Oheň [sám] není tím, co znamená výraz „pražený“, nýbrž [jde o] jinou věc: výraz „pražený“ (kali) neznamená nic jiného než něco lehkého (kalil). Jak tedy? Byla tam pražnice na pražené zrní a byla děrovaná jako síto, aby oheň zachvátil celé [zrní].
אין אור לשון קלי אלא דבר אחר (הא כיצד וכו') אין לשון קלי אלא דבר (אחר) קליל הא כיצד אבוב של קליות היה שם והיה מנוקב ככברה כדי שתהא האור שולטת בכולו
„Karmel“ – měkké a drolivé (rach u-mal). A tak se říká: „Jeden muž přišel z Baal Šališy a přinesl muži Božímu chléb z prvotin, dvacet ječných chlebů a čerstvé zrní (karmel) ve svém vaku (be-ciklono). I řekl: Dej lidu, ať jedí“ (2Kr 4,42) – [be-ciklono znamená:] přišel, nasypal nám (ba ve-jacak lanu), jedli jsme, a bylo to lahodné.
כרמל רך ומל וכן הוא אומר (מלכים ב ד, מב) ואיש בא מבעל שלישה ויבא לאיש האלהים לחם ביכורים ועשרים לחם שעורים וכרמל בצקלונו ויאמר תן לעם ויאכלו בא ויצק לנו ואכלנו ונוה היה
„Rabi Akiva[ho] zavazuje k chale i k desátkům.“ Rav Kahana řekl: Rabi Akiva říkal: Uhlazení [hromady obilí] ve stavu zasvěcení nečiní [obilí] osvobozeným [od desátku].
ור"ע מחייב בחלה ובמעשרות: אמר רב כהנא אומר היה ר"ע מירוח הקדש אינו פוטר
Rav Šešet namítl: Co dělali s přebytkem těchto tří sea? Je vykoupen a smí ho jíst každý; je povinen [odvodem] chaly a osvobozen od desátků. Rabi Akiva[ho] zavazuje k chale i k desátkům. Řekli mu: Kdo vykupuje z ruky pokladníka, to dokáže – je povinen [odvodem] chaly a osvobozen od desátků.
מתיב רב ששת מותר שלש סאין הללו מה היו עושין בו נפדה ונאכל לכל אדם וחייב בחלה ופטור מן המעשרות ר' עקיבא מחייב בחלה ובמעשרות אמרו לו פודה מיד גזבר יוכיח שחייב בחלה ופטור מן המעשרות
A dále Rav Kahana bar Tachlifa namítl Rav Kahanovi: Rabi Akiva[ho] zavazuje k chale i k desátkům, protože [chrámové] peníze byly dány jen pro jejich potřebu [, takže přebytek nebyl vůbec zasvěcen].
ועוד איתיביה רב כהנא בר תחליפא לרב כהנא (בר מתתיה) ר' עקיבא מחייב בחלה ובמעשרות לפי שלא ניתנו מעות אלא לצורך להן
Rava řekl: Je mi zřejmé, že uhlazení ve stavu zasvěcení činí osvobozeným; a ani rabi Akiva tam nezavazuje [k desátkům] z jiného důvodu, než že peníze byly dány jen pro jejich potřebu; ale obecně uhlazení ve stavu zasvěcení činí osvobozeným.
אמר רבא פשיטא לי דמירוח הקדש פוטר ואפילו ר' עקיבא לא קא מחייב התם אלא שלא ניתנו מעות אלא לצורך להן אבל מירוח הקדש בעלמא פוטר
Uhlazení [, které vykonal] modloslužebník – [o tom se vedl] spor tannaitů. Neboť se učí: Odvádí se terumot z [obilí] Izraelity za [obilí] Izraelity, z [obilí] modloslužebníků za [obilí] modloslužebníků, z [obilí] Kutejců za [obilí] Kutejců a z [obilí] kohokoli za [obilí] kohokoli; [to jsou] slova rabi Meira a rabi Jehudy.
מירוח העובד כוכבים תנאי היא דתניא תורמין משל ישראל על של ישראל ומשל עובדי כוכבים על של עובדי כוכבים ומשל כותיים על של כותיים ומשל כל על של כל דברי רבי מאיר ורבי יהודה
Rabi Josi a rabi Šimon říkají: Odvádí se teruma z [obilí] Izraelity za [obilí] Izraelity, z [obilí] modloslužebníků za [obilí] Kutejců a z [obilí] Kutejců za [obilí] modloslužebníků; ale ne z [obilí] Izraelity za [obilí] modloslužebníků a Kutejců, ani z [obilí] modloslužebníků a Kutejců za [obilí] Izraelity.
רבי יוסי ורבי שמעון אומרים תורמין משל ישראל על של ישראל ומשל עובדי כוכבים על של כותיים ומשל כותיים על של עובדי כוכבים אבל לא משל ישראל על של עובדי כוכבים ושל כותיים ולא משל עובדי כוכבים ושל כותיים על [של] ישראל
Originál: Menachot 66b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.