Rava řekl, a někteří říkají Rav Jejmar bar Šelemja: Vyvozuje se [shodou slov] „chléb“ – „chléb“: zde je psáno „chléb soužení“ (Dt 16,3) a tam je psáno „a když budete jíst z chleba země“ (Nu 15,19). Jako tam z vašeho vlastního, tak i zde z vašeho vlastního.
אמר רבא ואיתימא רב יימר בר שלמיא אתיא לחם לחם כתיב הכא (דברים טז, ג) לחם עוני וכתיב התם (במדבר טו, יט) והיה באכלכם מלחם הארץ מה להלן משלכם אף כאן משלכם
Řekněme, že ho podporuje [baraita]: Těsto z druhého desátku je osvobozeno od chaly — slova rabiho Meira; a mudrci říkají: Podléhá. — „Řekněme, že podporuje“? To je přece totéž!
לימא מסייע ליה עיסה של מעשר שני פטורה מן החלה דברי ר"מ וחכמים אומרים חייבת לימא מסייע היינו הך
Takto to míní: Řekněme, že jelikož se přou o těsto, přou se i o ty ostatní? Nebo je tam snad jiné, neboť je psáno „vašich těst“, „vašich těst“ dvakrát?
הכי קאמר (ליה) לימא מדפליגי בעיסה בהנך נמי פליגי או דילמא שאני התם דכתיב עריסותיכם עריסותיכם תרי זימני
Rabi Šimon ben Lakiš se otázal: Smí člověk splnit svou povinnost chalou z druhého desátku v Jeruzalémě? Podle rabiho Josiho Galilejského se neptej: jestliže [povinnost] nesplní světským [druhým desátkem], je třeba [se ptát na] jeho chalu? Ptáš se podle rabiho Akivy:
בעי ר' שמעון בן לקיש מהו שיצא אדם ידי חובתו בחלה של מעשר שני בירושלים אליבא דר' יוסי הגלילי לא תיבעי לך השתא בחולין לא נפיק בחלתו מיבעיא כי תיבעי לך אליבא דר' עקיבא
[Povinnost] splní světským [druhým desátkem], protože kdyby se stal nečistým, mohl by být dovolen ve [všech] sídlech; ale chalou, která, kdyby se stala nečistou, nemůže být dovolena ve [všech] sídlech a jde ke spálení, [ji] nesplní?
בחולין הוא דנפיק דאי מיטמו יש להן היתר במושבות אבל חלה דאי מטמיא לית לה היתר במושבות ולשריפה אזלא לא נפיק
Nebo snad říkáme: Protože kdyby nad ní nevyslovil jméno [chaly] a stala se nečistou, mohla by být dovolena ve [všech] sídlech a splnil by jí [povinnost], i nyní jí splní?
או דילמא אמרינן הואיל ואילו לא קרא עליה שם ואיטמי אית לה היתר במושבות ונפיק בה השתא נמי נפיק
Říkáme snad: Protože kdyby to nebylo koupeno, a protože kdyby nad tím nevyslovil jméno [chaly] a stalo se nečistým, mohlo by být dovoleno ve [všech] sídlech a splnil by tím [povinnost], i nyní tím splní?
מי אמרינן הואיל ואי לא לקוח הוי והואיל ולא קרא עלי' שם ואיטמי יש לו היתר במושבות ונפיק בי' השתא נמי נפיק ביה
„Chleby děkovné oběti a placky nazíra“ atd.: Odkud to [víme]? Raba řekl: Neboť verš říká:
חלת תודה ורקיקי נזיר וכו': מנה"מ אמר רבה דאמר קרא
Originál: Pesachim 38a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.