא נשים פטורות
8
Neznamená to tedy muž ve svém domě, a to i mimo dobu soudu? Ne, ve skutečnosti v době soudu.
אלא לאו איש בביתו ואפילו שלא בזמן ב"ד לא לעולם בזמן ב"ד
9
Rav Šešet namítl: Jubilejní rok se rovná Roš ha-šana, pokud jde o troubení a požehnání, až na to, že v jubilejním roce se troubí jak u soudu, který posvětil měsíc, tak u soudu, který měsíc neposvětil, a každý jednotlivec je povinen troubit; kdežto na Roš ha-šana se troubilo jen u soudu, který posvětil měsíc, a ne každý jednotlivec je povinen troubit.
מתיב רב ששת שוה היובל לראש השנה לתקיעה ולברכות אלא שביובל תוקעין בין בב"ד שקידשו בו את החדש ובין בב"ד שלא קידשו בו את החדש וכל יחיד ויחיד חייב לתקוע ובר"ה לא היו תוקעין אלא בב"ד שקידשו בו את החדש ואין כל יחיד ויחיד חייב לתקוע
10
Co [znamená] „ne každý jednotlivec je povinen troubit“? Má-li to znamenat, že v jubilejním roce jednotlivci troubí a na Roš ha-šana jednotlivci netroubí — vždyť když přišel Rav Jicchak bar Josef, řekl: Když předříkávač obce v Javne dokončil troubení, nikdo neslyšel svůj vlastní hlas pro zvuk troubení [jednotlivců]!
מאי אין כל יחיד ויחיד חייב לתקוע אילימא דביובל תוקעין יחידין ובראש השנה אין תוקעין יחידין והא כי אתא רב יצחק בר יוסף אמר כי הוה מסיים שליחא דציבורא תקיעתא ביבנה לא שמע איניש קל אוניה מקל תקועיא [דיחידאי]
11
Neznamená to tedy, že [zatímco] v jubilejním roce se troubí jak v době soudu, tak mimo dobu soudu, na Roš ha-šana v době soudu ano, mimo dobu soudu ne? Každopádně učí, že v jubilejním roce [se troubí] jak v době soudu, tak mimo dobu soudu! [To odporuje Ravu Hunovi.]
אלא לאו [דאילו] ביובל תוקעין בין בזמן ב"ד בין שלא בזמן ב"ד ובר"ה בזמן ב"ד אין שלא בזמן ב"ד לא קתני מיהת ביובל בין בזמן ב"ד בין שלא בזמן ב"ד
12
Ne, ve skutečnosti v době soudu, a učí se takto: V jubilejním roce se v době soudu troubí jak před soudem, tak ne před soudem; na Roš ha-šana se troubí v době soudu a před soudem. Bylo také řečeno: Rabi Chija bar Gamda řekl, že rabi Josi ben Šaul řekl, že Rabi řekl: Troubí se jen po celou dobu, kdy soud zasedá.
לא לעולם בזמן בית דין והכי קתני ביובל בזמן ב"ד תוקעין בין בפני בית דין בין שלא בפני ב"ד בר"ה תוקעין בזמן ב"ד ובפני ב"ד איתמר נמי א"ר חייא בר גמדא א"ר יוסי בן שאול אמר רבי אין תוקעין אלא כל זמן שבית דין יושבין
13
Rabi Zeira se otázal: Jak je tomu, když se [soudci] zvedli k odchodu, ale ještě neodešli? Požadujeme, aby soud zasedal, a to tu je? Anebo požadujeme dobu [zasedání] soudu, a ta tu není? Zůstane to nerozhodnuto.
בעי ר' זירא ננערו לעמוד ולא עמדו מהו ב"ד יושבין בעינן והא איכא או דלמא זמן ב"ד בעינן וליכא תיקו:
14
„A ještě v tomto převyšoval Jeruzalém Javne“ atd. „Vidí“ — vylučuje [město] ležící v údolí.
ועוד זאת היתה ירושלים יתירה על יבנה וכו': רואה פרט ליושבת בנחל
15
„Slyší“ — vylučuje [město] ležící na vrcholu hory. „Blízko“ — vylučuje [město] ležící za šabatovou hranicí. „A může přijít“ — vylučuje [město], od něhož je odděleno řekou.
שומעת פרט ליושבת בראש ההר קרובה פרט ליושבת חוץ לתחום ויכולה לבוא פרט למפסיק לה נהרא:
16
MIŠNA: Zpočátku se lulav bral v Chrámu sedm dní a v [ostatní] zemi jeden den. Když byl Chrám zničen, ustanovil Raban Jochanan ben Zakaj, aby se lulav bral v [ostatní] zemi sedm dní na památku Chrámu.
מתני׳ בראשונה היה הלולב ניטל במקדש שבעה ובמדינה יום אחד משחרב בית המקדש התקין רבן יוחנן בן זכאי שיהא לולב ניטל במדינה שבעה זכר למקדש
17
A [ustanovil též], aby byl celý den mávání [omerem] zakázán [požívat nové obilí].
ושיהא יום הנף כולו אסור:
18
GEMARA: A odkud víme, že děláme [věci] na památku Chrámu? Protože verš říká: „Neboť ti přinesu zacelení a z tvých ran tě uzdravím, je výrok Hospodinův, protože tě nazvali zapuzenou: To je Sijón, nikdo se po ní neptá“ (Jr 30,17). Z toho plyne, že je třeba se po ní ptát.
גמ׳ ומנלן דעבדינן זכר למקדש דאמר קרא (ירמיהו ל, יז) כי אעלה ארוכה לך וממכותיך ארפאך נאם ה' כי נדחה קראו לך ציון היא דורש אין לה מכלל דבעיא דרישה:
19
A aby byl celý den mávání zakázán. Jaký je důvod? Brzy bude Chrám vystavěn a [lidé] řeknou: Loni jsme snad nejedli, jakmile se rozednilo na východě? I teď tedy budeme jíst!
ושיהא יום הנף כולו אסור: מ"ט מהרה יבנה בית המקדש ויאמרו אשתקד מי לא אכלנו בהאיר מזרח עכשיו נמי ניכול
20
A nebudou vědět, že loni nebyl omer, takže rozednění na východě [nové obilí] povolilo, kdežto teď, když je omer, povoluje ho omer.
ולא ידעי דאשתקד לא הוה עומר האיר מזרח התיר השתא דאיכא עומר עומר מתיר
21
Kdy byl [Chrám] vystavěn? Má-li to být tak, že byl vystavěn šestnáctého [nisanu], pak přece rozednění na východě [už nové obilí] povolilo!
דמיבני אימת אילימא דאיבני בשיתסר הרי האיר מזרח התיר
22
Spíše [jde o to], že byl vystavěn patnáctého. [Ale pak by mělo být] od poledne dál dovoleno, neboť jsme se učili: Vzdálení [od Jeruzaléma] smějí [jíst] od poledne dál, protože soud s ním neotálí!
אלא דאיבני בחמיסר מחצות היום ולהלן לשתרי דהא תנן הרחוקין מותרין מחצות היום ולהלן לפי שאין ב"ד מתעצלים בו
23
Ne, bylo to potřeba [pro případ], že byl vystavěn patnáctého těsně před západem slunce, anebo že byl vystavěn v noci.
לא נצרכא דאיבני בחמיסר סמוך לשקיעת החמה אי נמי דאיבני בליליא

Originál: Rosh Hashanah 30a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.

Nahlásit chybu nebo navrhnout opravu

Tlačítko otevře váš e-mailový program s předvyplněnou zprávou na adresu [email protected]. Když se nic neotevře, zkopírujte text a pošlete ho ručně.

Otevřít v e-mailu