Šabat 133a שבת

je sporem tanaitů. Neboť se učí v baraitě: „Těla“ – i když je tam skvrna, bude obřezán, slova rabiho Jošijy. Rabi Jonatan říká: Není to [verše] třeba; Šabat je přísný, a [obřízka jej potlačuje]; nepotlačí tím spíše malomocenství?

Mistr řekl: „Těla“ – i když je tam skvrna, bude obřezán, slova rabiho Jošijy. K čemu je k tomu potřeba verš? Je to věc neúmyslná, a věc neúmyslná je dovolena!

Abaje řekl: Je to potřebné jen podle rabiho Jehudy, který říká, že věc neúmyslná je zakázána. Rava řekl: I kdybys řekl [podle] rabiho Šimona – rabi Šimon souhlasí v případě „usekni mu hlavu, a nezemře snad?“ [tj. kdy je následek nevyhnutelný]. A Abaje tuto úvahu nepřijímá? Vždyť Abaje i Rava oba řekli: Rabi Šimon souhlasí v případě „usekni mu hlavu, a nezemře snad?“ – Poté, co ji slyšel od Ravy, ji přijal.

Někteří vztahují tuto [diskusi] Abajeho a Ravy k tomuto: „Střez se ran malomocenství, abys pečlivě zachovával a činil“ (Dt 24,8) – nesmíš [to] činit, ale smíš [to] činit pomocí sandálu na noze nebo nosné tyče na rameni; a jestliže [skvrna] zmizela, zmizela.

K čemu je k tomu potřeba verš? Je to věc neúmyslná, a věc neúmyslná je dovolena! Abaje řekl: Je to potřebné jen podle rabiho Jehudy, který říká, že věc neúmyslná je zakázána. A Rava řekl: I kdybys řekl [podle] rabiho Šimona – rabi Šimon souhlasí v případě „usekni mu hlavu, a nezemře snad?“. A Abaje tuto úvahu nepřijímá? Vždyť Abaje i Rava oba řekli: Rabi Šimon souhlasí v případě „usekni mu hlavu, a nezemře snad?“ – Poté, co ji slyšel od Ravy, ji přijal.

A podle Abajeho, z pohledu rabiho Šimona, k čemu slouží [slovo] „těla“? Rav Amram řekl: [Týká se případu], kdy [obřízkář] říká: Zamýšlím odříznout jeho skvrnu.

To dává smysl u dospělého; co lze říci o nemluvněti? Rav Mešaršeja řekl: [Týká se případu], kdy otec chlapce říká: Zamýšlím odříznout skvrnu svého syna.

A je-li tam někdo jiný, ať to udělá jiný! Neboť rabi Šimon ben Lakiš řekl: Kdekoli nalezneš přikázání a zákaz, můžeš-li dodržet obojí, je to dobře; ne-li, ať přijde přikázání a potlačí zákaz. [Jde tedy o případ], kdy tam není nikdo jiný.

Mistr řekl: Svátek [obřízka] potlačuje jen ve svůj čas. Odkud to víme?

Chizkija řekl, a tak se učilo i v Chizkijově škole: Verš říká: „Nenecháte z něho nic do rána, [a co zůstane do rána, spálíte ohněm]“ (Ex 12,10). Nebylo třeba říkat „do rána“; proč se říká „do rána“? Písmo přichází, aby mu dalo druhé ráno k jeho spálení [tj. ne ve svátek].

Abaje řekl: Verš říká: „Zápalná oběť Šabatu v jeho Šabat“ (Nu 28,10) – a ne zápalná oběť všedního dne v Šabat, ani zápalná oběť všedního dne ve svátek.

Rava řekl: Verš říká: „Jen to samo smí být pro vás připraveno“ (Ex 12,16) – „to“, a ne přípravy; „samo“, a ne obřízka, která není ve svůj čas, ačkoli by se dala vyvodit tím spíše.

Rav Aši řekl: „Den odpočinku“ (Lv 23,3) je přikázání; svátek je tedy přikázání i zákaz, a přikázání nepotlačuje zákaz spolu s přikázáním.

Rabi Akiva vyslovil pravidlo atd. Rav Jehuda řekl, že Rav řekl: Halacha je podle rabiho Akivy.

A učili jsme se v Mišně také u pesachu podobně: Rabi Akiva vyslovil pravidlo: Žádná práce, kterou lze vykonat v předvečer Šabatu, nepotlačuje Šabat; porážka, kterou nelze vykonat v předvečer Šabatu, Šabat potlačuje. A Rav Jehuda řekl, že Rav řekl: Halacha je podle rabiho Akivy.

A je obojího třeba. Neboť kdyby nás to učil [jen] u obřízky, [řekl bych]: tam přípravy, které lze vykonat den předtím, nepotlačují Šabat, protože tam není [trest] vyhlazení; ale u pesachu, kde je [trest] vyhlazení, bych řekl, že potlačují Šabat.

A kdyby nás to učil [jen] u pesachu, [řekl bych]: to proto, že nad ním nebylo uzavřeno třináct smluv; ale u obřízky, nad níž bylo uzavřeno třináct smluv, bych řekl, že potlačují Šabat. Je tedy obojího třeba.

MIŠNA: Vykonává se [v Šabat] vše, co je třeba k obřízce: obřezává se, odhaluje se [žalud odtržením blány], vysává se [krev] a přikládá se na ni obklad a kmín.

Jestliže [kmín] nerozdrtil v předvečer Šabatu, rozžvýká jej zuby a přiloží. Jestliže nesmíchal víno a olej v předvečer Šabatu, přiloží se každé zvlášť.

Nezhotovuje se pro ni předem obvaz [ve tvaru košilky], ale ovine se kouskem hadru. Jestliže jej nepřichystal v předvečer Šabatu, ovine si jej kolem prstu a přinese jej, a to i z jiného dvora.