Roš ha-šana 32a ראש השנה

a jeho učitel to stanovil pod jeho jménem.

MIŠNA: Pořadí požehnání: Říká [požehnání] Praotců, Mocných skutků a Svatosti Jména a zahrne s nimi [verše o] Království, a netroubí;

Svatost dne, a troubí; Připomínky, a troubí; Šofary, a troubí; a říká Službu, Díkůvzdání a Kněžské požehnání. To jsou slova rabi Jochanana ben Nuriho.

Rabi Akiva mu řekl: Netroubí-li se ke Království, proč se [Království] zmiňuje? Nýbrž říká [požehnání] Praotců, Mocných skutků a Svatosti Jména a zahrne Království se Svatostí dne, a troubí; Připomínky, a troubí; Šofary, a troubí; a říká Službu, Díkůvzdání a Kněžské požehnání.

GEMARA: Rabi Akiva mu řekl: Netroubí-li se ke Království, proč se zmiňuje? „Proč se zmiňuje?“ Milosrdný přece řekl, ať se zmíní! Spíše [myslel]: proč deset [požehnání]? Ať řekne devět! [A rabi Jochanan ben Nuri?] Když už se to [oproti obvyklé modlitbě] změnilo, změnilo se.

Mudrci učili: Odkud víme, že se říká [požehnání] Praotců? Jak je řečeno: „Vzdejte Hospodinu, synové mocných“ (Ž 29,1). A odkud víme, že se říká [požehnání] Mocných skutků? Jak je řečeno: „Vzdejte Hospodinu slávu a moc“ (Ž 29,1). A odkud víme, že se říká [požehnání] Svatosti? Jak je řečeno: „Vzdejte Hospodinu slávu jeho jména, klaňte se Hospodinu v nádheře svatosti“ (Ž 29,2).

A odkud víme, že se říká Království, Připomínky a Šofary? Rabi Eliezer říká: Neboť je psáno: „Den odpočinku, připomínka troubením, svaté shromáždění“ (Lv 23,24). „Den odpočinku“ — to je Svatost dne; „připomínka“ — to jsou Připomínky; „troubení“ — to jsou Šofary; „svaté shromáždění“ — posvěť ho [zdržením se] konání práce.

Rabi Akiva mu řekl: Proč neříct, [že] „den odpočinku“ [znamená] odpočinek, kterým verš začal nejprve? Nýbrž: „den odpočinku“ — posvěť ho [zdržením se] konání práce; „připomínka“ — to jsou Připomínky; „troubení“ — to jsou Šofary; „svaté shromáždění“ — to je Svatost dne.

Odkud víme, že se říká Království? Bylo učeno: Rabi říká: „Já jsem Hospodin, váš Bůh“ (Lv 23,22) „a v sedmém měsíci“ (Lv 23,24) — to je Království.

Rabi Josi bar Jehuda říká: To není třeba. Hle, [verš] říká: „A budou vám připomínkou před vaším Bohem“ (Nu 10,10), a nebylo by třeba dodávat „Já jsem Hospodin, váš Bůh“. Proč tedy říká „Já jsem Hospodin, váš Bůh“? To je vzorový případ pro každé místo, kde se říkají Připomínky — ať jsou s nimi i Království.

A kde se říká Svatost dne? Bylo učeno: Rabi říká: Říká se s Královstvím. Jako jsme všude zjistili, [že je] ve čtvrtém [požehnání], tak i zde ve čtvrtém.

Raban Šimon ben Gamliel říká: Říká se s Připomínkami. Jako jsme všude zjistili, [že je] uprostřed, tak i zde uprostřed.

A když soud v Uše prodloužil rok, sestoupil [k modlitebnímu pultu] rabi Jochanan ben Beroka před Rabanem Šimonem ben Gamlielem a učinil podle rabi Jochanana ben Nuriho. Raban Šimon mu řekl: Tak se v Javne nepostupovalo. Na druhý den sestoupil rabi Chanina, syn rabi Josiho z Galileje, a učinil podle rabi Akivy. Raban Šimon ben Gamliel řekl: Tak se v Javne postupovalo.

Chce to snad říci, že Raban Šimon ben Gamliel zastává názor rabi Akivy? Vždyť rabi Akiva říká Království se Svatostí dne, kdežto Raban Šimon ben Gamliel říká Svatost dne s Připomínkami! Rabi Zeira řekl: [Řekl to,] aby vyjádřil, že se troubí ke Království.

„Na druhý den sestoupil rabi Chanina.“ Co je „druhý“? Má-li to být druhý svátek, chce to říci, že prodloužili elul? Vždyť rabi Chanina bar Kahana řekl: Ode dnů Ezry dále jsme nenašli prodloužený elul! Rav Chisda řekl: Co je „druhý“? Na druhý den [svátku] v příštím roce.

MIŠNA: Neříká se méně než deset [veršů] Království, deset Připomínek [a] deset Šofarů. Rabi Jochanan ben Nuri říká: Řekl-li ze všech po třech, splnil povinnost.

GEMARA: Těchto deset Království — čemu odpovídají? Rabi řekl: Odpovídají deseti chvalozpěvům, které řekl David v knize Žalmů. Chvalozpěvů je přece mnohem víc! [Jde o] ty, v nichž je psáno: „Chvalte ho troubením na šofar“ (Ž 150,3).

Rav Josef řekl: Odpovídají Deseti přikázáním, která byla řečena Mojžíšovi na Sinaji. Rabi Jochanan řekl: Odpovídají deseti výrokům, jimiž byl stvořen svět. Které to jsou? „I řekl [Bůh]“

v [oddíle] Na počátku je jich přece devět! I „Na počátku“ je výrok, neboť je psáno: „Hospodinovým slovem byla učiněna nebesa“ (Ž 33,6).

Rabi Jochanan ben Nuri říká: Řekl-li ze všech po třech, splnil povinnost. Otázali se jich: Jak se to učí? Tři z Tóry, tři z Proroků a tři ze Spisů, což je devět, a rozdíl mezi nimi je jeden; anebo jeden z Tóry, jeden z Proroků a jeden ze Spisů, což jsou tři, a rozdíl mezi nimi je velký?

Pojď a slyš, neboť bylo učeno: Neříká se méně než deset Království, deset Připomínek [a] deset Šofarů, a řekl-li ze všech sedm, splnil povinnost — odpovídají sedmi nebesům.

Rabi Jochanan ben Nuri řekl: Kdo [jich říká] méně, ať neříká méně než sedm, a řekl-li ze všech tři, splnil povinnost — odpovídají Tóře, Prorokům a Spisům. A někteří to říkají: odpovídají kohanim, levitům a Izraelitům. Rav Huna řekl, že Šmuel řekl: Halacha je podle rabi Jochanana ben Nuriho.

MIŠNA: Nezmiňují se [verše] Připomínky, Království a Šofaru, [které mluví] o trestu. Začíná se v Tóře a končí se v Prorocích. Rabi Josi říká: Skončil-li v Tóře, splnil povinnost.