Rabi Josi říká: „Nazítří po šabatu“ – nazítří po svátku. Říkáš „nazítří po svátku“, nebo to není nic jiného než nazítří po Šabatu stvoření? Řekni: Cožpak je řečeno „nazítří po šabatu, který je během Pesachu“? Vždyť je řečeno jen „nazítří po šabatu“ – a celý rok je plný šabatů; jdi a zjišťuj, který šabat [to je]!
רבי יוסי אומר ממחרת השבת ממחרת יום טוב אתה אומר ממחרת יו"ט או אינו אלא ממחרת שבת בראשית אמרת וכי נאמר ממחרת השבת שבתוך הפסח והלא לא נאמר אלא ממחרת השבת דכל השנה כולה מלאה שבתות צא ובדוק איזו שבת
Rabi Šimon ben Elazar říká: Jeden verš říká: „Šest dní budeš jíst nekvašené chleby“ (Dt 16,8), a jeden verš říká: „Sedm dní budete jíst nekvašené chleby“ (Ex 12,15). Jak to? Nekvašený chléb, který nemůžeš jíst sedm [dní] z nového [obilí], můžeš jíst šest [dní] z nového [obilí].
רבי שמעון בן אלעזר אומר כתוב אחד אומר (דברים טז, ח) ששת ימים תאכל מצות וכתוב אחד אומר (שמות יב, טו) שבעת ימים מצות תאכלו הא כיצד מצה שאי אתה יכול לאוכלה שבעה מן החדש אתה יכול לאוכלה ששה מן החדש
Písmo říká: „Od chvíle, kdy začne srp [žnout] obilí na stojato, začneš počítat“ (Dt 16,9). Jestliže „od chvíle, kdy začne srp, začneš počítat“, mohl bych [se domnívat], že sklidí a [začne] počítat, a kdykoli bude chtít, přinese? Písmo říká: „Ode dne, kdy přinesete.“
תלמוד לומר (דברים טז, ט) מהחל חרמש בקמה תחל לספור אי מהחל חרמש תחל לספור יכול יקצור ויספור ואימתי שירצה יביא תלמוד לומר מיום הביאכם
Jestliže „ode dne, kdy přinesete“, mohl bych [se domnívat], že sklidí, počítá a přinese ve dne? Písmo říká: „Sedm celých týdnů to bude“ (Lv 23,15). Kdy shledáš sedm celých týdnů? Když začneš počítat od večera.
אי מיום הביאכם יכול יקצור ויספור ויביא ביום תלמוד לומר (ויקרא כג, טו) שבע שבתות תמימות תהיינה אימתי אתה מוצא שבע שבתות תמימות בזמן שאתה מתחיל לימנות מבערב
Mohl bych [se domnívat], že sklidí, přinese a počítá v noci? Písmo říká: „Ode dne, kdy přinesete.“ Jak to tedy? Sklizeň a počítání v noci a přinesení ve dne.
יכול יקצור ויביא ויספור בלילה תלמוד לומר מיום הביאכם הא כיצד קצירה וספירה בלילה והבאה ביום
Rava řekl: Všichni [tito tannaité] mají [ve svých důkazech] vyvrácení, kromě dvou posledních tannaitů – jak v první baraitě, tak v druhé baraitě –, kteří vyvrácení nemají.
אמר רבא כולהו אית להו פירכא בר מתרתי תנאי בתראי בין במתניתא קמייתא בין במתניתא בתרייתא דלית להו פירכא
Kdyby [to bylo] z [výkladu]Rabana Jochanana ben Zakaje – snad [je to] podle Abajeho, neboť Abaje řekl: Je přikázáním počítat dny a je přikázáním počítat týdny.
אי מדרבן יוחנן בן זכאי דלמא כדאביי דאמר אביי מצוה למימני יומי ומצוה למימני שבועי
Kdyby [to bylo] z [výkladu]rabi Eliezera a rabi Jehošuy – odkud [víme], že se to týká prvního svátečního dne? Snad se to týká posledního svátečního dne.
אי מדרבי אליעזר ורבי יהושע ממאי דביום טוב ראשון קאי דלמא ביו"ט אחרון קאי
Kdyby [to bylo] z [prvního výkladu]rabi Jehudy ben Betery – odkud [víme], že se to týká prvního svátečního dne? Snad se to týká posledního svátečního dne.
אי מדר' יהודה בן בתירא ממאי דביו"ט ראשון קאי דלמא ביו"ט אחרון קאי
Ke [stati] samé: Abaje řekl: Je přikázáním počítat dny a je přikázáním počítat týdny. Rabíni ze školy Rav Ašiho počítali dny a počítali týdny. Amejmar počítal dny, ale nepočítal týdny; řekl: Je to [jen] připomínka Chrámu.
גופא אמר אביי מצוה למימני יומי ומצוה למימני שבועי רבנן דבי רב אשי מנו יומי ומנו שבועי אמימר מני יומי ולא מני שבועי אמר זכר למקדש הוא:
MIŠNA: Sklidili ho, dali ho do košů a přinesli ho do nádvoří. A opalovali ho v ohni, aby na něm splnili přikázání [zrní] praženého; [to jsou] slova rabi Meira. A mudrci říkají: Mlátí ho rákosím a stébly, aby se nerozmačkal.
מתני׳ קצרוהו ונתנוהו בקופות הביאוהו לעזרה והיו מהבהבין אותו באור כדי לקיים בו מצות קלי דברי רבי מאיר וחכמים אומרים בקנים ובקולחות חובטין אותו כדי שלא יתמעך
Dali ho do pražnice, a pražnice byla děrovaná, aby oheň zachvátil celé [zrní]. Rozprostřeli ho v nádvoří a vítr do něj vanul. Dali ho do mlýnku na krupici a vyňali z něj desetinu [efy], která byla prosetá třinácti síty. A zbytek je vykoupen a smí ho jíst každý; je povinen [odvodem] chaly a osvobozen od desátku. Rabi Akiva[ho] zavazuje k chale i k desátkům.
נתנוהו לאבוב ואבוב היה מנוקב כדי שיהא האור שולט בכולו שטחוהו בעזרה והרוח מנשבת בו נתנוהו לריחים של גרוסות והוציאו ממנו עשרון שהוא מנופה בשלש עשרה נפה והשאר נפדה ונאכל לכל אדם וחייב בחלה ופטור מן המעשר ר' עקיבא מחייב בחלה ובמעשרות:
GEMARA: Rabíni učili: „Klasy“ – to jsou klasy; „pražené v ohni“ (Lv 2,14) – učí, že Izraelité je opalovali v ohni, aby na nich splnili přikázání [zrní] praženého; [to jsou] slova rabi Meira. A mudrci říkají:
גמ׳ תנו רבנן אביב זה אביב קלוי באש מלמד שהיו ישראל מהבהבין אותו באש כדי לקיים בו מצות קלי דברי ר' מאיר וחכמים אומרים
Originál: Menachot 66a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.