Právě [výrok]rabiho Jochanana je jim sporný: Bylo snad rabimu Jochananovi jasné, že poražení vytváří svázání a máchání nevytváří svázání? Nebo mu bylo jasné [jen] poražení, kdežto u máchání byl na pochybách? Zůstává to nerozhodnuto.
דר' יוחנן גופא קא מיבעיא ליה מיפשט פשיטא ליה לרבי יוחנן דשחיטה עושה זיקה ותנופה אינו עושה זיקה או דלמא שחיטה פשיטא ליה ותנופה מספקא ליה תיקו
Rabi Jehuda bar Chanina řekl Rav Hunovi, synu Rav Jehošuy: Vždyť když je psáno „budou svatí Hospodinu pro kohena“ (Lv 23,20), je to psáno po máchání, a [o tom] se přou ben Nanas a rabi Akiva[– tedy už máchání je svazuje]!
א"ל ר' יהודה בר חנינא לרב הונא בריה דרב יהושע והא כי כתיב (ויקרא כג, כ) קודש יהיו לה' לכהן בתר תנופה כתיב ופליגי בן ננס ור' עקיבא
Spíše, co musíš říci? [Verš] se vztahuje k počátku [oddílu], a co znamená „budou svatí Hospodinu pro kohena“? Věc, která nakonec připadne kohenovi. I zde [tedy]: věc, která nakonec připadne kohenovi.
אלא מאי אית לך למימרא מעיקרא קאי ומאי קדש יהיו לה' לכהן דבר שסופו לכהן הכא נמי דבר שסופו לכהן
Vytváří snad poražení svázání? Postav proti tomu [baraitu]: Jestliže se chléb [děkovné oběti] rozlomil dříve, než [zvíře] porazil, přinese jiný chléb a porazí.
ושחיטה עושה זיקה ורמינהי עד שלא שחטה נפרס לחמה יביא לחם אחר ושוחט
Jestliže chléb vyšel poté, co [zvíře] porazil, krev se pokropí a maso se sní, ale svou povinnost ze slibu nesplnil, a chléb je neplatný. Jestliže už byla krev pokropena, odvede [dar] z toho, co je uvnitř, za to, co je venku.
מששחטה יצא לחמה הדם יזרק והבשר יאכל וידי נדרו לא יצא והלחם פסול נזרק הדם תורם ממה שבפנים על שבחוץ
Jestliže se chléb znečistil dříve, než [zvíře] porazil, přinese jiný chléb a porazí. Jestliže se chléb znečistil poté, co [zvíře] porazil, krev se pokropí a maso se sní, a svou povinnost ze slibu splnil, neboť čelenka [velekněze] smiřuje za nečisté; ale chléb je neplatný.
עד שלא שחטה נטמא לחמה מביא לחם אחר ושוחט מששחטה נטמא לחמה הדם יזרק והבשר יאכל וידי נדרו יצא שהציץ מרצה על הטמא והלחם פסול
A kdyby tě napadlo, že poražení vytváří svázání – jakmile byly poražením spolu svázány a chléb se stal neplatným, ať se stane neplatnou i děkovná oběť!
ואי ס"ד שחיטה עושה זיקה כיון דהוזקקו זה לזה בשחיטה איפסיל ליה לחם תיפסל נמי תודה
Děkovná oběť je jiná, neboť ji Milosrdný nazval pokojnou obětí: jako se pokojná oběť přináší bez chleba, tak se i děkovná oběť [v nouzi] přináší bez chleba.
שאני תודה דרחמנא קרייה שלמים מה שלמים קרבים בלא לחם אף תודה קרבה בלא לחם
Rabi Jirmeja řekl: Jestliže dojdeš k tomu, že máchání vytváří svázání: ztratil-li se chléb,
א"ר ירמיה אם תמצא לומר תנופה עושה זיקה אבד הלחם
Originál: Menachot 46a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.