Eruvin 3a עירובין

[uličce] neměla pomoci římsa (amaltera), neboť Svatyně měla římsu, a přesto byla vysoká jen dvacet loket, jak jsme se učili: Nad ní bylo pět římsových trámů z jasanu (mejla), jeden nad druhým.

A jaká je to námitka? Možná se ta [baraita] o římsách učí o Předsíni.

A jaká je to otázka? Možná podoba Svatyně byla jako podoba Předsíně.

Proč tedy rabi Ila řekl ve jménu Rava: [Trám], který je široký čtyři [dlaně], i když není pevný, a [ulička], která má římsu, i když je výše než dvacet loket, není třeba snižovat?

Rav Josef řekl: Římsa je [zmíněna] v baraitě? Kdo ji učí?

Abaje řekl: Vždyť Chama, syn Raby bar Avuhy, ji učí. Ať je tedy římsa [zmíněna] v baraitě a ať je to námitka proti Ravovi!

Rav ti řekne: Odhlédni ode mne – nejsou snad baraity samy ve vzájemném rozporu? Co ale musíš říci? Že je to spor tanaitů. I podle mne je to spor tanaitů.

Rav Nachman bar Jicchak řekl: I bez Rava si baraity vzájemně neodporují. Podle rabínů, jaký je důvod trámu? Kvůli znamení. A to, co se učí „výše než vchod do Svatyně“, je pouhá pomůcka k zapamatování.

A Rav Nachman bar Jicchak – je to v pořádku, jestliže nezastává [výrok] Raby. Ale jestliže zastává [výrok] Raby – neboť Raba řekl: Je psáno: „Aby vaše pokolení věděla, že jsem v sukách nechal přebývat“ (Lv 23,43) – do dvaceti loket člověk ví, že bydlí v suce, výše než dvacet loket člověk neví, protože oko na ni nedosáhne –

pak vidíme, že i ohledně suky se přou o znamení. Proč tedy potřebuji, aby se přeli ve dvou [případech]?

Je to nutné. Kdyby nás to [Mišna] učila jen u suky, [řekl bych]: V tomto [případě] říká rabi Jehuda [své], protože [suka] je určena k sezení a oko na ni dosáhne; ale u uličky, která je určena k chůzi, řekl bych, že souhlasí s rabíny. A kdyby nás to učila v tomto [případě], [řekl bych]: V tomto říkají rabíni [své], ale v onom řekl bych, že souhlasí s rabim Jehudou. Je to tedy nutné.

Co je římsa (amaltera)? Rav Chama, syn Raby bar Avuhy, řekl: Ozdobné vlysy [v podobě hnízd]. Když přišel Rav Dimi, řekl: Na Západě [v zemi Izraele] říkají: Cedrové trámky.

Kdo říká „cedrové trámky“, tím spíše [připouští] ozdobné vlysy; kdo říká „ozdobné vlysy“, ale cedrové trámky ne.

A jaký je důvod toho, kdo říká „cedrové trámky“? Protože jsou nápadné svou délkou? Vždyť suka je nápadná svou délkou, a rabíni říkají, že ne!

Nýbrž protože je [cedr] vzácný, je o něm slyšet.

Část trámu je níže než dvacet [loket] a část trámu výše než dvacet; část střechy suky (sechach) je níže než dvacet a část střechy výše než dvacet. Raba řekl: U uličky je to platné, u suky neplatné.

Proč je to u uličky platné? Protože říkáme: Ztenči ho. Ať se tedy i u suky řekne: Ztenči [střechu]!

Kdybys ji ztenčil, měla by víc slunce než stínu.

I zde, kdybys [trám] ztenčil, byl by to trám, který odnese vítr! Nýbrž musíš [říci], že se [trám] považuje za kovový rožeň; i zde musíš [říci], že se má za to, že má víc stínu než slunce.

Rava z Parzakie řekl: Suka je pro jednotlivce, on si [dvojí výšku] neuvědomí; ulička je pro mnohé, ti si to navzájem připomenou.

Ravina řekl: Suka je [přikázání] z Tóry, proto ji rabíni zpřísnili; ulička je [ustanovení] rabínů, proto ji rabíni nezpřísnili.

Rav Ada bar Matana učil tento výrok Raby obráceně: Raba řekl: U uličky je to neplatné, u suky platné.

Proč je suka platná? Protože říkáme: Ztenči [střechu]. Ať se tedy i u uličky řekne: Ztenči [trám]!

Kdybys jej ztenčil, byl by to trám, který odnese vítr. I zde, kdybys [střechu] ztenčil, měla by víc slunce než stínu! Nýbrž musíš [říci], že se má za to, že má víc stínu než slunce; i zde musíš [říci], že se [trám] považuje za kovový rožeň.

Rava z Parzakie řekl: Suka je pro jednotlivce, ten to vezme na sebe a připomene si [neplatnost]; ulička je pro mnohé, ti spoléhají jeden na druhého a nepřipomenou si to, jak lidé říkají: Hrnec společníků není ani teplý, ani studený.

Ravina řekl: Suka je [přikázání] z Tóry a nepotřebuje posílení; ulička je [ustanovení] rabínů a potřebuje posílení.

Jak tedy [rozhodnout] v této věci? Raba bar Rav Ula řekl: Obojí je neplatné. Rava řekl: Obojí je platné.