Rabi Jehošua říká: V nisanu byl stvořen svět; v nisanu se narodili praotcové; v nisanu zemřeli praotcové; o Pesachu se narodil Jicchak; na Roš ha-šana byly navštíveny Sára, Ráchel a Chana; na Roš ha-šana vyšel Josef z vězení; na Roš ha-šana skončila otrocká práce našich otců v Egyptě; v nisanu byli vykoupeni; v nisanu budou v budoucnu vykoupeni.
ר' יהושע אומר בניסן נברא העולם בניסן נולדו אבות בניסן מתו אבות בפסח נולד יצחק בר"ה נפקדה שרה רחל וחנה בר"ה יצא יוסף מבית האסורין בר"ה בטלה עבודה מאבותינו במצרים בניסן נגאלו בניסן עתידין ליגאל
Bylo učeno: Rabi Eliezer říká: Odkud [víme], že v tišri byl stvořen svět? Neboť je řečeno: „I řekl Bůh: Ať země vydá zeleň, bylinu nesoucí semeno, ovocný strom [nesoucí plod]“ (Gn 1,11). Který měsíc je ten, kdy země vydává zeleň a strom je plný plodů? Musíš říci, že je to tišri. A tato doba byla obdobím [prvních] dešťů; zapršelo a [rostliny] vyrašily, neboť je řečeno: „A pára vystupovala ze země“ (Gn 2,6).
תניא ר"א אומר מנין שבתשרי נברא העולם שנאמר (בראשית א, יא) ויאמר אלהים תדשא הארץ דשא עשב מזריע זרע עץ פרי איזהו חדש שהארץ מוציאה דשאים ואילן מלא פירות הוי אומר זה תשרי ואותו הפרק זמן רביעה היתה וירדו גשמים וצימחו שנא' (בראשית ב, ו) ואד יעלה מן הארץ
Rabi Jehošua říká: Odkud [víme], že v nisanu byl stvořen svět? Neboť je řečeno: „I vydala země zeleň, bylinu nesoucí semeno, a strom, který nese plod“ (Gn 1,12). Který měsíc je ten, kdy je země plná zeleně a strom [teprve] vydává plody? Musíš říci, že je to nisan. A tato doba je dobou, kdy se dobytek, zvěř a ptáci páří jeden s druhým, neboť je řečeno: „Pastviny se oděly stády atd.“ (Ž 65,14).
ר' יהושע אומר מנין שבניסן נברא העולם שנא' (בראשית א, יב) ותוצא הארץ דשא עשב מזריע זרע ועץ עושה פרי איזהו חדש שהארץ מליאה דשאים ואילן מוציא פירות הוי אומר זה ניסן ואותו הפרק זמן בהמה וחיה ועוף שמזדווגין זה אצל זה שנאמר (תהלים סה, יד) לבשו כרים הצאן וגו'
A ten druhý – vždyť je psáno „ovocný strom“ [plný plodů]! To je podle rabi Jehošuy ben Leviho, neboť rabi Jehošua ben Levi řekl: Všechna díla stvoření byla stvořena (ve své plné velikosti), byla stvořena se svým souhlasem, byla stvořena ve své [zvolené] podobě, neboť je řečeno: „Tak byla dokončena nebesa i země a všechen jejich zástup (cevaam)“ (Gn 2,1) – nečti „jejich zástup“ (cevaam), nýbrž „jejich podoba“ (civjonam).
ואידך נמי הא כתיב עץ פרי ההוא כדר' יהושע בן לוי דא"ר יהושע בן לוי כל מעשה בראשית (לקומתן) נבראו לדעתן נבראו לצביונן נבראו שנא' (בראשית ב, א) ויכלו השמים והארץ וכל צבאם אל תקרי צבאם אלא צביונם
Rabi Eliezer říká: Odkud [víme], že v tišri se narodili praotcové? Neboť je řečeno: „I shromáždili se ke králi Šalomounovi všichni muži Izraele v měsíci etanim, o svátku“ (1Kr 8,2) – v měsíci, v němž se narodili „mocní“ (etanim) světa.
ר"א אומר מנין שבתשרי נולדו אבות שנא' (מלכים א ח, ב) ויקהלו אל המלך שלמה כל איש ישראל בירח האיתנים בחג ירח שנולדו בו איתני עולם
Odkud se vyvozuje, že tento [výraz] „etan“ je výrazem pro mocné? Jak je psáno: „Pevné (etan) je tvé sídlo“ (Nu 24,21); a [Písmo] praví: „Slyšte, hory, spor Hospodinův, i vy pevné (etanim) základy země“ (Mi 6,2); a praví: „Hlas mého milého! Hle, on přichází, skáče přes hory, poskakuje po pahorcích“ (Pís 2,8) – „skáče přes hory“ pro zásluhy praotců, „poskakuje po pahorcích“ pro zásluhy pramatek.
מאי משמע דהאי איתן לישנא דתקיפי הוא כדכתיב (במדבר כד, כא) איתן מושבך ואומר (מיכה ו, ב) שמעו הרים את ריב ה' והאיתנים מוסדי ארץ ואומר (שיר השירים ב, ח) קול דודי הנה זה בא מדלג על ההרים מקפץ על הגבעות מדלג על ההרים בזכות אבות מקפץ על הגבעות בזכות אמהות
Rabi Jehošua říká: Odkud [víme], že v nisanu se narodili praotcové? Neboť je řečeno: „I stalo se ve čtyřistém osmdesátém roce od vyjití synů Izraele ze země egyptské, ve čtvrtém roce, v měsíci zivu“ (1Kr 6,1) – v měsíci, v němž se narodili zářiví (zivtanej) světa.
ר' יהושע אומר מנין שבניסן נולדו אבות שנאמר (מלכים א ו, א) ויהי בשמונים שנה וארבע מאות שנה לצאת בני ישראל מארץ מצרים בשנה הרביעית בחדש זיו בירח שנולדו בו זיותני עולם
A ten druhý – vždyť je psáno „v měsíci zivu“! To je [měsíc], v němž mají stromy lesk. Neboť Rav Jehuda řekl: Kdo vyjde ve dnech nisanu a vidí kvetoucí stromy, říká: Požehnaný, jenž ničeho neubral svému světu a stvořil v něm dobrá stvoření a dobré stromy, aby se z nich lidé těšili.
ואידך נמי הכתיב בחדש זיו ההוא דאית ביה זיוא לאילני דאמר רב יהודה האי מאן דנפק ביומי ניסן וחזי אילני דמלבלבי אומר ברוך שלא חיסר מעולמו כלום וברא בו בריות טובות ואילנות טובות להתנאות בהן בני אדם
Kdo říká, že se narodili v nisanu, [říká, že] v nisanu zemřeli; kdo říká, že se narodili v tišri, [říká, že] v tišri zemřeli; neboť je řečeno: „I řekl jim: Je mi dnes sto dvacet let“ (Dt 31,2). Nebylo třeba říkat „dnes“; proč je řečeno „dnes“? Dnes se naplnily mé dny a roky – aby tě poučilo, že Svatý, budiž požehnán, zasedá a naplňuje léta spravedlivých ode dne ke dni a od měsíce k měsíci, neboť je řečeno: „Počet tvých dní naplním“ (Ex 23,26).
מ"ד בניסן נולדו בניסן מתו מ"ד בתשרי נולדו בתשרי מתו שנאמר (דברים לא, ב) ויאמר אליהם בן מאה ועשרים שנה אנכי היום שאין ת"ל היום ומה ת"ל היום היום מלאו ימי ושנותי ללמדך שהקב"ה יושב וממלא שנותיהם של צדיקים מיום ליום מחדש לחדש שנאמר (שמות כג, כו) את מספר ימיך אמלא
O Pesachu se narodil Jicchak – odkud to víme? Jak je psáno: „V určený čas se k tobě navrátím“ (Gn 18,14). Kdy to bylo [řečeno]? Řekneš-li, že o Pesachu, a říkal mu [o návratu] o Šavuot – cožpak by porodila za padesát dní? Nýbrž byl [tehdy] o Šavuot a říkal mu: v tišri – cožpak by porodila za pět měsíců? Nýbrž byl o svátku [stánků] a říkal mu: v nisanu.
בפסח נולד יצחק מנלן כדכתיב (בראשית יח, יד) למועד אשוב אליך אימת קאי אילימא בפסח וקאמר ליה בעצרת בחמשין יומין מי קא ילדה אלא דקאי בעצרת וקאמר ליה בתשרי אכתי בחמשה ירחי מי קא ילדה אלא דקאי בחג וקאמר לה בניסן
Mar Zutra řekl: I podle toho, kdo říká, že ta, která rodí v devátém [měsíci], nerodí po neúplných [měsících], ta, která rodí v sedmém, rodí po neúplných; neboť je řečeno: „I stalo se po uplynutí období dní“ (1S 1,20) – nejmenší počet „období“ jsou dvě, nejmenší počet „dní“ jsou dva.
אמר מר זוטרא אפילו למ"ד יולדת לתשעה אינה יולדת למקוטעין יולדת לשבעה יולדת למקוטעין שנאמר (שמואל א א, כ) ויהי לתקופות הימים מיעוט תקופות שתים ומיעוט ימים שנים
Na Roš ha-šana byly navštíveny Sára, Ráchel a Chana – odkud to víme? Rabi Elazar řekl: Plyne to [z analogie] „navštívení“ – „navštívení“ a [z analogie] „rozpomenutí“ – „rozpomenutí“. O Ráchel je psáno: „I rozpomenul se Bůh na Ráchel“ (Gn 30,22), a o Chaně je psáno: „A Hospodin se na ni rozpomenul“ (1S 1,19); a „rozpomenutí“ – „rozpomenutí“ plyne z Roš ha-šana, neboť je psáno: „slavnostní odpočinek, připomínka troubením“ (Lv 23,24).
בראש השנה נפקדה שרה רחל וחנה מנלן א"ר אלעזר אתיא פקידה פקידה אתיא זכירה זכירה כתיב ברחל (בראשית ל, כב) ויזכור אלהים את רחל וכתיב בחנה (שמואל א א, יט) ויזכרה ה' ואתיא זכירה זכירה מראש השנה דכתיב (ויקרא כג, כד) שבתון זכרון תרועה
Na Roš ha-šana vyšel Josef z vězení – odkud to víme? Neboť je psáno: „Troubte na šofar o novoluní, (v [čas] zakrytí,) ke dni našeho svátku; neboť je to zákon pro Izrael atd.“ (Ž 81,4–5),
בראש השנה יצא יוסף מבית האסורין מנלן דכתיב (תהלים פא, ד) תקעו בחדש שופר (בכסא) ליום חגנו כי חק לישראל הוא וגו'
Originál: Rosh Hashanah 11a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.