Mišna je buď o jedenáctém podle
rabiho Josiho, nebo o dvanáctém podle
rabiho Meira. A je obtížná pro
rabiho Meira. Neučí se snad: „Dvanáctého je den Tirjon“? A
rabi Jaakov bar Acha řekl: Den Tirjon byl zrušen; je to den, kdy byli zabiti Lulijanos a Papos. „Třináctého je den Nikanorův.“ Co je den Nikanorův? Místodržitel řeckého království šel do Alexandrie, uviděl Jeruzalém a rouhal se, tupil a hanil a řekl: Až se vrátím v pokoji, zbořím tuto věž. Vyšel jeden z Chašmonejů a zabíjel v jeho vojsku, až došel k jeho vozu. Když došel k jeho vozu, uťal mu ruce, usekl mu hlavu a nabodl je na dřevo a napsal pod ně: Ústa, jež mluvila v hříchu, a ruka, jež se rozpřáhla v pýše. A pověsil je na kopí naproti Jeruzalému. Podle názoru
rabiho Meira je to dobře: přichází zakázat den před ním. Podle názoru
rabiho Josiho, co přichází zakázat? Den před ním neuznává; sám je zakázán kvůli čtrnáctému. Přichází tě poučit, že je zakázána smuteční řeč. Ani podle
rabiho Meira to není obtížné. Neučí se snad: „Dvanáctého je den Tirjon“? A
rabi Jaakov bar Acha řekl: Den Tirjon byl zrušen; je to den, kdy byli zabiti Lulijanos a Papos. „Čtrnáctého a patnáctého je Purim, nemá se truchlit. Šestnáctého začali stavět hradbu Jeruzaléma, nemá se truchlit.“ Podle názoru
rabiho Meira je to dobře: přichází zakázat den před ním. Podle názoru
rabiho Josiho, co přichází zakázat? Zakazovat den před ním neuznává; sám je zakázán kvůli patnáctému. Přichází tě poučit, že je zakázána smuteční řeč.
מַתְנִיתָא אוֹ בְאַחַד עָשָׂר כְּרִבִּי יוֹסֵי. אוּ בִשְׁנֵים עָשָׂר כְּרִבִּי מֵאִיר. וְקַשְׁיָא עַל דְּרִבִּי מֵאִיר. לָא כֵן תַּנֵּי. בִּתְּרֵין עָשָׂר בֵּיהּ יוֹם טִירְיוֹן. וְאָמַר רִבִּי יַעֲקֹב בַּר אָחָא. בָּטֵל יוֹם טִירֵיוֹן. יוֹם שְׁנֶּהֱרַג לוּלְיָינוֹס וְפַּפּוֹס. בִּתְלַת עָשָׂר בֵּיהּ יוֹם נִיקָנוֹר. מָהוּ יוֹם נִיקָנוֹר. שִׁלְטוֹן מִשֶּׁלְמַלְכוּת יָוָן הָיָה עוֹבֵר לָאֲלֶכְסַנְדְּרִיָּאה וְרָאָה אֶת יְרוּשָׁלִַם וְחִירֵף וְנִיאֵץ וְגִידֵּף וְאָמַר. בְּשׁוּבִי בְשָׁלוֹם אֶתּוֹץ אֶת הַמִּגְדָּל הַזֶּה. וְיָצָא אֶחָד מִשֶּׁלְחַשְׁמוֹנַיי וְהָיָה הוֹרֵג בְּחַיָילוֹתָיו עַד שֶׁהִגִּיעַ לַקָּרוּכִין שֶׁלּוֹ. וְכֵיוָן שֶׁהִגִּיעַ לַקָּרוּכִין שֶׁלּוֹ קָטַע אֶת יָדָיו וְחָתַךְ אֶת רֹאשׁוֹ וְתָחְבָן בָּעֵץ. וְכָתַב מִלְּמַטָּן. הַפֶּה שֶׁדִּיבֵּר בְּאַשְׁמָה וְהַיָּד שֶׁפָּשְׁטָה בְגַאֲוָה. וְּתְלָיָין בְּקוֹנְטָס נֶגֶד יִרוּשָׁלִַם. עַל דַּעֵתֵּיהּ דְּרִבִּי מֵאִיר נִיחָא. בָּא לוֹסַר לְפָנָיו. עַל דַּעְתֵּיהּ דְּרִבִּי יוֹסֵה מַה בָא לוֹסַר. לְפָנָיו לֵית לֵיהּ. עַצְמוֹ אָסוּר מִפְּנֵי אַרְבָּעָה עָשָׂר. בָּא לְהוֹדִיעָךְ שֶׁאָסוּר בְּהֶסְפֶּד. וָאֲפִילוּ עַל דְּרִבִּי מֵאִיר לֵית הוּא מַקֵשִׁיָיא. לֹא כֵן תַּנֵּי. בִּתְּרֵין עָשָׂר בֵּיהּ יוֹם טִירְיוֹן. וְאָמַר רִבִּי יַעֲקֹב בַּר אָחָא. בָטֵל יוֹם טִירֵיוֹן. יוֹם שְׁנֵֶּהֱרַג לוּלְיָינוֹס וְפַּפּוֹס. בְּאַרְבָּעַה עָשָׂר ובַּחֲמֵשֶׁת עָשָׂר פּוּרְיָיא דִּילָא לְמִיסְפַּד. בְּשִׁית עָשָׂר בֵּיהּ שָׁרוּן לְמִיבְנָא שׁוּר יִרוּשָׁלִַם דִּילָא לְמִיסְפַּד. עַל דַּעֵתֵּיהּ דְּרִבִּי מֵאִיר נִיחָא. בָּא לוֹסַר לְפָנָיו. עַל דַּעְתֵּיהּ דְּרִבִּי יוֹסֵה מַה בָא לֶאֱסוֹר. לֶאֱסוֹר שֶׁלְּפָנָיו לֵית לֵיהּ. עַצְמוֹ אָסוּר מִפְּנֵי חֲמִשָּׁה עָשָׂר. בָּא לְהוֹדִיעָךְ שֶׁהוּא אָסוּר בְּהֶסְפֶּד.