Nepřechází se ze suky do suky a nestaví se suka během polosvátečních dnů. A mudrci říkají: Přechází se ze suky do suky a staví se suka během polosvátečních dnů. A shodují se, že spadne-li, postaví ji znovu během polosvátečních dnů.
אין יוצאין מסוכה לסוכה ואין עושין סוכה בחולו של מועד וחכמים אומרים יוצאין מסוכה לסוכה ועושין סוכה בחולו של מועד ושוין שאם נפלה שחוזר ובונה בחולו של מועד
Jaký je důvod rabiho Eliezera? Písmo říká: „Svátek stánků budeš slavit sedm dní“ (Dt 16,13) — udělej suku, která se hodí na sedm [dní]. A mudrci? Milosrdný míní takto: Udělej suku o svátku.
מ"ט דר' אליעזר אמר קרא (דברים טז, יג) חג הסוכות תעשה לך שבעת ימים עשה סוכה הראויה לשבעה ורבנן הכי קאמר רחמנא עשה סוכה בחג
„A shodují se, že spadne-li, postaví ji znovu během polosvátečních dnů.“ To je přece zřejmé! Mohl bys říci: Tato je jiná a není na sedm [dní]; proto nás to učí.
ושוין שאם נפלה שחוזר ובונה אותה בחולו של מועד פשיטא מהו דתימא האי אחריתי היא ואינה לשבעה קמ"ל
Bylo učeno: Rabi Eliezer říká: Jako člověk nesplní svou povinnost první sváteční den svátku lulavem svého druha, neboť je psáno: „Vezmete si první den plod krásného stromu, palmové ratolesti“ (Lv 23,40) — ze svého, tak člověk nesplní svou povinnost v suce svého druha, neboť je psáno: „Svátek stánků budeš slavit sedm dní“ (Dt 16,13) — ze svého.
תניא ר' אליעזר אומר כשם שאין אדם יוצא ידי חובתו ביום טוב הראשון של חג בלולבו של חבירו דכתיב (ויקרא כג, מ) ולקחתם לכם ביום הראשון פרי עץ הדר כפות תמרים משלכם כך אין אדם יוצא ידי חובתו בסוכתו של חבירו דכתיב חג הסוכות תעשה לך שבעת ימים משלך
A mudrci říkají: Ačkoli řekli, že člověk nesplní svou povinnost první sváteční den lulavem svého druha, splní však svou povinnost v suce svého druha, neboť je psáno: „Všichni domorodci v Izraeli budou bydlet ve stáncích“ (Lv 23,42) — to učí, že všichni Izraelité mohou bydlet v jedné suce.
וחכמים אומרים אע"פ שאמרו אין אדם יוצא ידי חובתו ביום טוב הראשון בלולבו של חבירו אבל יוצא ידי חובתו בסוכתו של חבירו דכתיב (ויקרא כג, מב) כל האזרח בישראל ישבו בסוכות מלמד שכל ישראל ראוים לישב בסוכה אחת
A co dělá rabi Eliezer s tím „všichni domorodci“? Potřebuje to pro konvertitu, který konvertoval mezitím, a pro nezletilého, který mezitím dospěl. A mudrci? Protože řekli, že se staví suka během polosvátečních dnů, verš [pro tyto případy] nepotřebují.
ור' אליעזר האי כל האזרח מאי עביד ליה מיבעי ליה לגר שנתגייר בינתים וקטן שנתגדל בינתים ורבנן כיון שאמרו עושין סוכה בחולו של מועד לא אצטריך קרא
Rabíni učili: Stalo se s rabim Elajem, že šel o svátku pozdravit svého učitele rabiho Eliezera do Lodu. Ten mu řekl: Elaji, nejsi z těch, kdo o svátku odpočívají. Neboť rabi Eliezer říkal: Chválím lenochy, kteří o svátku nevycházejí ze svých domů, neboť je psáno: „A budeš se radovat ty i tvůj dům“ (Dt 14,26).
ת"ר מעשה בר' אלעאי שהלך להקביל פני ר' אליעזר רבו בלוד ברגל אמר לו אלעאי אינך משובתי הרגל שהיה ר' אליעזר אומר משבח אני את העצלנין שאין יוצאין מבתיהן ברגל דכתיב (דברים יד, כו) ושמחת אתה וביתך
Je tomu tak? Vždyť rabi Jicchak řekl: Odkud [víme], že je člověk povinen pozdravit svého učitele o svátku? Neboť je řečeno: „Proč k němu dnes jdeš? Není novoluní ani Šabat“ (2Kr 4,23) — z toho plyne, že o novoluní a Šabatu je člověk povinen pozdravit svého učitele! To není obtíž: toto je, když jde a vrátí se týž den; toto, když jde a nevrátí se týž den.
איני והאמר ר' יצחק מניין שחייב אדם להקביל פני רבו ברגל שנא' (מלכים ב ד, כג) מדוע את הולכת אליו היום לא חדש ולא שבת מכלל דבחדש ושבת מיחייב איניש לאקבולי אפי רביה לא קשיא הא דאזיל ואתי ביומיה הא דאזיל ולא אתי ביומיה
Rabíni učili: Stalo se s rabim Eliezerem, že trávil Šabat v Horní Galileji v suce Jochanana, syna rabiho Elaje, v Césareji, a někteří říkají v Césarionu. Slunce dosáhlo do suky. [Jochanan] mu řekl: Smím přes ni rozprostřít plachtu? Odpověděl mu: Není žádného kmene v Izraeli, z něhož by nevzešel soudce.
ת"ר מעשה בר' אליעזר ששבת בגליל העליון בסוכתו של יוחנן ברבי אלעאי בקיסרי ואמרי לה בקיסריון והגיע חמה לסוכה אמר לו מהו שאפרוש עליה סדין אמר לו אין לך כל שבט ושבט מישראל שלא העמיד ממנו שופט
Slunce dosáhlo do poloviny suky. Řekl mu: Smím přes ni rozprostřít plachtu? Odpověděl mu: Není žádného kmene v Izraeli, z něhož by nevyšli proroci; kmeny Juda a Benjamín ustanovovaly krále podle slova proroků. Slunce dosáhlo k nohám rabiho Eliezera. Jochanan vzal plachtu a rozprostřel ji přes ni. Rabi Eliezer si přehodil plášť dozadu a odešel. Ne proto, že by se vyhýbal [odpovědi], nýbrž protože nikdy neřekl nic, co neslyšel z úst svého učitele.
הגיע חמה לחצי הסוכה אמר לו מהו שאפרוש עליה סדין אמר לו אין לך כל שבט ושבט מישראל שלא יצאו ממנו נביאים שבט יהודה ובנימין העמידו מלכים על פי נביאים הגיע חמה למרגלותיו של ר' אליעזר נטל יוחנן סדין ופירש עליה הפשיל ר' אליעזר טליתו לאחוריו ויצא לא מפני שהפליגו בדברים אלא מפני שלא אמר דבר שלא שמע מפי רבו לעולם
A ať to [Jochanan] rozhodne z jeho vlastního [učení]! Neboť jsme se učili: Ucpávka okna — rabi Eliezer říká: Je-li přivázaná a visí, smí se jí [okno] ucpat, a pokud ne, nesmí se jí ucpat. A mudrci říkají: Ať tak či onak, smí se jí ucpat.
ותיפשוט ליה מדידיה דתנן פקק החלון ר' אליעזר אומר בזמן שקשור ותלוי פוקקין בו ואם לאו אין פוקקין בו וחכמים אומרים בין כך ובין כך פוקקין
Originál: Sukkah 27b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.