Menachot 66a מנחות

Hle, říká se: „Napočítáš si“ (Dt 16,9) – počítání závisí na soudu; vylučuje se Šabat stvoření, jehož počítání [zvládne] každý člověk.

Rabi Josi říká: „Nazítří po šabatu“ – nazítří po svátku. Říkáš „nazítří po svátku“, nebo to není nic jiného než nazítří po Šabatu stvoření? Řekni: Cožpak je řečeno „nazítří po šabatu, který je během Pesachu“? Vždyť je řečeno jen „nazítří po šabatu“ – a celý rok je plný šabatů; jdi a zjišťuj, který šabat [to je]!

A dále: Je řečen „šabat“ dole a je řečen „šabat“ nahoře. Jako tam [jde o] svátek a začátek svátku, tak i zde [jde o] svátek a začátek svátku.

Rabi Šimon ben Elazar říká: Jeden verš říká: „Šest dní budeš jíst nekvašené chleby“ (Dt 16,8), a jeden verš říká: „Sedm dní budete jíst nekvašené chleby“ (Ex 12,15). Jak to? Nekvašený chléb, který nemůžeš jíst sedm [dní] z nového [obilí], můžeš jíst šest [dní] z nového [obilí].

„Ode dne, kdy přinesete [omer], budete počítat“ (Lv 23,15) – mohl bych [se domnívat], že sklidí a přinese, a kdykoli bude chtít, [začne] počítat?

Písmo říká: „Od chvíle, kdy začne srp [žnout] obilí na stojato, začneš počítat“ (Dt 16,9). Jestliže „od chvíle, kdy začne srp, začneš počítat“, mohl bych [se domnívat], že sklidí a [začne] počítat, a kdykoli bude chtít, přinese? Písmo říká: „Ode dne, kdy přinesete.“

Jestliže „ode dne, kdy přinesete“, mohl bych [se domnívat], že sklidí, počítá a přinese ve dne? Písmo říká: „Sedm celých týdnů to bude“ (Lv 23,15). Kdy shledáš sedm celých týdnů? Když začneš počítat od večera.

Mohl bych [se domnívat], že sklidí, přinese a počítá v noci? Písmo říká: „Ode dne, kdy přinesete.“ Jak to tedy? Sklizeň a počítání v noci a přinesení ve dne.

Rava řekl: Všichni [tito tannaité] mají [ve svých důkazech] vyvrácení, kromě dvou posledních tannaitů – jak v první baraitě, tak v druhé baraitě –, kteří vyvrácení nemají.

Kdyby [to bylo] z [výkladu] Rabana Jochanana ben Zakaje – snad [je to] podle Abajeho, neboť Abaje řekl: Je přikázáním počítat dny a je přikázáním počítat týdny.

Kdyby [to bylo] z [výkladu] rabi Eliezera a rabi Jehošuy – odkud [víme], že se to týká prvního svátečního dne? Snad se to týká posledního svátečního dne.

[Výklady] rabi Jišmaele a rabi Jehudy ben Betery vyvrácení nemají.

Kdyby [to bylo] z [výkladu] rabi Josiho bar Jehudy, řekl bych: snad [je to] padesát [dní] kromě těchto šesti [dní svátku].

Kdyby [to bylo] z [prvního výkladu] rabi Jehudy ben Betery – odkud [víme], že se to týká prvního svátečního dne? Snad se to týká posledního svátečního dne.

I rabi Josi v tom viděl vyvrácení, a proto říká „a dále“.

Ke [stati] samé: Abaje řekl: Je přikázáním počítat dny a je přikázáním počítat týdny. Rabíni ze školy Rav Ašiho počítali dny a počítali týdny. Amejmar počítal dny, ale nepočítal týdny; řekl: Je to [jen] připomínka Chrámu.

MIŠNA: Sklidili ho, dali ho do košů a přinesli ho do nádvoří. A opalovali ho v ohni, aby na něm splnili přikázání [zrní] praženého; [to jsou] slova rabi Meira. A mudrci říkají: Mlátí ho rákosím a stébly, aby se nerozmačkal.

Dali ho do pražnice, a pražnice byla děrovaná, aby oheň zachvátil celé [zrní]. Rozprostřeli ho v nádvoří a vítr do něj vanul. Dali ho do mlýnku na krupici a vyňali z něj desetinu [efy], která byla prosetá třinácti síty. A zbytek je vykoupen a smí ho jíst každý; je povinen [odvodem] chaly a osvobozen od desátku. Rabi Akiva [ho] zavazuje k chale i k desátkům.

GEMARA: Rabíni učili: „Klasy“ – to jsou klasy; „pražené v ohni“ (Lv 2,14) – učí, že Izraelité je opalovali v ohni, aby na nich splnili přikázání [zrní] praženého; [to jsou] slova rabi Meira. A mudrci říkají: